Bezzákluzová švédská zbraň Carl Gustav je mezi vojáky legenda, ve verzi M4 je přitom velmi schopná i proti moderním tankům. Využití má však pestřejší.
Chtějí-li pěší vojenské jednotky přenosnou zbraň, s níž by se značně zvýšila jejich palebná síla, mohou sáhnout po bezzákluzové pancéřovce známé jako Carl Gustav (též Carl Gustaf). Ve výzbroji mnoha armád je již dlouhá desetiletí, její výrobce ji neustále vylepšuje a vojáci na ni nedají dopustit. Její nejnovější verze označovaná jako Carl Gustaf M4 je oproti předchozí lehčí, přesnější a silnější. Poradit si již dokázala i s moderním ruským tankem T-90M Proryv-3.
Konstrukce se inspirovala třeba bazukou
Historie zbraní Carl Gustav sahá do 40. let 20. století, kdy švédská armáda hledala přenosnou protitankovou zbraň. Konstruktéři se inspirovali zbraněmi z druhé světové války, zejména bazukou a Panzershreckem. V roce 1948 pak vstoupila do výzbroje zbraň Carl Gustav M1 ráže 84 mm, a tato ráže zůstává dodnes standardem, jímž se vyznačuje. Během desetiletí však přišel její hlavní výrobce, společnost Saab Bofors, s mnoha vylepšeními.
Tím posledním je model zvaný M4 vzniknuvší ve spolupráci s americkou armádou, která je velkým uživatelem předchozího modelu M3. Hmotnost 9,5 kg byla vysoká a pěšáky dost zatěžovala, načež představil výrobce v roce 2014 odlehčený model s váhou 6,6 kilogramů. Odpalovač je o něco kratší a jsou v něm využity kompozitní materiály a titan. Vybaven je novým systémem řízení palby, infračerveným záměrným bodem, termálním zaměřovačem a dalšími vylepšeními, třeba lištou Picatinny na instalaci doplňků, jichž je celá řada.
K dispozici je mnoho druhů munice
Výhodou bezkákluzové pancéřovky Carl Gustav je také široké spektrum munice. Existuje nejen několik druhů protipancéřové – včetně tandemové proti reaktivnímu pancéřování – vojáci mohou do zbraně nabít i projektily určené k likvidaci pěchoty na volném prostranství, speciální projektily na ničení bunkrů, případně vybuchující k proražení zdi uprostřed budov. Existují pak i osvětlovací či kouřové granáty, nebo třeba laserem naváděná střela s dosahem až 2,5 km.
Moderní projektily dokáží zasahovat stacionární cíle na vzdálenost kolem 1 kilometru. A ačkoliv jsou zbraně jako protitankové střely FGM-148 Javelin proti tankům účinnější, univerzálnost dělá z Carl Gustav neobyčejně smrtící systém. Malým jednotkám umožňuje významně navýšit jejich palebnou sílu, třeba podle ukrajinské armády byl první nejmodernější ruský tank T-90M ve válce na Ukrajině zničen právě systémem Carl Gustav M4, což jeho schopnosti podtrhuje. I proto je mají ve výzbroji desítky armád včetně české.