Americká armáda chce vyřadit M16 a M4. Není to první pokus. Podívejte se, co vše mělo legendy nahradit

M16, M4 a kulomet M249 SAW jsou dnes standartní zbraně amerických pěšáků. Moderní bojiště však přináší nové výzvy, na které tyto typy přestávají stačit. Projekt Next Generation Squad Weapon (NGSW) má přinést nejen výkonnější a přesnější zbraň, ale především novou účinnější ráži 6,8 milimetrů. Ten, kdo M16 a M4 pohřbívá, by si měl uvědomit, že pokusů o náhradu bylo již mnoho. Zde přinášíme šest modelů za M16, kterým se to nepovedlo.

1. Stoner 63 – modulární zbraňový systém

Výtvor legendárního zbrojního konstruktéra Eugena Stonera, jehož nejslavnějším dílem je právě M16. Stoner 63 byl první modulární zbraňový systém na světě. Ze standardní útočné pušky mohla být po jednoduché přestavbě karabina, lehký kulomet nebo odlehčená zbraň pro speciální jednotky a snadno změnit ráži z 5,56 na 7,62 milimetrů. Měla být spolehlivější než M16, která se ve svých počátcích potýkala s technickými potížemi.

iZdroj fotografie: Navy / Public Domain

Jenže zbraňový systém měl problémy s mechanismem odvodu plynů a podávání munice. Navíc se s okolní teplotou měnila kadence zbraně. V nízkých teplotách dosahovala 650 ran v minutě, v tropech přesahovala 1 100 ran v minutě. Vznikly i modifikace Stoner 63A a lehký kulomet XM207, které nakonec dostaly pozitivní hodnocení, ale M16 už byly v hromadné výrobě a armáda nehodlala měnit právě zavedenou a již spolehlivou zbraň.  

2. SPIW – puška střílející flešety

Special Purpose Individual Weapon (SPIW –⁠ Osobní zbraň zvláštního určení) byl armádní program, který začal již v roce 1951. Měl vyvinout pušku střílející flešety, tedy malé a rychlé náboje se šípovou stabilizací s vysokou průrazností. Výzkum a vývoj SPIW se protahoval, a nakonec byl zahrnut do projektu NIBLICK. Ten se snažil nahradit nově přijatou pušku M16 a jeho cílem také bylo vyvinout granátomet, jenž by doplnil pušku střílející flešetami.

iZdroj fotografie: Joe Loong / Creative Commons / CC BY-SA

Rychlost střelby NIBLICK dosahovala až 2 400 ran za minutu. To je na útočnou pušku neefektivně rychlé a v konečném důsledku to znamená určité plýtvání nábojů. Pro srovnání, kadence M16 je pouze 700-900 ran za minutu. Program nakonec skončil kvůli problémům, které se z velké části týkaly munice do pušky. Ta měla malou přesnost a vysokou kazovost výroby. Vývoj podhlavňového granátometu však pokračoval –⁠ vznikl 40milimetrový granátomet M203.

3. ACR pokročilá bojová puška

O 20 let později přišel program Advanced Combat Rifle (ACR –⁠ Pokročilá bojová puška), zahájen byl v roce 1986 a chtěl nahradit M16 s cílem zvýšit přesnost při střelbě. Opět přišly velmi zajímavé prototypy. Prvním z nich byl Colt ACR, ten měl výhodu v tom, že používal 40 % shodných dílů s M16. Revoluční byla opět munice, v jednom náboji byly dva projektily, což mělo zvýšit palebnou sílu a průraznost, ale přesnost naopak klesala.  

iZdroj fotografie: Heckler & Koch / Creative Commons / CC BY-SA

Druhá zbraň byla skutečně revoluční. Heckler & Koch G11 byla vyvíjena od roku 1968. Vlastnila revoluční mechaniku připomínající spíše šicí stroj než běžnou mechaniku automatické zbraně, díku čemuž měla minimální zpětný ráz. Munice byla beznábojnicová 4,7 × 33 milimetru a optika integrovaná do zbraně. Obě tato technická řešení se nakonec setkala s odmítnutím. U G11 byla důvodem cena a u Coltu to, že zbraň zkrátka nepřekonala M16.  

4. XM29 – spojení s granátometem

V návaznosti na program ACR zahájila armáda nový –⁠ Objective Individual Combat Weapon. Cílem OICW bylo vyvinout zbraň, která by vojákům umožnila zasáhnout kryté cíle s použitím vysoce explozivní munice s bodovou detonací ve vzduchu (HEAB). OICW spojil granátomet s HEAB s nízkou rychlostí palby s klasickou útočnou puškou. Běžná munice pušky mohla zasáhnout cíl napřímo. Pokud byl cíl zakryt, mohl být použit granátomet s HEAB.

iZdroj fotografie: Uživatel Hayden120 / Public Domain

Počátkem roku 2000 vítěz zakázky, společnost Heckler & Koch, předvedl prototyp XM29, který v sobě integroval 20mm granátomet s vysoce explozivní municí a útočnou pušku s krátkou hlavní ráže 5,56 milimetrů. Ukázalo se však, že 20milimetrový granátomet není dostatečně výkonný a krátká hlaveň pušky neměla dostatečnou úsťovou rychlost. Granátomet XM29 byl také příliš velký, těžký a voják s ním ztrácel mobilitu. V roce 2004 celý projekt odložili.

5. XM8 – konfigurovatelná zbraň

XM8 byl opět výrobkem firmy Heckler & Koch a nesl prvky XM29. Druhá část projektu, jež se týkala granátometu, se využila v systému zaměřování granátometu XM25 Counter Defilade. XM8 byl konfigurovatelný zbraňový systém. Umožňoval nastavit zbraň jako pěchotní pušku, osobní zbraň posádek vozidel s krátkou hlavní, a dokonce jako lehký kulomet. Ve výbavě měl rovněž integrovaný zaměřovač a infračervený laserový zaměřovací modul.

iZdroj fotografie: Program Executive Office Soldier / Public Domain

Armádě bylo dodáno více než 200 kusů ověřovací série. Testování však přineslo řadu problémů. Od krátké výdrže baterií integrovaného zaměřovače a infračerveného modulu přes ergonomické problémy a vysokou hmotnost až po problém předpažbí, které se po delší palbě tavilo. Armáda přesto požádala o financování dalších testů, to ale bylo zamítnuto. Projekt se proto v říjnu 2005 formálně zrušil.

6. Individual Carbine – znovu zastavený projekt

Soutěž Individual Carbine byla vyhlášena v roce 2010 s cílem nahradit karabinu M4 u americké armády. Armáda požadovala přesnost a spolehlivou palebnou sílu. Zbraň měla mít poloautomatický nebo plně automatický mód a být opatřena integrovanou lištou, samozřejmostí byla obouručnost. Ačkoli se v soutěži nespecifikovala ráže, všechny předložené zbraně byly v ráži 5,56 x 45 mm NATO nebo 7,62 x 54 mm NATO.

iZdroj fotografie: uživatel PRT Meymaneh / Creative Commons / CC BY-SA

Do soutěže se přihlásily Robinson Armament Co s XCR, společnost LWRC s M6A4, ACR společnosti Remington, FN SCAR od FN Herstal, Colt CM901, Beretta ARX-160, Adcor Defense A-556 a HK416. V průběhu testování některé společnosti odstoupily poté, co armáda oznámila, že vítěz bude muset armádě předat licenci na své zbraně. Ve druhé fázi testování zůstaly ve hře pouze společnosti FN, HK, Remington, Adcor Defense, Beretta a Colt.

Vše však skončilo jako v předchozích programech. Armáda měla nasmlouvané dodávky M4 až do roku 2018. Proto celé výběrové řízení v roce 2013 tiše zastavila. Lze předpokládat, že program NGSW skončí podobně? Vzhledem ke stárnutí koncepce M16, která je sice osvědčená, ale téměř 60 stará a pomalu jí na moderním bojišti dochází dech, o tom lze pochybovat. A pokud ano, nebude trvat dlouho a americká armáda bude muset tuto otázku znovu otevřít.

Kterou zbraň byste americké armádě doporučili vy?

Zdroj: WeAreTheMighty