Získané zkušenosti se daří ukrajinským technikům přenášet do vývoje i výroby; některé sofistikované zbraně díky nim vznikly velice rychle.
Ačkoliv jsou vlečné konflikty hrozné, vedly často k rozvoji technologií, jelikož je vývoj během válek urychlován. Důležité je, aby se potřeby a zkušenosti z bojiště dostávaly k inženýrům a konstruktérům, kteří na rozvoji zbraňových systémů pracují. V posledních letech se to daří například Ukrajině, a to jak za pomoci svých, tak západních technologií, což posunulo její zbrojní průmysl kupředu a některé její produkty lze označit za špičkové.
Z Ukrajiny se stala dronová velmoc
Vývoj zbrojních technologií ze strany ukrajinských zbrojovek lze nejlépe dokumentovat na leteckých dronech. Zatímco v roce 2022 byl nejlepším modelem v ukrajinské výzbroji z Turecka dovezený Bayraktar TB2, v současnosti země produkuje doslova celou škálu dronů – od jednoduchých FPV až po sebevražedné dlouhého doletu. HiSutton uvádí, že díky nim může útočit na letiště, zařízení na produkci ropy i protivzdušnou obranu, což jí dává proti Rusku možnosti, ačkoliv má vzdušné síly silnější početně i kvalitativně (Su-34, Su-57, Tu-22 atd.).
Obdobný vývoj lze pozorovat i na ukrajinských námořních dronech, jichž je rovněž několik druhů – nejznámějšími jsou Sea Baby a Magura V5. Ukrajinskou armádu však můžeme označit za průkopníka i v taktice jejich použití; hlavně drony Magura V5 dokázaly potopit i velká vojenská plavidla, a to včetně výsadkové lodě nebo korvety, uvádí Wikipedia. Vybavit je navíc lze i protivzdušnou obranou a útočit jimi na cíle na pobřeží nebo hlídkovat. Opět přitom platí, že třeba ruské námořnictvo dle všeho takovými schopnostmi ve větší míře nedisponuje.
Rychlý vývoj Neptunu i úprava navádění
Vývoj se týká i sofistikovaných zbraní, jakými jsou protilodní střely R-360; na začátku roku 2022 se jednalo o systém vstupující do výzbroje po několikaletém testování. Defence-Ua uvedl, že na konci roku 2023 pak technici pracovali na odvozené variantě k zasahování pozemních cílů s doletem kolem 400 km a 150kg hlavicí. Střela má mít termovizní naváděcí systém schopný navést ji na cíl nahraný do paměti, což zajišťuje velmi přesný zásah.
Ze zkušeností Ukrajiny mohou těžit i západní zbrojovky – příkladem mohou být praktické zkušenosti se zbraněmi naváděnými pomocí GPS, jako jsou pumy JDAM. Twz uvádí, že se v prostředí silného rušení ukázaly jako nepřesné, což vedlo výrobce k úpravám, aby takového situace zvládaly – půjde např. o integraci dalších typů hledačů tak, aby byly systémy kombinované a tedy odolnější. Západní armády tak budou připravené i na takovou situaci.