Ještě před několika lety byla pro většinu obyvatel Evropy představa velké války ohrožující náš kontinent nemyslitelnou. Mnohé země byly zaštítěné NATO, jehož síla se zdála odstrašující natolik, že by proti němu přece nikdo vojenský konflikt neriskoval. Jenomže poslední roky pohled na situaci změnily, takže nyní stojí jednotlivé evropské státy před problémem, že jejich armády nejsou početné ani připravené na nějaký konflikt. Mohou sice do svých řad povolat muže (a někde i ženy), ale většina z nich neprošla ani základním vojenským výcvikem.

Povinná vojenská služba jenom ve 14 zemích

Na otázku, které země v Evropě mají povinnou vojenskou službu, je odpověď jednoduchá: je jich 14; pokud nepočítáme Turecko. Ovšem jenom 7 z nich je v NATO, a po vstupu Švédka vzroste jejich počet na 8. Mezi státy s nepovinnou vojenskou základní službou je i Česko, kde skončila povinná vojenská služba na konci roku 2004. V současné době se proto ČR spoléhá na plně profesionální armádu, kterou doplňují aktivní zálohy.

iZdroj fotografie: Miroslav Matejka / Creative Commons / CC BY-SA

České ozbrojené síly jsou portálem GlobalFirePower řazeny ve světě na 46. místo. Disponují 28 tisíci profesionálních vojáků a 4 200 rezervistů, což jsou ale jenom průměrná čísla, neboť se samozřejmě v průběhu roku mění. Do armády by ale podle portálu bylo možné povolat přes 4 miliony obyvatel, což je nicméně až maximální extrém. Většina z nich ovšem nemá žádný výcvik a nikdy nedržela zbraň v ruce. Vojáci a rezervisté by je tedy museli vycvičit, ovšem další problém je výbava. Někdy proto zaznívají úvahy o znovuzavedení povinné vojenské služby.

Lepší cestou je profesionální armáda

Vycvičit všechny muže (a možná i ženy) by na jednu stranu mohlo dávat smysl. I politici přiznávají, že konflikt v budoucnu hrozit může, a TheGuardian citoval nedávné vyjádření německého ministra obrany Borise Pistoriuse, že útok Ruska na nějakého člena NATO by mohl být možný za 5 až 8 let. Dávalo by tedy smysl se na něj připravit a mít dostatek vycvičených branců. Ale na druhé straně je úvaha, zda by nebylo lepší o něco navýšit počet profesionálních vojáků a špičkově je vycvičit i vybavit. Spojené síle takových armád by asi nikdo vzdorovat nemohl.

Německé dělostřelectvo je žalostně slabé, spoustu let ještě bude, a i kdyby své počty zdvojnásobilo, nejsilnější v Evropě zdaleka nebude

Plány na případný konflikt už dle všeho existují, a třeba EuroNews uvedl, že v Německu unikl plán vlády na přípravu ruské agrese proti NATO. Předpokládá, že by NATO v tu chvíli umístilo na východní hranici kolem 300 tisíc vojáků, aby ho od akce odradilo. I v tomto případě je jasné, že by se jednalo o profesionály, a evropští členové aliance k tomu mají sil dostatek. Zda by měly být k dispozici i vycvičení branci, je k úvaze a diskuzi, ale v případě, že evropské státy nebudou zanedbávat profesionální síly, by to nutné být nemuselo.