Malá maďarská pistole dostala nepochopitelný mechanismus z brokovnic. Frommer Stop popírá logiku

Budapešťská pistole z roku 1912 nesla uzamčený závěr s dlouhým zpětným pohybem hlavně – systém, který se osvědčil u samonabíjecích brokovnic, ne u kapesních zbraní.

Pistole Frommer stop i Zdroj fotografie: Uživatel UnneededAplomb / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Představte si, že do malého městského auta namontujete podvozek terénního náklaďáku. Pojede, zatočí, zaparkuje, ale nikdo se nebude moct zbavit otázky, proč to někdo udělal. Přesně takový dojem vyvolává Frommer Stop, samonabíjecí pistole, kterou navrhl Rudolf Frommer a vyráběla budapešťská zbrojovka Fegyver és Gépgyár (FÉG). Pro náboje 7,65 mm Browning a 9 mm Browning krátký zvolila mechanismus tak robustní, že podle Vojenského historického ústavu Praha „neměl vzhledem k výkonu náboje žádné opodstatnění“. Přesto se jich do konce první světové války vyrobilo téměř čtvrt milionu.

Jak funguje mechanismus, který sem nepatří

Princip dlouhého zpětného pohybu hlavně, anglicky long recoil, je elegantní, ale složitý. Po výstřelu se hlaveň i závěr pohybují společně dozadu na dráze delší, než je celý náboj. Na konci dráhy zůstane závěr zachycen. Hlaveň se vrací vpřed, přičemž odemkne rotující hlavu závěru. Teprve poté se uvolní závěr, vysune prázdnou nábojnici a doslane další náboj do komory.

U samonabíjecích brokovnic, kde tlaky a energie výstřelu jsou řádově vyšší, dává takové řešení smysl, protože pevné uzamčení chrání střelce i zbraň. U malé pistole v ráži 7,65 mm? Tam si s tlakem poradí i prostý dynamický závěr, jaký používaly soudobé browningy nebo walthery. Frommer Stop tak nese náklady složitosti, aniž by její ráže tu složitost vyžadovala.

Záměr, ne omyl

Bylo by snadné odbýt Frommerův přístup jako konstruktérský úlet. Jenže on na principu dlouhého zákluzu stavěl systematicky, už u starších modelů, které předcházely Stopu. Svůj uzamykací mechanismus průběžně patentově rozvíjel, jak dokládá mimo jiné americký patent z roku 1915. Frommer neřešil otázku „jak pistoli co nejvíc zjednodušit“, ale „jak ji udělat maximálně pevnou“.

K tomu si nechal laborovat vlastní náboje: 7,65 mm Frommer obsahoval 0,26 g bezdýmného prachu oproti 0,22 g u standardního 7,65 Browning a dosahoval asi o 20 m/s vyšší úsťové rychlosti. Silnější labrace měla využít pevnější uzamčení. Rozměrově se oba náboje lišily jen v setinách milimetru a VHÚ potvrzuje, že použití běžného střeliva Browning u Stopu nic nebránilo. Původní náboje Frommer se dávno nevyrábějí, ale 7,65 Browning zůstává běžným standardem, najdete ho třeba v aktuální nabídce Sellier & Bellot.

Válka, která prodala čtvrt milionu „kuriozit“

Rakouské ministerstvo války o nabídky budapešťské zbrojovky zpočátku nejevilo zájem. Zlom přišel v roce 1915, kdy válečná nouze o krátké zbraně převážila nad výhradami k neobvyklé konstrukci. Podle Armament Research Services dostala FÉG objednávky celkem na 200 500 pistolí; do 1. října 1918 armáda převzala 140 230 kusů. Studie maďarského zbrojního průmyslu uvádí celkovou produkci blížící se 250 000 exemplářům mezi lety 1912 a 1918.

Frommer Stop sloužila u Landwehru i dalších složek monarchie a vedle vojenských zakázek zaznamenala výrazný civilní úspěch. Po válce pokračovala jako maďarská služební pistole pod označením 19M. Plošné zavedení u československých složek z dostupných zdrojů doložené není, ale jednotlivé kusy se na českém území vyskytovaly jako dědictví po monarchii. Jeden z nich, vyrobený roku 1918, získalo pražské VHÚ v roce 1959 převodem z Krajské správy ministerstva vnitra.

Předimenzovaná, ale ne nefunkční

Srovnání s dobovou konkurencí ukazuje, o kolik víc materiálu a práce si Stop žádala. Walther Model 4 ve stejné ráži měřil asi 151 mm a vážil kolem 522 g; Frommer Stop dosahovala 165 mm a 590 g. Walther přitom vystačil s prostým dynamickým závěrem, který American Rifleman popisuje jako „velmi jednoduchý mechanismus“. Méně dílů znamenalo levnější výrobu, snazší rozborku v poli a menší šanci na závadu.

Frommer Stop podle VHÚ nepatřila mezi bezproblémové konstrukce. Fungovala, uzamčení drželo spolehlivě, ale každý cyklus zahrnoval víc pohyblivých kroků než u konkurence. Pro armádu, která potřebovala rychle vyzbrojit statisíce mužů, to nebyl ideální kompromis, a přesto jej válečná potřeba přijala.

Co z toho zbývá dnes

Kdo by dnes chtěl Frommer Stop vlastnit jako sběratelský kus, musí počítat s tím, že funkční exemplář nespadá pod volnou výjimku pro historické zbraně. Zákon č. 90/2024 Sb. považuje za historickou jen palnou zbraň vyrobenou do 31. prosince 1890, pistole z roku 1912 tedy patří do kategorie R3, tedy registrace s individuálním policejním povolením. Jiný režim má až znehodnocený kus.

Frommer Stop zůstává důkazem, že v dějinách zbraní nerozhoduje jen technická elegance. Někdy stačí, aby konstrukce fungovala dostatečně dobře ve chvíli, kdy ji svět zrovna zoufale potřebuje. Čtvrt milionu vyrobených kusů je na „nepochopitelnou“ pistoli docela přesvědčivé číslo.

Co si myslíte o maďarské pistoli?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články