Zatímco Rusku dochází peníze, Švédsko posílá Ukrajině 10 rychlých člunů pobřežní stráže a miliardy na protivzdušnou obranu

Na konci srpna 2026 padla ve Stockholmu dvě rozhodnutí během jediného dne. Švédská vláda nejprve potvrdila finanční příspěvek přes 270 milionů švédských korun do multilaterálních fondů zaměřených především na protivzdušnou obranu Ukrajiny, a hned poté oznámila převod deseti pracovních a vysokorychlostních člunů pobřežní stráže pro ukrajinskou Státní záchrannou službu. Obojí má společného jmenovatele: jde o věci, které Ukrajina spotřebovává nejrychleji a které jí drží životně důležité schopnosti, nad vodou i pod střechou protivzdušné obrany. Mezitím Moskva válku financuje za stále vyšší cenu a s tenčícím se polštářem.

Deset člunů pro řeky a pobřeží

Švédská pobřežní stráž Kustbevakningen předá Ukrajině deset plavidel ve dvou kategoriích: pracovní čluny a vysokorychlostní čluny. Konkrétní třídy, délky, pohonné jednotky ani evidenční čísla švédská vláda nezveřejnila. Známý je účel: vodní záchranné operace, odminování říčních koryt, vlečení a přeprava materiálu i osob. Příjemcem je ukrajinská Státní záchranná služba SESU, nikoli námořnictvo.

Pro orientaci: nové pracovní čluny, které si Kustbevakningen pořizuje jako náhradu, mají délku kolem 8,5 metru, nové vysokorychlostní náhrady pak 11,5 až 13,5 metru. Darované kusy budou předány ve stávajícím stavu, pouze po odstranění identifikačních znaků a demontáži vybavení specifického pro švédské státní úřady. To naznačuje relativně krátkou přípravu před odesláním, přesné datum dodání ale zveřejněno nebylo.

Nejde přitom o první švédské lodě mířící na Ukrajinu. Stockholm už dříve poskytl bojové čluny CB90, rychlá útočná plavidla o délce přibližně 15 metrů, schopná přepravit až 21 vojáků a dosahující rychlosti kolem 74 km/h (40 uzlů). Nynější dar je jiné povahy: zapadá do civilně-záchranné a říční linie podpory, ne do útočné. Právě proto míří k záchranářům, ne k námořníkům. Na zaminovaných řekách a v záplavových oblastech, kde Ukrajina po více než čtyřech letech války bojuje s následky ničení infrastruktury, je potřeba těchto plavidel akutní.

Miliardy na protivzdušnou obranu, jak se počítají

Samotný nový balíček přes 270 milionů švédských korun (zhruba 630 milionů Kč) nezní jako „miliardy“. Klíč je v součtu. Z této částky putuje dalších 14 milionů dolarů do mechanismu PURL (Prioritised Ukraine Requirements List). Jde o americko-natovský nástroj, přes který spojenci financují nákup kriticky potřebné americké výzbroje a munice pro Ukrajinu. Švédsko do něj přispělo už popáté a celkový švédský příspěvek tak dosáhl 552 milionů dolarů, tedy zhruba 13 miliard Kč.

A právě PURL je kanál, kterým tečou peníze na protivzdušnou obranu. Podle NATO tento mechanismus od svého spuštění v létě 2025 zajistil přibližně 75 % střel pro ukrajinské baterie Patriot a 90 % střel používaných v dalších systémech protivzdušné obrany. Ke konci června 2026 se spojenci zavázali financovat přes PURL více než 6 miliard dolarů amerického materiálu. Mechanismus funguje tak, že Ukrajina definuje priority, NATO a USA z nich sestavují balíčky, spojenci je financují a americká vláda zajišťuje dodávku. NATO koordinuje doručení, ale samo nenakupuje, reálným pořizovatelem je Washington.

Švédsko v tomto žebříčku není na špici. Ukrajinská vláda v červenci 2026 uváděla jako největší přispěvatele Norsko s 1,36 miliardy dolarů, Nizozemsko s 1,16 miliardy a Německo s 900 miliony. Švédsko s 552 miliony je v evropské špičce, ale pod úrovní skandinávského souseda. Pro zemi s necelými jedenácti miliony obyvatel je to nicméně mimořádný závazek. Celková švédská pomoc Ukrajině od února 2022 dosáhla podle vládního souhrnu kolem 156 miliard švédských korun, z toho 128 miliard vojenské.

Rusko platí stále víc za stále méně

Kontrast s Moskvou je číselně tvrdý. Podle dat ruského ministerstva financí, která cituje agentura Interfax, dosáhl federální rozpočtový deficit za leden až červenec 2026 hodnoty 6,455 bilionu rublů. Celoroční plán přitom počítal s deficitem 3,786 bilionu rublů; Rusko tedy za sedm měsíců překročilo celoroční plánovaný schodek o více než 70 %.

Příjmy z ropy a zemního plynu, tradičně páteř ruského rozpočtu, ve stejném období meziročně klesly o 16,8 %. Likvidní část Fondu národního blahobytu, tedy ta část rezerv, kterou lze rychle použít, činila k 1. srpnu 2026 pouhých 3,693 bilionu rublů, tedy 1,6 % HDP. Ruská centrální banka po červencovém zasedání sice snížila základní úrokovou sazbu, ale stále ji drží na 14 % a sama hovoří o expanzivnější fiskální politice, která zvyšuje tlak na ekonomiku.

Neznamená to, že Rusko zítra přestane válčit. Moskva má stále schopnost přesměrovávat zdroje, zvyšovat daně a tisknout dluh. Ale manévrovací prostor se zužuje. Každý měsíc války stojí víc a finanční polštář je tenčí. Zatímco Švédsko a další spojenci přidávají peníze do konkrétních schopností (střel Patriot, záchranných člunů, munice), Rusko musí financovat celou válečnou mašinérii z rozpočtu, který se rozjíždí od plánu stále rychleji.

Český kontext: jiná cesta, stejný cíl

Česká republika se v PURL neprofiluje jako přímý finanční tahoun. Její přístup stojí na vlastní muniční iniciativě, která funguje paralelně: nakupuje velkorážovou munici globálně, mimo americký průmysl i mimo tradiční natovské dodavatele. Podle českého ministerstva obrany má být do konce října 2026 v jejím rámci dodáno přes 1,4 milionu kusů velkorážové munice. PURL a česká iniciativa se tak doplňují: zatímco PURL otevírá cestu k americkým systémům protivzdušné obrany, Praha zásobuje Ukrajinu tím, co se na frontě spotřebovává v největších objemech, dělostřeleckými granáty.

Proč na tom záleží

Švédský balíček z konce srpna 2026 není sám o sobě zlomový. Deset záchranných člunů válku neotočí a 14 milionů dolarů do PURL je kapka v šestimiliardovém fondu. Síla je ale v soustavnosti. Stockholm přispívá popáté, pošesté, podesáté, a pokaždé cílí na to, co Ukrajina akutně potřebuje. Protivzdušná obrana bez průběžného doplňování střel slábne během týdnů. Zaminované řeky bez člunů pro pyrotechniky zůstávají neprůjezdné.

Na druhé straně fronty stojí ekonomika, která za prvních sedm měsíců roku utratila víc, než plánovala za celý rok. Malá severská země přidává schopnosti. Velká východní mocnost přidává dluhy.