Pokud nepřítel nedbá na konvence a útočí i na nemocnice, je dobré je ukrýt. Asi nejlépe s tím přitom pomůže zakopání pod zem.
Ačkoliv mezinárodně uznávaná pravidla zapovídají vojákům útoky na nemocnice, rozhodně to neznamená, že by byla zdravotnická zařízení v bezpečí. Někdy je může nepřátelská střela nebo granát zasáhnout omylem, ale mnohdy se stává, že armády – hlavně ty diktátorských nedemokratických režimů – pravidla nerespektují a teror vyvolávají záměrně. Pak je jedním z řešení nemocnici schovat pod zem, kde budou ranění a nemocní před střelbou v bezpečí.
Podzemní nemocnice zvládne přes 100 raněných
Příkladem zdravotnického zařízení schovaného před nepřítelem je první ukrajinská podzemní nemocnice označovaná za podzemní zdravotnický stabilizační bod pro ozbrojené síly, uvádí MilIn. V podstatě by to mělo být zařízení, kde zranění vojáci dostanou první opravdu odbornou pomoc nedaleko fronty, aby mohli být posléze přepraveni do vzdálenější klasické nemocnice. Za den by zařízení mělo zvládnout více než stovku raněných.
Základ nemocnice se skládá z 6 ocelových bunkrů ve tvaru položeného tubusu nebo válce, z nichž měří každý 7,6 m na délku a 2,5 m na šířku, uvádí TheDefensePost. Uvnitř je moderní lékařské vybavení, zdravotníci mají k dispozici koncentrátory kyslíku, srdeční monitory, defibrilátory, ventilátory, chirurgické vybavení, sterilizátory nebo třeba speciální osvětlení pro provádění zákroků. Ale nemocnice je vybavena i systémem elektronického boje.
Podzemní kryty nejsou nové, měla je i ČSLA
Celá nemocnice je zařízena podle standardů polních nemocnic NATO, což vlastně zajišťuje přechod ukrajinských ozbrojených sil na západní standardy i v oblasti péče o pacienty. Její vybudování bylo jakýmsi prvním testem, protože ukrajinské armáda počítá, že by mohla mít podobných zařízení k dispozici 20, uvádí United24Media. Podobná zařízení umístěná podél bojové linie by dokázala značně zvýšit šance raněných vojáků na přežití.
Budovat podobné komplexy pod zemí ale není taková novinka. Ukrajinská armáda zakopává do země improvizované obytné sudy již delší dobu a chrání tak vojáky v bojové linii. Podzemní kryty navíc vyvinula a používala i Československá lidová armáda, která je převážela na náklaďácích. Vojáci je dokázali zakopat do 60 minut, přičemž je ochránily nejenom před nepřímou palbou, ale dokonce i proti zbraním hromadného ničení.