Proč mají Spojené státy ve světě 800 vojenských základen: někdy udržují klid, jinde povznáší ekonomiku nebo hájí vlastní zájmy

Vláda Spojených států vynaloží ročně na provoz své armády přes 700 miliard dolarů (asi 15,52 bilionů korun), přičemž nemalá část těchto prostředků jde právě na financování vojenských základen mimo vlastní území. Aktuálně jich tak hostí zhruba 800 více než 70 zemí po celém světě. A ne vždy se jedná pouze o vojenská stanoviště, jejich funkční škála je velmi široká. Mnohé slouží například jako výzkumná a zdravotní centra, zásobovací základny, ale výcvikové a policejní prostory.

Každá větev armády má ve světě své základny

Americká armáda má 6 „větví“: letectvo, armádu, námořnictvo, námořní pěchotu, pobřežní stráž a vesmírné síly, a každá z nich má mimo americké území své základny. Řada z nich vznikla během 1. a 2. světové války, případně za studené války, jiné pak byly založeny na základně pozvání určité země, vojenských a humanitárních akcí, případně mohla být jejich stavba nařízena OSN. Do celkového počtu jsou počítány také mezinárodní „společné základny“, kde vojáci USA rovněž působí.

iZdroj fotografie: Námořní pěchota Spojených států amerických

Největší počet základen má v područí pravděpodobně letectvo, po něm následuje námořnictvo a armáda. Tyto složky mají svá početná stanoviště na každém kontinentu, pouze námořní pěchota se jakožto elitní útvar omezuje povětšinou na místa nejhorších konfliktů. Takže kromě několika výjimek, k nimž patří Jižní Korea, Guam a Německo, využívá základen ostatních složek.

Pobřežní stráž pak operuje hlavně v okolí Perského zálivu, Arabského moře, Singapuru a Kuby. Nejnižší počet základen přitom mají vesmírné síly, konkrétně jednu jedinou v Grónsku. Celkově slouží v zahraničních základnách asi 160 000 amerických vojáků, čímž jsou Spojené státy americké oficiálně nejrozšířenější vojenskou velmocí světa. Například Rusko pak působí výhradně v zemích blízkého východu a bývalého SSSR.

Americká přítomnost je zárukou bezpečí a prosperity

Ačkoliv jsou názory lidí různé, pro mnoho zemí je přítomnost americké základny zárukou lepší bezpečnostní situace v dané oblasti. V některých zemích třetího světa dokonce znamenají američtí vojáci alternativu k pořádkovým a policejním silám. V jiných případech je americká základna jediný důvod, proč ještě nedošlo v oblasti k ozbrojenému konfliktu. Například pokud šlo o Afghánistán, nemusí se ale jednat pouze o země třetího světa. Třeba i Baltské státy hostí malé kontingenty amerických sil jako bezpečností záruku proti rozpínavosti Ruské federace.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je přitom zajímavé, že mnoho oblastí je na přítomnosti amerických základen závislých i ekonomicky. Jsou totiž místem mnoha obchodních příležitostí, a to od dodávek potravin a vody až po zprostředkování různých služeb. Vojenská základna se tak v dané oblasti stává generátorem zisku pro mnoho obyvatel, ale i řadu měst – například pokud jde o bavorský Vilseck nebo letecké základny v Rammsteinu a Spangdahlemu, které zaměstnávají 27 tisíc německých občanů a odvádí do tamní kasy asi 1,7 miliardy dolarů (zhruba 38 miliard korun).

USA opouští své základny jen velmi neochotně

Většinu základen ve světě mají Američané ve formě pronájmu území, přičemž smlouva obvykle trvá celá desetiletí. Zmínit lze základny v Německu, Jižní Koreje a v Japonsku. I z toho důvodu tak „nájemníci“ budují poměrně rozsáhlou infrastrukturu. Být hostitelem jedné z největších armád světa sice znamená přístup k všemožným obraným technologiím a ochraně, nicméně je následně velmi složité Spojené státy z onoho místa „vykázat“.

Opuštění nějakého prostoru totiž pro USA znamená omezení přehledu nad danou oblastí. Amerika je za oceánem relativně dost izolovaná a podobné základny jí ve světě umožňují udržení vlastní sféry vlivu. Ztráta každého území pak znamená hluché místo. Proto se v podobném případě Spojené státy snaží vyjednat nové podmínky pro prodloužení smlouvy.

A nutno zmínit, že mnoho zemí, v nichž americké základny stojí, většinou o jejich extrakci neusiluje. A to buď z hlediska bezpečnostního, ekonomického nebo technologického. I tyto americké „zájmy“ jsou ostatně důvodem, proč 1/3 celosvětových výdajů na zbrojení tvoří právě Spojené státy.