Český „zvukový štít“ loví drony jen pomocí mikrofonu za 3 500 Kč. Nepříteli je zcela neviditelný

Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky, přinesla jednu zásadní lekci: levné drony dokážou paralyzovat i armádu s mnohem dražší technikou. Aktivní radary za desítky milionů korun je sice umějí zachytit, ale samy přitom vysílají signál, který prozrazuje jejich polohu. A proti roji miniaturních bezpilotníků letících pár metrů nad zemí často selhávají úplně. Právě do této mezery míří Sound Shield, síť drobných mikrofonů, které jen tiše poslouchají oblohu a pomocí umělé inteligence rozpoznávají zvukový podpis přilétajících hrozeb. Nejde o zbraň, která dron sestřelí. Jde o varovný systém, který řekne „letí to sem“ dřív, než je pozdě.

Mikrofon za stokorunu, systém za víc

Částka 3 500 Kč, přesněji 100 až 150 eur, odpovídá výrobní ceně jednoho senzoru nEdge Mini. Je to malá krabička osazená MEMS mikrofony se spotřebou pod jeden watt, kterou lze napájet solárním panelem nebo připojit k existující infrastruktuře. Sama o sobě ale dron neodhalí. Síla vzniká až v síti: desítky či stovky takových uzlů pokryjí území a posílají data do lokálního výpočetního hubu nEdge Pro, kde běží AI modely trénované na akustických podpisech motorů a vrtulí. Z více uzlů systém triangulací dopočítává směr, rychlost i přibližnou výšku letu a výsledek odesílá do centrální platformy jako alarm s trajektorií.

Celková cena nasazení (hub, komunikační vrstva, software, instalace a dostatečná hustota senzorů) veřejně zveřejněna nebyla. Přesto i hrubý odhad ukazuje řádový rozdíl oproti aktivnímu radaru: pokrytí perimetru elektrárny stovkou senzorů za 3 500 Kč za kus vyjde na 350 tisíc korun za hardware. Radar srovnatelného pokrytí se pohybuje v desítkách milionů.

Proč „neviditelný“ dává smysl

Označení „neviditelný“ neznamená, že senzor nelze fyzicky najít. Znamená, že Sound Shield nic nevysílá. Aktivní radar funguje jako baterka v temné místnosti, svítí, a tím prozrazuje svou polohu. Pasivní akustika je naopak jako ucho přitisknuté ke zdi. Nepřítel nemá co zaměřit pomocí elektronického průzkumu, protože systém negeneruje žádný radarový ani rádiový signál, který by šlo zachytit. Podle amerického armádního materiálu z dubna 2026 právě tato vlastnost dělá z akustických sítí ideální doplněk klasické protivzdušné obrany, zvlášť tam, kde by aktivní radar přitáhl pozornost nepřátelských protiradiolokačních prostředků.

Samozřejmě to má limity. Akustická detekce trpí v hlučném městském prostředí, za silného větru i při teplotních inverzích, které ohýbají šíření zvuku. Proti tichým elektrickým dronům klesá účinný dosah na stovky metrů, zatímco hlučnější cíle typu íránského Šáhidu lze podle ukrajinských zkušeností zachytit i na kilometry. Sound Shield proto nedává smysl jako samostatná obrana. Dává smysl jako první, nejlevnější a nejhustší vrstva, která aktivuje dražší senzory a efektory až ve chvíli, kdy je to potřeba.

Český systém versus ukrajinský ARes

Sound Shield není na světě sám. Na Ukrajině vznikl akustický systém ARes, který tamní armáda testuje v reálných podmínkách. Podle dostupných informací ARes detekuje FPV drony na 200 až 300 metrů a drony typu Šáhid až na 5 kilometrů, přičemž využívá fázové pole mikrofonů a beamforming k přesnému zaměření cíle pro mobilní palebné skupiny. Americká armáda se o ukrajinské akustické systémy aktivně zajímá.

Český Sound Shield míří jinam. Neslouží primárně k navedení palby v poli, ale ke škálovatelnému pokrytí hranic, energetické infrastruktury a průmyslových areálů. Zakladatel a CEO Neuron Soundware Pavel Konečný veřejně zmiňuje více než 60 tisíc transformačních stanic v Česku, a právě tam vidí potenciál dvojího využití: stejné senzory, které hlídají zdraví transformátoru poslechem jeho vibrací, mohou současně poslouchat oblohu.

Kdo za tím stojí a kde to je

Neuron Soundware není obranný startup bez historie. Firma má přes 130 průmyslových instalací akustické AI u zákazníků jako Bosch, Škoda nebo ČEZ. Její technologie prediktivní údržby, tedy rozpoznávání poruch strojů podle zvuku, běží v továrnách a energetice roky. Obranný pivot přišel s válkou na Ukrajině a s rostoucí poptávkou po levné detekci dronů.

Konečný Sound Shield představil na Dnech průmyslu 2026 v červnu a firma ho nabízí partnerům i v rámci ILA Berlin marketplace, kde hledá pilotní projekty a demonstrace. Potvrzené nasazení u české armády ani u jiné armády NATO se ve veřejných zdrojích zatím nepodařilo dohledat. Technologie je tedy ve fázi aktivní prezentace a hledání prvních operačních partnerů, nikoli ve fázi sériového bojového nasazení.

Právě tady je ale pointa celého konceptu: pokud se cena jednoho uzlu skutečně drží pod 150 eury a spotřeba pod jedním wattem, bariéra pro pilotní nasazení je minimální. A v době, kdy jeden útočný FPV dron stojí pár tisíc korun a dokáže zničit techniku za desítky milionů, má smysl mít v krajině tisíce tichých uší, která nic nestojí na provozu a nepříteli nedávají jediný signál k zaměření.