Poprvé v historii cvičily české Síly rychlé reakce NATO mezi civilisty. Takové jednotky teď hlídají i východní hranici kvůli Rusku

NÁZOR: Síly rychlé reakce NATO by vyrazily v případě potřeby na ohrožené místo jako první. Jsou v neustálé pohotovosti a musí být plnohodnotně vycvičené.

Český voják ze speciální jednotky i Zdroj fotografie: Picryl
                   

V momentě, kdy by byl některý z členů NATO ohrožen nebo napaden, má aliance připravené jednotky schopné velmi rychlého zásahu. Jde o takzvané Síly rychlé reakce NATO, do nichž členové po vzájemné dohodě alokují na nějakou dobu konkrétní jednotky tak, aby byly připraveny spolupracovat s kolegy z dalších členských zemí. Za Českou republiku v nich v současnosti působí vojáci ze 42. mechanizovaného praporu z Tábora.

Někteří civilisté o cvičení ani nevěděli

České jednotky vyčleněné do Sil rychlé reakce NATO musí být nejen připravené na akci, ale také co nejlépe vycvičené. I proto členové 42. mechanizovaného praporu podle tiskové zprávy českého ministerstva obrany poprvé v historii cvičili v běžném prostoru mimo vojenské cvičiště, kde se pohybovali civilisté. Místní sice byli o cvičení pokud možno informováni, ale přesto měli vojáci šanci potkat osoby, které o jejich akci neměly ani potuchy, a museli s nimi komunikovat za situace, kdy probíhala bojová akce, během níž se dokonce střílelo.

Evakuace zraněného při cvičení Sil rychle reakce iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR
Evakuace zraněného při cvičení Sil rychlé reakce NATO

Četa vojáků měla v prostoru za úkol přepad nepřátelského postavení a získání zpravodajských informací. Nejprve byla tajně vysazena v prostoru ovládaném nepřítelem, poté stanoviště nepřítele přepadla a během akce sebrala různé zpravodajské materiály. Cvičení počítalo také s tím, že se při střetu zraní člen jednotky, jehož bude nutné ošetřit a na nosítkách transportovat do bezpečí. Vojáci se museli také postarat o zraněného zajatce.

Jednotky jsou na východní hranici

Síly rychlé reakce NATO vznikly v roce 2003 na základě pražského summitu v roce 2022 a podle stránek aliance se je členské země rozhodly posílit v roce 2014, potažmo po ruské anexi Krymu a zorganizování povstání na Donbase. V současné době by je mělo tvořit kolem 40 000 vojáků a vůbec poprvé byly aktivovány a vyslány na východní hranice v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jejich fungování by se ale mělo změnit, respektive mají být početnější a akceschopnější – v roce 2022 bylo oznámeno, že jejich počet vzroste na 300 000 vojáků.

Ruský hlavní bojový tank T-90-M

„Tankisty cvičíme k boji proti tankům NATO,“ ujišťuje a uklidňuje Rusko. Na vývoj války na Ukrajině to ale nemusí mít žádný vliv

Tomu bude pochopitelně přizpůsobeno i množství techniky. Skládají se přitom z pozemních, námořních, vzdušných a speciálních jednotek a fungují tak, že jednotliví členové NATO po dohodě vyčlení konkrétní jednotky a ty jsou jejich součástí následujících 12 měsíců. Jednotky by měly být schopné prvotního rozmístění průzkumných týmů do 5 dní a do celkem 30 dní má dojit k nasazení celého velitelství Joint Task Force a Immediate Reaction Force kdekoliv na světě.

Činnost Sil rychlé reakce NATO však nemá spočívat jenom v čistě bojových akcích – část jednotek byla např. zapojena do evakuace civilistů z Afghánistánu v roce 2021, ale nasazeny mohou být i v případě nějaké velké katastrofy – příkladem je letecký transport humanitární pomoci do Pákistánu po zemětřesení v roce 2006.

Tajné čínské obrněné vozidlo

(Ne)chtěně vyzrazené čínské bojové vozidlo VN22B je určeno zemím NATO, standardy má splňovat na výbornou

Jak by měly fungovat alianční síly rychlé reakce?

Diskuze Vstoupit do diskuze
84 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články