13 z 16 ruských satelitů dosáhlo oběžné dráhy. Rassvet je přesto v problémech, což je „typicky ruské“

Dne 19. července 2026 odstartovala z kosmodromu raketa s šestnácti satelity druhé produkční série systému Rassvet, který staví soukromá firma Bureau 1440. Všech šestnáct kusů se od nosné rakety oddělilo, firma oznámila převzetí pod kontrolu a ruská média psala o úspěchu. Jenže k začátku listopadu z těchto šestnácti družic třináct kroužilo kolem 509 kilometrů nad Zemí, jeden kus zanikl, dva zůstaly výrazně níž. A hlavně: žádný sériový satelit Rassvet se zatím nepřiblížil k veřejně deklarované cílové dráze 800 kilometrů, kterou Bureau 1440 dodnes uvádí na svém webu.

Tři úrovně „úspěchu“, které Rusko nemá zájem rozlišovat

Slovní spojení „dosáhly oběžné dráhy“ zní jednoznačně. Ve skutečnosti se za ním skrývají tři zcela odlišné milníky. První je úspěšný start a oddělení od rakety, to se 19. července podařilo u všech šestnácti kusů. Druhý je dosažení pracovní hladiny, kde satelity reálně fungují. Třetí je cílová dráha, na které má celá konstelace jednou operovat.

Podle nezávislého trackeru Orbital Radar se k 3. listopadu 2026 třináct družic druhé série ustálilo kolem 508–509 kilometrů. Satelit označený RASSVET-3 17 zanikl 29. října, jeho zánik potvrzuje i databáze CelesTrak. RASSVET-3 23 se nacházel kolem 320 kilometrů a pokoušel se znovu stoupat. RASSVET-3 26 držel asi 362 kilometrů.

Bureau 1440 přitom na svém webu dál prezentuje parametry konstelace: výška 800 km, rychlost do 1 Gbit/s, latence pod 70 milisekund, laserové mezidružicové spoje. Sériová flotila sedí o téměř 300 kilometrů níž a firma na rozpor veřejně nereaguje. Ruský oborový server ComNews se už v červenci ptal, zda nedošlo ke snížení pracovní dráhy na přibližně 514 km. Odpověď nedostal.

Zrcadlový obraz: první série dopadla úplně stejně

Nejzajímavější je srovnání obou produkčních sérií. První, vypuštěná 23. března 2026, vykazuje k začátku listopadu prakticky identický výsledek: třináct družic na pracovní hladině kolem 509 km, jedna (RASSVET-3 11) stále stoupala z přibližně 483 km, jedna (RASSVET-3 14) držela jen asi 344 km a jedna (RASSVET-3 4) zanikla 6. června.

Vzorec je tedy 13–1–1–1 u obou sérií. Třináct nahoře, jeden stoupá, jeden zůstává nízko, jeden ztracen. To může znamenat systémový problém v návrhu nebo výrobě, ale stejně tak záměrné rozhodnutí, které firma nechce komentovat. Ať tak či tak, po dvou startech má Rassvet na oběžné dráze 30 produkčních satelitů, z nichž 26 dosáhlo pracovní hladiny. Federální plán přitom počítá s 292 satelity v konstelaci a celkem 383 vyrobenými kusy do roku 2030. Původní harmonogram Bureau 1440 mluvil o 156 družicích do konce roku 2026.

Důležitá nuance: tři experimentální satelity Rassvet-2 z května 2024 byly podle registrace OSN skutečně na dráze přibližně 801 × 794 km. Výška 800 km tedy není čistá fikce, Rusko ji zvládlo na prototypech. Na sériové produkci ji ale zatím zopakovat nedokázalo.

Není to Potěmkinova vesnice, ale ani Starlink

Bylo by snadné Rassvet odbýt jako další ruský papírový projekt. Fakta to ale neumožňují. Ukrajinská vojenská rozvědka podle serveru Janes potvrdila, že ruské síly do konce července 2026 využívaly první skupinu Rassvetů pro satelitní komunikaci nad Ukrajinou po „několik hodin“. Otevřené trajektorické analýzy hovoří nejméně o dvou komunikačních oknech denně delších než hodinu.

Několik hodin spojení denně v konkrétních časových oknech může zlepšit řízení dronů, přenos dat a koordinaci jednotek. Ale při 26 funkčních satelitech na pracovní hladině je to stále taktická pomůcka, ne strategická infrastruktura. Pro srovnání: Starlink měl ke stejnému datu v provozu 9 903 družic. Rassvet je tedy zatím lokální a časově omezené riziko, ne srovnatelně hustá síť.

Ukrajinská prezidentská kancelář nicméně čte Rassvet i jako vojenskou infrastrukturu pro řízení vojsk a ovládání dronů v reálném čase, včetně šáhidů. Proto v říjnu 2026 uvalila sankce na 10 společností a 19 osob zapojených do projektu. Ukrajinská rozvědka předtím zveřejnila databázi 49 ruských a běloruských firem, které se na Rassvetu podílejí, od výrobců nosných raket přes optiku a komponenty pásma Ka až po integraci terminálů do velitelských vozidel spojených s komplexem Iskander.

Co je na tom „typicky ruské“

Uvozovky v nadpisu jsou namístě, protože nejde o diagnózu národního charakteru. Jde o zkratku pro vzorec, který se v ruských technologických projektech opakuje s únavnou pravidelností.

Prvním prvkem je velký státní plán: téměř 400 satelitů do roku 2030, globální pokrytí, vysokorychlostní internet pro odlehlé oblasti Ruska i pohyblivé objekty. Druhým je vítězná komunikace po každém dílčím kroku, firma oznamuje úspěšné starty, představuje sériový terminál 1440.ULTRA s rychlostí až 700 Mb/s, mluví o rozvoji pozemního segmentu. Třetím je ticho tam, kde by mělo zaznít vysvětlení. Proč sériové satelity sedí o 291 kilometrů níž, než říká web? Proč tempo nasazení zaostává za vlastním harmonogramem o řád? Proč firma na dotazy neodpovídá?

K tomu přistupuje závislost na zahraničních technologiích, kterou zdůrazňuje ukrajinská sankční agenda. Poradce prezidenta Zelenského Vladyslav Vlasjuk výslovně zmínil, že projekt závisí na zahraničních technologiích, vybavení a součástkách. Sankce pravděpodobně nepoškodí už vypuštěné satelity, ale mohou zpomalit další výrobní série, terminály a budování pozemního segmentu.

Riziko pro NATO a Česko: nepřímé, ale reálné

Rassvet sám o sobě není protidružicový systém a české ani spojenecké satelity přímo neohrožuje. Širší ruský kosmický postoj je ale jiná kapitola; americká zpravodajská komunita ve svém výročním hodnocení hrozeb uvádí, že Moskva považuje komerční kosmickou infrastrukturu využívanou k vojenským účelům za legitimní cíl a rozvíjí protidružicové schopnosti. Atlantic Council dokumentuje ruské rušení satelitních spojů i přibližovací manévry u západních aktiv.

Krátkodobé riziko Rassvetu pro Ukrajinu a nepřímo pro celou alianci je konkrétní: lepší ruské spojení a přenos dat v bojovém prostoru. Kyjev na to reaguje nejen sankcemi, ale i žádostí u Mezinárodní telekomunikační unie o vyloučení ukrajinského území z deklarovaných servisních oblastí systému. A pak je tu třetí páka, útok na pozemní segment. Studie CNA připomíná, že ruské satelitní komunikační sítě už v této válce čelily ukrajinským kybernetickým a rušicím zásahům.

Třicet satelitů na oběžné dráze, 26 na pracovní hladině, nula na deklarované cílové dráze a ticho místo vysvětlení. Rassvet létá, ale pod vlastními sliby, a právě ten rozpor mezi ambicí a realitou dělá z projektu učebnicovou ukázku toho, jak Rusko buduje svůj kosmický program.