Vzácné záběry z testování balistické rakety Hyunmoo-V s 8tunovou hlavicí. Vyvíjena přes 30 let cílí na bunkry KLDR

Soul pustil do světa něco, co dosud držel pod zámkem: oficiální záběry z testovacího startu nejtěžší konvenční balistické střely na světě.

Hyunmoo-V i Zdroj fotografie: MBCNEWS
                   

Kontejner se otevře, střela vyletí studeným startem vzhůru, oddělí se ochranný kryt a v okamžiku zážehu hlavního motoru se rozloží stabilizační plochy. Hyunmoo-V přechází do balistické dráhy. Celá sekvence trvá jen několik sekund, ale za jejím vznikem stojí víc než tři dekády vývoje jihokorejského raketového programu. Video, které jihokorejská vláda zveřejnila u příležitosti 78. výročí ozbrojených sil 1. října 2026, není přehlídková kulisa. Je to vzkaz, a to velmi konkrétní.

Co přesně záběry ukazují

Dosud veřejnost znala Hyunmoo-V hlavně z přehlídkových průjezdů mohutného devítinápravového mobilního nosiče TEL. Samotný testovací start nikdy předtím oficiálně zveřejněn nebyl. Podle rozborů odborných serverů Defense Express a Army Recognition je na videu zachycena kompletní startovací sekvence: takzvaný studený start, při kterém je střela z přepravního kontejneru vymrštěna plynovým generátorem, následné oddělení ochranného krytu a zážeh tuhého raketového paliva. Střela poté přechází do balistické dráhy směrem k cíli.

Proč jsou záběry označovány jako vzácné? Protože Hyunmoo-V byla dlouhé roky jedním z nejutajovanějších jihokorejských zbrojních programů. Poprvé ji Soul veřejně ukázal teprve v říjnu 2024 při 76. výročí ozbrojených sil, a i tehdy šlo jen o statickou prezentaci. Testovací video je kvalitativně jiná věc: potvrzuje, že systém funguje, a dává najevo, že Soul nemá důvod ho dál skrývat.

Osmitunová hlavice: proč je tak výjimečná

Číslo osm tun bojové části zní abstraktně, dokud ho člověk nepostaví vedle konkurence. Americký ATACMS (MGM-140) nese hlavici o hmotnosti zhruba 230 kg, jeho nástupce PrSM kolem 90 kg. Ruský Iskander-M, nejznámější operačně-taktická balistická střela současnosti, pracuje s bojovou částí o hmotnosti 480 až 700 kg a doletem kolem 400–500 km. Hyunmoo-V má bojovou část přibližně desetkrát těžší než Iskander.

Nejde přitom jen o výbušninu. Při hmotnosti kolem 8 tun a vysoké dopadové rychlosti balistické střely hraje zásadní roli kinetická energie samotného průniku. Jihokorejské vládní zdroje popisují schopnost zasahovat zodolněné cíle až do hloubky kolem 100 metrů pod povrchem. Celková hmotnost střely činí přibližně 36 tun, což z ní dělá de facto pozemní ekvivalent americké letecké průnikové bomby GBU-57 MOP, jenže bez potřeby strategického bombardéru B-2 Spirit, který ji musí dopravit nad cíl.

Dolet závisí na konfiguraci hlavice. S plnou osmitunovou bojovou částí se veřejně uvádí minimální dostřel kolem 300 km, s lehčí variantou až kolem 3 000 km. Pro kontext: vzdálenost z demilitarizované zóny do Pchjongjangu je přibližně 195 km. Celé území KLDR je v dosahu.

Tři dekády k jedné střele

Formulace „vyvíjena přes 30 let“ si zaslouží upřesnění. Samotný program Hyunmoo-V v dnešní podobě běží kratší dobu, ale vyrůstá z rodiny balistických střel Hyunmoo, jejíž kořeny sahají do roku 1986, kdy Jižní Korea nasadila první generaci Hyunmoo-I s doletem kolem 180 km. Následovaly verze II a III s postupně prodlužovaným dostřelem, ale vývoj po celou dobu svazovaly bilaterální americko-jihokorejské raketové směrnice. Ty omezovaly dolet i hmotnost hlavice jihokorejských střel výměnou za americkou technologickou pomoc.

Klíčový zlom přišel v květnu 2021, kdy Soul a Washington tyto limity definitivně zrušily. Teprve poté dostal jihokorejský průmysl volné ruce pro střelu s osmitunovou hlavicí a doletem v řádu tisíců kilometrů. Technicky šlo o mimořádně náročný úkol: spojit pohon na tuhé palivo, mobilitu na silničním nosiči, přesné navádění a extrémně těžkou průnikovou hlavici do jednoho systému.

V říjnu 2025 ministr obrany potvrdil rozběh sériové výroby. Agentura Yonhap v lednu 2026 informovala o zahájení operačního rozmísťování.

Proti čemu přesně Hyunmoo-V míří

Severní Korea disponuje jednou z nejrozsáhlejších sítí podzemních vojenských zařízení na světě. Otevřené zdroje hovoří o tisících objektů, od velitelských bunkrů přes raketové síly a sklady jaderných hlavic až po podzemní letecké základny a tunelové systémy pro přesuny techniky. Hloubka a zodolnění těchto zařízení jsou navrženy tak, aby přežily konvenční letecký úder.

Hyunmoo-V je součástí jihokorejské doktríny KMPR (Korea Massive Punishment and Retaliation), která tvoří jednu ze tří os jihokorejského odstrašení. Její role je jasná: v případě bezprostřední hrozby jaderného útoku ze strany KLDR zasáhnout podzemní velitelská stanoviště a strategickou infrastrukturu severokorejského režimu konvenčními prostředky, bez nutnosti sáhnout po jaderné zbrani, kterou Soul nevlastní.

Západní armády tento problém typicky řeší leteckými průnikovými pumami typu GBU-57 MOP o hmotnosti 13,6 tuny, které ale vyžadují strategický bombardér a vzdušnou převahu nad cílem. Jižní Korea zvolila jinou cestu: pozemně odpalovanou balistickou střelu, kterou protivzdušná obrana jen velmi obtížně zachytí a která nevyžaduje leteckou nadvládu.

Proč Soul záběry pustil právě teď

Načasování není náhodné. Zveřejnění spadá do období, kdy severokorejsko-ruská vojenská spolupráce dosáhla bezprecedentní úrovně: NATO oficiálně potvrzuje nasazení severokorejských vojáků a zbraní v ruské válce proti Ukrajině, která trvá již více než čtyři roky. Korejský bezpečnostní problém se tak přelévá přímo do euroatlantického prostoru.

Soul tím vysílá dvojí signál. Směrem k Pchjongjangu: schopnost zasáhnout vaše nejhlubší bunkry už není hypotetická, je operační. Směrem ke spojencům: jihokorejské odstrašení nestojí jen na americkém jaderném deštníku, ale na vlastních strategických systémech.

Spekulace o možném předání Hyunmoo-V Ukrajině, které se objevily zejména v ruských médiích v roce 2024, zůstávají bez reálného základu. Soul dosud držel politiku bez přímých dodávek smrtících zbraní Kyjevu a podle agentury Yonhap mezi Washingtonem a Soulem ani neprobíhala jednání o takových dodávkách. Hyunmoo-V je strategický domácí nástroj, ne exportní artikl.

Jihokorejská vláda nepřidala Soulu novou schopnost přes noc, ta vznikala dekády. Přidala ale něco, co v odstrašení váží stejně jako samotná střela: jistotu protivníka, že ta schopnost existuje a že ji druhá strana nemá důvod skrývat.

Přehlídka jihokorejských zbraní

Jak důležité jsou pro Jihokorejce rakety?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články