Jak se Francie připravuje na válku: Ročně vyrobí už 2 000 „kladiv“, která osvědčeně drtí Rusy na Ukrajině

Když v březnu 2024 zveřejnil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk záběry zásahu ruského cíle v okupované části Chersonské oblasti, šlo o jednu z prvních veřejných ukázek toho, co dokáže francouzská modulární puma AASM Hammer. Název je zkratka z anglického Highly Agile Modular Munition Extended Range, ale v překladu znamená prostě „kladivo“. A právě tato zbraň se stala jedním z nejviditelnějších symbolů toho, jak Francie přepíná svůj obranný průmysl z mírového režimu do válečného.

Co je Hammer a proč funguje na Ukrajině

AASM Hammer není klasická bomba. Je to modulární systém, který se připevní na standardní pumové tělo o hmotnosti 125 až 1 000 kilogramů a promění ho v přesně naváděnou střelu s vlastním pohonem a doletem přes 70 kilometrů. Pilot ji odpálí v režimu „vypal a zapomeň“, letoun nemusí cíl dále sledovat a může okamžitě manévrovat pryč z dosahu ruské protivzdušné obrany.

Klíčová vlastnost, která Hammer odlišuje od konkurenčních řešení typu americký JDAM-ER, je odolnost vůči elektronickému rušení. Zatímco britský think-tank RUSI už v roce 2023 popsal, jak ruské rušení GPS degraduje přesnost JDAM-ER, Safran u Hammeru zdůrazňuje schopnost fungovat i v prostředí s potlačenou satelitní navigací. Pro ukrajinské bojiště, kde Rusko provozuje jedny z nejhustších sítí elektronického boje na světě, je to zásadní rozdíl.

Že nejde o papírovou výhodu, potvrdil v červnu 2024 šéf ukrajinského letectva Serhij Holubcov. V rozhovoru pro Rádio Svoboda uvedl, že ukrajinské Su-25 používají Hammer „velmi úspěšně“ a že přesné zbraně nahrazují dřívější neřízené prostředky. Francie tehdy slibovala dodávky minimálně 50 kusů měsíčně a podle Holubcova tento závazek plnila.

Desetinásobek za pět let

Výrobní čísla, která v červnu 2026 zveřejnil šéf Safranu Olivier Andriès pro deník La Tribune, ukazují průmyslový skok, jaký evropská zbrojovka v posledních dekádách nezažila:

• 2022: 200 kusů ročně
• 2025: přibližně 1 000 kusů
• 2026: asi 1 400 kusů
• 2027 a dále: kapacita až 2 000 kusů ročně

Desetinásobný nárůst za pět let. Přesto je důležité zasadit toto číslo do kontextu frontové reality. Dva tisíce bomb ročně znamená zhruba 167 kusů měsíčně. Rusko přitom podle analýzy RUSI z léta 2026 shazuje na ukrajinské pozice stovky těžkých klouzavých bomb týdně. Hammer tedy není odpovědí na ruskou masovost, je odpovědí na potřebu přesnosti. Jeden dobře navedený zásah na velitelské stanoviště, muniční sklad nebo logistický uzel má větší efekt než desítky neřízených bomb.

Kladivo jako symptom většího přezbrojení

Hammer je viditelný, ale zdaleka ne jediný produkt francouzské zbrojní expanze. V srpnu 2026 Francie promulgovala aktualizovanou vojenskou programovací legislativu (LPM), která na období 2026–2030 přidala 36 miliard eur navíc. Dokument, dostupný na Légifrance, otevřeně mluví o přípravě na „vysokointenzivní nasazení“ a stanovuje konkrétní cíle růstu zásob:

• AASM Hammer: navýšení zásob o 240 %
• SCALP/MdCN (střely pro hluboký úder): růst o 85 až 170 %
• Priority zahrnují také drony, protivzdušnou obranu a elektronický boj

Safran sám počítá s tím, že jeho obranná divize do roku 2030 téměř zdvojnásobí obrat oproti roku 2024. Firma investovala 100 milionů eur do raketové propulze, otevírá nový závod na optroniku a navigační systémy v německém Ludwigsburgu a zdvojnásobuje kapacitu výroby proudových motorů pro střely a drony v texaském závodě. Andriès na hovoru s investory hovořil o čtyř- až pětinásobném růstu výroby raketových motorů do konce dekády.

Do příběhu zapadá i zcela nový systém. V září 2026 získal společný podnik Safranu a MBDA zakázku na Thundart, pozemní raketometný systém s dostřelem až 150 kilometrů, jehož naváděcí sada vychází právě z technologie Hammeru. Osm naváděných raket na jednom nosiči, bez amerických exportních omezení (ITAR-free), s ambicí prodávat spojencům po celé Evropě.

Francie není sama, celá Evropa přezbrojuje

Francouzský průmyslový rozjezd je součástí širšího evropského trendu, který NATO po ruské invazi na Ukrajinu označuje za nutnou transformaci. MBDA, evropský výrobce řízených střel, mezi lety 2023 a 2025 zdvojnásobila produkci a na rok 2026 plánuje další růst o 40 %. Německý Rheinmetall míří na kapacitu 1,5 milionu kusů 155mm dělostřelecké munice ročně do roku 2030.

Francie navíc nejde jen cestou vlastní výroby. Společná deklarace prezidentů Macrona a Zelenského z února 2026 počítá s licenční výrobou bomb AASM i střel SCALP přímo na ukrajinském území. Paříž tak de facto přenáší výrobní schopnosti na frontovou linii, což je krok, který jde daleko za běžné dodávky hotových zbraní.

Pro Česko je francouzská expanze relevantní nepřímo, ale reálně. Safran už v českém obranném sektoru působí, dodává například binokuláry JIM LR a záchytné systémy na české základny. Česká armáda staví budoucí nadzvukové letectvo na 24 strojích F-35, a i když veřejně potvrzený akviziční plán na Hammer pro tyto letouny zatím neexistuje, technicky jde o kompatibilní platformu. Každý nový kus vyrobený v Safranu navíc posiluje celkovou alianční schopnost odstrašení, a tím i bezpečnost střední Evropy.

Kvalita proti kvantitě

Ruská armáda sází na masovost. Stovky klouzavých bomb týdně, tisíce dělostřeleckých granátů denně. Francie a její spojenci odpovídají jinak, přesnějšími zbraněmi, které zasahují cíle na větší vzdálenost a s menším rizikem pro posádky. Dva tisíce Hammerů ročně nevyrovná ruský objem. Ale každé jednotlivé „kladivo“, které dopadne na ruský muniční sklad nebo velitelský bunkr z bezpečné vzdálenosti sedmdesáti kilometrů, mění lokální rovnováhu sil způsobem, který stovka neřízených bomb nedokáže.

Právě v tom spočívá logika francouzského přezbrojení. Nejde o to vyrábět víc než Rusko. Jde o to vyrábět dost na to, aby protivník nikdy neměl klid.