Rusko má nejsilnější mezikontinentální střely i nejvíce jaderných hlavic na světě. Opravdu je „teroristickým státem“? USA zůstává pozadu

I přes snížení počtu jaderných zbraní na konci studené války jich Rusko vlastní tisíce. Na cíle je přitom dokáže odpálit hned celou řadou způsobů.

Topol-M, ruská mezikontinentální raketa i Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ačkoli Rusko není ekonomicky nejsilnější zemí světa s možností investovat vysoké částky do zbrojení, rozhodně se nikdy nechtělo vzdát pozice velmoci. Jeho přesvědčivým argumentem jsou jaderné zbraně, které jsou (snad i bezkonkurenčně) nejsilnější na světě. Představitelé federace nebo její propaganda proto této skutečnosti často využívají k zastrašování svých soupeřů, ačkoliv skutečnou pravdu zná snad jenom několik vyvolených.

Výhrůžky v televizi znějí často

Ve státních médiích, která jsou pod kontrolou Kremlu, zaznívají výhrůžky použití jaderných zbraní celkem často. Nejsou sice z úst vrcholných představitelů, a už vůbec ne z těch prezidenta Vladimira Putina, ale nikdo se je nesnaží ani mírnit. A čeho se vlastně obávat? Celkový počet jaderných hlavic je sice státním tajemstvím, ale existují velmi relevantní odhady. Říkají, že jich Rusko vlastní 5 977, a některé zdroje dokonce mluví až o 6 200 hlavicích. Třeba USA mají mít hlavic „jenom“ 5 428. Samozřejmě záleží také na síle, tu ale Rusko demonstrovalo třeba největším výbuchem v dějinách lidstva.

Neznamená to ale, že by byly všechny tyto jaderné zbraně namontované na nosičích jako jsou rakety, řízené střely, bomby a další. Odhaduje se, že aktivních jich je zhruba 1 600 z nich. Další by bylo třeba k okamžitému použití nějakým způsobem připravit. Přesto zůstává nesporným faktem, že i nasazení aktivních hlavic by způsobilo nedozírné škody. Rusko sice něco takového vylučuje, ale podle mnoha expertů je nyní riziko jaderné války nejvyšší od karibské krize v roce 1962.

Obvyklá síla hlavic je 400 až 800 kilotun, ale existují i jaderné hlavice s mnohem menším účinkem; ty jsou nazývány jako taktické. Mohou mít sílu i menší než 1 kilotuna, maximálně však 50 kilotun. Pro představu, síla jaderného výbuchu v Hirošimě byla kolem 15 kilotun. Taktické zbraně mohou mít podobu třeba dělostřelecké munice. A není jasné, zda takové granáty z dob SSSR Rusko zlikvidovalo. Nosičem mohou být i řízené střely jako Kalibr, Ch-102 nebo Ch-55, případně balistické rakety Iskander nebo hypersonické střely Kinžál.

Ponorka třídy Borej iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruska / Creative Commons / CC BY
Ponorka třídy Borej vyzbrojená balistickými raketami Alexander Něvský s remorkérem

Rusko disponuje celou jadernou triádou

V oblasti strategických zbraní má Rusko takzvanou jadernou triádu, tedy mezikontinentální balistické rakety, ponorky s balistickými raketami, a nakonec strategické bombardéry. Raket má pak Rusko kolem 320, a to včetně nejnovějších a bezkonkurenčně nejsilnějších Sarmat s doletem 18 tisíc kilometrů, kdy každá nese až 15 hlavic. Bombardérů je 76, ponorkových nosičů pak 13, i když ne všechny jsou v jednom okamžiku na moři, a vyvíjeno je i speciální jaderné torpédo Poseidon nebo střela Burevestnik.

Ačkoli je to jen teorie, lze si velmi snadno představit, co by se stalo, kdyby Rusko (nebo kdokoliv jiný) nějakou zbraň použilo. Na internetu existují různé simulátory, příkladem mže být NukeMap. Lze si v nich vybrat místo, sílu i typ jaderné zbraně. Simulace pak odhadne rozsah jaderného výbuchu i počty mrtvých a zraněných. Jen pro představu, pokud by hlavice o síle 300 kilotun dopadla na centrum Prahy, výbuch by okamžitě zabil kolem 150 tisíc lidí a další statisíce vážně zranil. Nedávno také vyplynulo, že začíná výrazné jaderné zbrojení Čína.

Jak reálné je, že ruský režim sáhne k jaderné zbrani?

Zdroj: Prima Zoom
Diskuze Vstoupit do diskuze
87 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články