Granátomety VOG byly sovětskou odpovědí na americké M79. Dnes je v konfliktu na Ukrajině používají obě strany

Modernizovaný GP-34 je v současnosti asi nejpoužívanějším granátometem na světě. Lze použít velmi širokou paletu kvalitní munice, včetně skákajících granátů.

i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Austrálie / Public domain
                   

Válka na Ukrajině je plná paradoxů. Mimo jiné jsou na obou stranách fronty mnohdy nasazeny stejné nebo podobné zbraně a zbraňové systémy. Bez ohledu na mediální zviditelňování obrněné techniky nelze přehlédnout vysokou intenzitu bojů pěchoty a využití podpůrných pěchotních zbraní. K nim patří rovněž různé granátomety, přičemž k nejrozšířenějším patří různé verze původně sovětského granátometu GP-25.




Jiná cesta k ručnímu granátometu

Sovětská armáda nemohla přehlédnout úspěšné nasazení amerického granátometu M79 ve Vietnamu, stejně jako jeho neméně úspěšného podvěsného pokračovatele M203. Z hlediska lákavého rychlého efektu okopírováním vznikal nepřehlédnutelný problém. Americký granátomet měl patentovanou konstrukci munice a ani sovětská armáda nemohla v míru zcela nepokrytě tento systém okopírovat a sériově vyrábět, natož exportovat.


iZdroj fotografie: manhhai / Creative Commons / CC BY-NC
Americký pěšák ve Vietnamu s M79

Bylo třeba vyvinout jiné řešení povlovného nárůstu tlaku prachových plynů při výstřelu v hlavni (High-Low System) s cílem snížení zpětného rázu zbraně. Cesta byla nalezena v Centrálním středisku sportovních a loveckých zbraní. Vývoj dokončila známá zbrojovka v Tule. Základem se stal náboj, stejně jako v případě M79. Nábojnice s přepouštěcími kanálky byla odstraněna. Výsledkem se stal jednotný náboj připomínající spíše raketu.

Jedná se tedy spíše o raketový granátek než o náboj. Pohyb vpřed či kinetickou energii však zajišťuje především tlak plynu v drážkované hlavni. Funkci nábojnice, do níž jsou přepouštěny plyny z prachové výmetné náplně, plní hlaveň granátometu. Vzhledem k tomu, že chybí nábojnice, provádí se nabíjení zbraně ústím, přičemž granát je v hlavni udržován odpruženou západkou. První sériově vyráběná verze náboje dostala systémové označení 7P17 a vojenské VOG-15.

Miniaturní granátomet

Pro nový náboj byla samozřejmě vyvíjena zbraň. Tou se opět zabývala zbrojovka v Tule. Projekt dostal krycí jméno Kosťjor (táborák/ohýnek). Vojenské označení je podhlavňový granátomet GP-25 (Granatomet Podstvolnyj). Do výzbroje byl údajně zaveden roku 1978. Výsledkem vývoje se stal malý podvěsný granátomet, který má, stejně jako granát, řadu specifických řešení. Jeho celková délka je sice 323 mm (u GP-30 pouze 275 mm a u GP-34 jen 315 mm), avšak délka drážkované hlavně je pouze 120 mm.

Uvedená koncepce vzbuzuje na první pohled dojem, že granát má pouze minimální dolet. I přes podivné řešení doletí základní verze granátů na vzdálenost až 300 m, některé pozdější specializované typy na 350–400 m. Podle služebního předpisu „Rukovodstvo po 40-mm podstvolnomu granatometu GP-25“ z roku 1983 je tento granátomet používán ve spojení s automatickými útočnými puškami AKM, AKMS, AK74 a AKS74, v případě modernizovaných verzí také s AKM-101 a 103, tedy různými vývojovými verzemi známého kalašnikova.


iZdroj fotografie: S vědomím MVK
GP-25 má zaměřovač vlevo

Původní AK-47 uváděn není, neboť konstrukce uchycení bodáku pravděpodobně brání uchycení granátometu. Zbraň se skládá ze tří hlavních částí, a to hlavně s rybinou pro upevnění k nosné zbrani a zaměřovače pro nepřímou střelbu, dále zadku hlavně s úderníkem a zápalníkem a nakonec plechového spoušťového bloku s dvojčinným mechanismem. Ten je rovněž opatřen rybinou pro uchycení granátometu na zbrani a tvoří zároveň malou rukojeť s otvorem pro palec ruky. Hlaveň a její zadek jsou spojeny otočně bajonetovým závitem a k spoušťovému bloku upevněny kolíky.

Všechny verze se nabíjejí ústím, jako předovka. Vypadnutí granátu brání odpružená západka. Střelbu lze vést buď přímo pomocí mířidel pušky, nebo nepřímo s využitím zaměřovače s libelkou, jako z minometu. Ve druhém případě se puška opírá botkou o zem. Pokud není granátomet potřeba, přenáší ho střelec v plátěném pouzdře na opasku, spolu s odpruženou násadkou pažby pušky pro snížení zpětného rázu. Deset granátů se přenáší v plátěných sumkách na ramenních popruzích.

Existují modernizované verze GP-25, především menší odlehčený GP-30 Obuvka (botička), který je používán zhruba od roku 1990. Dalším pokračováním je GP-34, pravděpodobně aktuálně nejrozšířenější ze všech verzí. Rozdílné je u GP-34 umístění mířidel zaměřovače vpravo od hlavně nosné zbraně, rukojeť bez otvoru a především čtyři obvodová zesilovací žebra po obvodu hlavně.

Uvedené granátomety se vyráběly či vyrábějí v Rusku, Srbsku a pravděpodobně ilegálně v Afghánistánu a Pákistánu. GP-25 nebo GP-34 se zúčastnily většiny válek za posledních 40 let a nalézají se ve výzbroji minimálně 20 států.

Atypická munice

První sériový granát nesl označení VOG-25 o hmotnosti 250 g, má ráži 40,05 mm, délku 105 mm a tělo kryje z větší části hliníková kukla. Téměř polovinu bojové hlavice granátu zabírá nárazový zapalovač VMG-K nebo VMG-M, který se konstrukčně prakticky neliší od typu používaného pro munici automatického granátometu AGS-17 Plamja ráže 30 mm. V různých informačních zdrojích jsou uváděny i jiné typy zapalovačů, především u novějších typů a vývojových verzí granátů, případně zahraničních výrobců.

Ocelolitinové tělo s osmi vysoustruženými drážkami po obvodu je naplněno 48 g trhaviny A-IX-I. Součástí konstrukce zapalovače jsou masková a rozbušková pojistka, které zajišťují takzvanou maskovou a rozbuškovou jistotu. V praxi to znamená, že zapalovač je plně odjištěn teprve ve vzdálenosti 10–40 m od hlavně, takže nedochází k iniciaci trhaviny granátu při průletu maskovací sítí nebo jiným maskovacím materiálem nebo při dopadu na cokoli ve vzdálenosti do 10 m od ústí hlavně nebo při vypadnutí náboje z ruky při manipulaci. Úsťová rychlost je 76 m/s.


iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Pohled zezadu na VOG-25 s tryskovým dnem

Součást dna těla granátu tvoří malá integrální nábojka s výmetnou náplní tvořenou nitrocelulózovým válečkovým prachem. Dno nábojky je po obvodu opatřeno deseti tryskami a ve středu je laborována zápalka, která slouží k iniciaci výmetné náplně. Prachové plyny nejprve zvyšují tlak v nábojce, poté protrhnou vnitřní krycí fólii trysek a proudí do hlavně. Tím vzniká efekt zpomaleného vývoje tlaku plynů, které vymetou granát z hlavně.

Skákající granáty s poloměrem účinku 6 metrů

Nejoblíbenější verzí granátu je skákající VOG-25P (Prigajuščij) o hmotnosti 278 g, z toho 37 g trhaviny TNT. Vychází ze základního typu, avšak se dvěma změnami. Především má špičatou přední část a pouze šest obvodových drážek. Další zvláštnost se skrývá uvnitř.


iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Granátomet GP-34

Jedná se o výmetnou náplň černého střelného prachu, která zvyšuje střepinový účinek po dopadu granátu na zem. V té chvíli je uvedená náplň iniciována a vymrští granát zpět do vzduchu, kde ve výšce 0,5–1,5 m dojde k iniciaci trhavinové náplně, jež provádí rozklad těla na střepiny.

Díky tomu není část střepin pohlcena zeminou již na místě dopadu. Poloměr smrtelného účinku střepin je šest metrů. Granát navíc explozí ve vzduchu daleko účinněji ničí pěchotu zalehnutou nebo v okopech, případně za terénními překážkami.

Paleta granátů je velmi široká

Kromě uvedených existuje několik dalších typů nábojů. Jedná se především o modernizované verze výše uvedených typů, které nesou označení VOG-25M a VOG-25PM. Jejich zavádění do výzbroje bylo zahájeno v první polovině posledního desetiletí. Hlavním vylepšením je změna konstrukce těla, takže se rozkládá přesněji a střepinový účinek je zhruba o polovinu vyšší ve srovnání se staršími typy. Objevilo se několik dalších novinek.

Z nich lze uvést například termobarický granát VG-40TB, dále dýmový granát VG-40D3, jenž slouží rovněž jako zápalný. Obdobně je řešen zábleskový a zvukový granát VG-40S3 používaný především policejními jednotkami. Všechny uvedené verze jsou si podobné. Tvarovou novinkou je dýmový granát GDM-40, který má válcové tělo. Dále existují dýmové verze GRD-50, GRD-100 a GRD-200, kde číslo uvádí dostřel.


iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Nové typy signálních granátů pro GP-25 a jeho modernizované verze

V poslední dekádě se objevilo několik nových granátů pro GP-25 a jeho modernizované verze. Jednalo se například o osvětlovací VSG-25, zápalný VZG-25, tříštivý VFG-25 a sadu signálních granátů válcového tvaru s oblou hlavicí. Modernizované verze tříštivých granátů označované VPG-M a VOG-PM mají ničivý efekt zvýšený zhruba o polovinu.

Jak moc je v současnosti GP-34 konkurenceschopný ve srovnání s americkými zbraněmi?

Zdroj: WeaponSystems, autorský komentář MVK

Diskuze Vstoupit do diskuze
67 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Rodiče možná 5000 korun na dítě nedostanou. Návrh je prý protiústavní
VědaŽivě.cz
„Spor o maso“ stále nemá vítěze. Když ho přestanete jíst, na vaše zdraví to bude mít značný dopad – pozitivní i negativní
JakZdravě.cz
Nenechte se dostihnout osteoporózou. Pro pevné a zdravé kosti se doporučuje konzumace těchto 3 potravin
adbz.cz
Matka dvou dětí navrhla bez projektanta rekonstrukci bytu o 40 m². Světlý interiér prostor opticky o dost zvětšil