Rusové neumírají jen rukou Ukrajinců. Problémem je také kvalita jejich zbraní a střeliva, může jim dokonce explodovat v ruce

Každý voják potřebuje mít při ozbrojeném střetu 100% důvěru ve svou zbraň, protože v opačném případě může snadno přijít o život. Jaký to je problém mohou ukazovat třeba zkušenosti americké armády po zavedení útočných pušek M-16 za války ve Vietnamu. Podobné problémy ovšem mívají i ruští vojáci, kteří si na kvalitu zbraní, ale hlavně střeliva, stěžují v posledním roce války překvapivě často. Pro Ukrajinu příznivá zpráva má hned několik důvodů.

Nové pušky AK-12 měly řadu nedostatků

Ačkoliv jsou sovětské – a později ruské – zbraně známé svou odolností a často snesou i velmi drsné zacházení, nevydrží úplně vše; mnohdy to má ale na svědomí nepovedená modernizace. Jedním z příkladů mohou být nové útočné pušky AK-12, které mají ve výzbroji hlavně výsadkové jednotky. Vojáci si na ně často stěžovali hlavně z důvodu zasekávání, ale nedostatky by měla odstranit modernizace z počátku roku 2023. Problémové mohly být nicméně i starší zbraně: prvním důvodem bylo špatné skladování a údržba, a druhým střelivo.

Mnohé zbraně v rukou ruských vojáků, především pak těch mobilizovaných během podzimu 2022, ležely dlouhá léta ve skladech v nevyhovujících podmínkách. Sověti nebo Rusové do nich navíc v minulosti používaly střelivo, které vytvářelo chemikálie podporující korozi. Takže pokud nebyla zbraň dobře ošetřena a uskladněna, mají teď vojáci federace nasazeni na frontě zaděláno na problém. Snímky zkorodovaných zbraní jsou dobře známé ze sociálních sítí.

Používaná ocel je levná, ale pro střelivo nevhodná

Zřejmě největším problémem ruských zbraní je ovšem střelivo, které mívá oproti běžné munici tělo nábojnice vyrobené z levnější oceli. Ta je i přes své ošetření náchylná ke korozi a také hůře utěsňuje nábojovou komoru než lépe roztažitelná mosaz. Druhým problémem je použití ocelového pláště olověného jádra střely, zatímco bývá z mědi nebo mosazi. Ruské projektily mají jen slabou slupku měkkého kovu na povrchu, v důsledku čehož se takové střelivo mnohem rychleji opotřebí a ztratí na přesnosti.

Doslova fatálním problémem může být špatná kontrola kvality střeliva. A lze předpokládat, že se zvýšením vojenské výroby během posledního roku se nedostatky spíše prohloubily. Ruské střelivo je známé tím, že často uvízne v hlavni, protože je v něm jenom malé množství hnací náplně. Takže pokud si to střelec neuvědomí, vyhodí nábojnici jako zaseklou a zasune novou. Jeho zbraň mu přitom může v ruce až explodovat a vážně ho zranit nebo zabít.