V momentě, kdy by byl některý z členů NATO ohrožen nebo napaden, má aliance připravené jednotky schopné velmi rychlého zásahu. Jde o takzvané Síly rychlé reakce NATO, do nichž členové po vzájemné dohodě alokují na nějakou dobu konkrétní jednotky tak, aby byly připraveny spolupracovat s kolegy z dalších členských zemí. Za Českou republiku v nich v současnosti působí vojáci ze 42. mechanizovaného praporu z Tábora.

Někteří civilisté o cvičení ani nevěděli

České jednotky vyčleněné do Sil rychlé reakce NATO musí být nejen připravené na akci, ale také co nejlépe vycvičené. I proto členové 42. mechanizovaného praporu podle tiskové zprávy českého ministerstva obrany poprvé v historii cvičili v běžném prostoru mimo vojenské cvičiště, kde se pohybovali civilisté. Místní sice byli o cvičení pokud možno informováni, ale přesto měli vojáci šanci potkat osoby, které o jejich akci neměly ani potuchy, a museli s nimi komunikovat za situace, kdy probíhala bojová akce, během níž se dokonce střílelo.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Četa vojáků měla v prostoru za úkol přepad nepřátelského postavení a získání zpravodajských informací. Nejprve byla tajně vysazena v prostoru ovládaném nepřítelem, poté stanoviště nepřítele přepadla a během akce sebrala různé zpravodajské materiály. Cvičení počítalo také s tím, že se při střetu zraní člen jednotky, jehož bude nutné ošetřit a na nosítkách transportovat do bezpečí. Vojáci se museli také postarat o zraněného zajatce.

Jednotky jsou na východní hranici

Síly rychlé reakce NATO vznikly v roce 2003 na základě pražského summitu v roce 2022 a podle stránek aliance se je členské země rozhodly posílit v roce 2014, potažmo po ruské anexi Krymu a zorganizování povstání na Donbase. V současné době by je mělo tvořit kolem 40 000 vojáků a vůbec poprvé byly aktivovány a vyslány na východní hranice v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jejich fungování by se ale mělo změnit, respektive mají být početnější a akceschopnější – v roce 2022 bylo oznámeno, že jejich počet vzroste na 300 000 vojáků.

„Tankisty cvičíme k boji proti tankům NATO,“ ujišťuje a uklidňuje Rusko. Na vývoj války na Ukrajině to ale nemusí mít žádný vliv

Tomu bude pochopitelně přizpůsobeno i množství techniky. Skládají se přitom z pozemních, námořních, vzdušných a speciálních jednotek a fungují tak, že jednotliví členové NATO po dohodě vyčlení konkrétní jednotky a ty jsou jejich součástí následujících 12 měsíců. Jednotky by měly být schopné prvotního rozmístění průzkumných týmů do 5 dní a do celkem 30 dní má dojit k nasazení celého velitelství Joint Task Force a Immediate Reaction Force kdekoliv na světě.

Činnost Sil rychlé reakce NATO však nemá spočívat jenom v čistě bojových akcích – část jednotek byla např. zapojena do evakuace civilistů z Afghánistánu v roce 2021, ale nasazeny mohou být i v případě nějaké velké katastrofy – příkladem je letecký transport humanitární pomoci do Pákistánu po zemětřesení v roce 2006.

(Ne)chtěně vyzrazené čínské bojové vozidlo VN22B je určeno zemím NATO, standardy má splňovat na výbornou