1 700 km od fronty Ukrajinci vytrestali srdce ruského průmyslu. V Jekatěrinburgu hoří sklad Wildberries, Putin je na něm závislý

Ukrajinské drony 7. srpna zapálily obří logistický hub Wildberries v Jekatěrinburgu, městě, kde se koncentruje ruské těžké strojírenství i obranný průmysl.

Hořící skladiště Wildberries v Petrohradu i Zdroj fotografie: Exilenova+
                   

Sklad o rozloze 158 tisíc metrů čtverečních, schopný pojmout 120 milionů kusů zboží a denně zpracovat až tři miliony položek, stojí v průmyslové aglomeraci Uralu. Právě tam, kde podle oficiální strategie Sverdlovské oblasti sídlí Uralmaš, Uraltransmaš, závod M. I. Kalinina, Uralský závod civilního letectví nebo Uralský opticko-mechanický závod. Když se řekne „srdce ruského průmyslu“, Jekatěrinburg to není metafora. Je to adresa.

Proč zrovna Wildberries a proč na něm závisí celý režim

Wildberries není jen e-shop. Je to největší ruský online retailer, který podle Reuters zpracovává dvacet milionů objednávek denně, provozuje sklady o celkové ploše zhruba tří milionů metrů čtverečních a spolu s konkurenčním Ozonem generuje objem zboží a služeb odpovídající 8,5 % ruského HDP. Sektor platformové ekonomiky zaměstnává asi čtyři miliony lidí.

Kreml to ví. Po sérii ukrajinských útoků na sklady firmy mluvčí přiznal, že vláda situaci monitoruje a debatuje o možné podpoře společnosti i jejích prodejců. Když stát veřejně řeší osud jednoho retailera, nejde o okrajovou firmu. Jde o páteř spotřební logistiky, na které závisí každodenní fungování ruské ekonomiky, a tím i stabilita, kterou Putinův režim potřebuje udržet, zatímco přesměrovává zdroje do válečné mašinérie.

Kampaň, ne epizoda

Útok ze 7. srpna nebyl ojedinělý. Už 25. července drony donutily tentýž jekatěrinburský sklad k evakuaci a dočasnému zastavení provozu; tehdy hořelo parkoviště po pádu trosek a Wildberries obnovil činnost po zhruba čtyřech hodinách. O necelé dva týdny později už AP píše přímo o zapálení skladu. Eskalace je zřejmá.

Mezitím, 5. srpna, zasáhly ukrajinské drony sklad Wildberries v Tulské oblasti jižně od Moskvy. Podle AP bylo za pouhých osmnáct dní terčem patnáct skladů firmy, z nichž třináct začalo hořet. To už není série náhod. Je to systematická kampaň proti nervové soustavě ruského zásobování.

Volodymyr Zelenskyj podobné údery zdůvodnil 18. července: cílem jsou ruské logistické prvky, sklady distribuující navigační systémy, komponenty pro výrobu dronů a další vybavení pro armádu. Wildberries přitom obsluhuje i masový civilní trh, přes 79 milionů měsíčních uživatelů a více než 90 tisíc výdejních míst. Každý zásah tak má dvojí efekt: válečně-logistický i psychologický.

1 700 kilometrů bez sestřelení

Jekatěrinburg leží zhruba 1 700 kilometrů od frontové linie. Ukrajina přitom v roce 2026 prokázala schopnost zasáhnout i ruskou rafinerii v západní Sibiři téměř 2 500 kilometrů od hranice. Přesná trasa ani startovní bod dronů zveřejněny nebyly, ale opakované průniky do uralského vnitrozemí ukazují na trvalé mezery v ruské protivzdušné obraně.

Nejde o kolaps celého systému PVO. Spíš o to, že Rusko nedokáže hermeticky pokrýt tisíce kilometrů vnitrozemí proti předem naprogramovaným bezpilotním strojům, které letí nízko a vyhýbají se známým pozicím radarů. Ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, nedokáže ochránit ani vlastní logistické zázemí. Ukrajina, formálně slabší protivník, tento nepoměr stírá inovacemi a operační vynalézavostí.

Co to znamená pro běžné Rusy a pro válku

Wildberries po každém útoku komunikuje obnovu provozu a přesměrování toků zboží. Okamžitý celostátní kolaps doručování nehrozí. Ale každé delší vyřazení velkého hubu zvyšuje náklady, prodlužuje dodací lhůty a tlačí ceny nahoru. Regionálně to zákazníci pocítí.

Důležitější je ale kumulativní efekt. Třináct hořících skladů za necelé tři týdny znamená, že válka se přesouvá z fronty do každodenního života ruských měst. Objednávka z e-shopu, která nedorazí včas, je drobnost. Ale miliony takových drobností mění vnímání války u populace, která dosud žila v iluzi, že se jí konflikt netýká.

Pro Kreml je to dilema bez dobrého řešení. Přesunout protivzdušnou obranu k logistickým centrům znamená odebrat ji z fronty nebo od rafinerií. Nechat sklady nechráněné znamená riskovat další požáry a rostoucí frustraci spotřebitelů i podnikatelů, kteří na platformě prodávají.

Ukrajina si vybrala cíl, který bolí dvakrát, jako úder do válečné logistiky i jako trhlina v kulisách normálního života, které Putinův režim tak usilovně udržuje.

Jak moc by měli Rusové kvůli válce trpět?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články