8 ukrajinských vojáků se odmítá vzdát, tak jedí myši a pijí z kaluží. Rusové je obklíčili a „vyhladověli“, ale porazit je neumí

Podle svědectví rodin a navazujících reportáží zůstala osmičlenná skupina vojáků 108. Kodacké brigády teritoriální obrany odříznutá na izolované pozici bez funkčního zásobování. Voda z kaluží, vlhčené ubrousky ždímané do úst, polní myši jako jídlo. Rusové kolem dokola, ale dovnitř úkrytu se nedostanou. Tohle není příběh jednoho zoufalého dne, je to příběh týdnů a měsíců, které odhalují paradox současné války: obklíčit pozici je dnes snazší než ji skutečně dobýt.

Vzdušné obklíčení: nová podoba staré taktiky

Klasické obklíčení si člověk představí jako kruh vojáků kolem nepřátelské pozice. Na záporožské frontě roku 2026 to vypadá jinak. Rusové nepotřebují stát všude kolem v souvislém kruhu. Stačí jim rozbít zásobovací trasy, sestřelovat nákladní drony a palebně kontrolovat každou cestu, po které by se mohl dostat nosič zásob. Když odpadnou sousední pozice nebo se odkryjí křídla, izolovaná skupina najednou nemá kudy ven, ani kudy dovnitř.

U 108. brigády to Rádio Svoboda zdokumentovalo opakovaně. Vojenský ombudsman v reportáži přiznal, že rozkaz o rotaci do 60 dnů je v praxi často neproveditelný. Důvod? Masové nasazení bezpilotních prostředků dělá z každého přesunu po otevřeném terénu sebevražednou misi. Zásobovací drony typu Vampire, ukrajinské těžké hexakoptéry schopné nést až 15 kilogramů nákladu na vzdálenost 20 kilometrů, se pokoušely dopravovat vodu, jídlo i léky. Rusové je pravidelně sestřelovali. Poslední auto dorazilo k jedné z pozic 12. dubna. Pak už nic.

Nejde přitom o jednu smolnou směnu. Suspilne Zápořížžja popsalo případ dvojice obránců téže brigády, kteří vydrželi v úplném obklíčení přes 150 dní. Texty.org.ua zase přinesly svědectví vojáka Antona Fomcova o 109 dnech v izolaci s pětičlennou skupinou. Po medializaci se ozvaly rodiny vojáků i z 30., 128. a dalších brigád s podobnými problémy. Hlad, žízeň a nemožné rotace nejsou anomálie jedné pozice. Jsou symptomem fronty pod dronovým tlakem.

Proč je Rusové „porazit neumí“

Obklíčení ještě neznamená dobytí. A tady narážíme na druhou stranu paradoxu.

Fomcovova skupina se rozhodla „sedět do konce“. Dobře maskovaný vstup do úkrytu Rusové dlouho neodhalili. Při pokusech o přiblížení nechávali mrtvé i výstroj, a Ukrajinci ji sbírali. Trofejní vysílačky, mapy, dokumenty, jídlo. Rusové si podle Fomcova malou skupinu pěšáků pletli se speciální jednotkou, protože si nedokázali vysvětlit, jak může tak malá posádka tak dlouho klást odpor. Dvojice z jiného případu 108. brigády odrážela útoky měsíce a při vyvedení předala velení ukořistěné tajné mapy ruských pozic.

Přímé čištění maskované pozice je v podmínkách dnešní fronty krvavá práce. Bojiště je kvůli dronům extrémně průhledné, ale průhlednost funguje oběma směry. Obránci mají vlastní dronovou podporu a situační přehled. I tříčlenná skupina z úkrytu dokáže způsobit útočníkům ztráty, které převyšují hodnotu pozice samotné. Proto Rusové volí levnější cestu: nechat pozici vyhladovět a počkat, až se obránci fyzicky zhroutí nebo odejdou sami.

Jenže ani to nefunguje tak rychle, jak by čekali.

108. brigáda: jednotka, která odmítá zmizet

108. Kodacká brigáda teritoriální obrany vznikla v červenci 2018, čestný název „Kodacká“ nese od srpna 2025. Od podzimu 2022 drží jižní směr, jednu z nejteplejších částí záporožské fronty, kde Rusové soustavně tlačí směrem k Huljaipoli a Orichovu. Brigáda sama sebe veřejně profiluje jako jednotku pracující s bezpilotními prostředky a inovativními technologiemi.

Na tomto úseku se fronta lokálně láme, ale nehroutí. Velení brigády v reportáži Rádia Svoboda popsalo situaci střízlivě: některé pozice ztrácejí, jiné obnovují. Kritická situace, že by se „všechno sypalo“, podle nich nenastala. Rusové cíleně útočí na logistiku a zvyšují intenzitu bojů, ale ukrajinská obrana drží, byť za cenu, kterou veřejnost vidí až ve svědectvích vyhladovělých vojáků.

Válka vyčerpání, ne válka průlomů

Příběh osmičlenné skupiny z 108. brigády není příběh o zázraku. Je to příběh o tom, jak vypadá moderní opotřebovací válka v praxi. Ukrajina vede dronovou válku i na druhé straně: ministerstvo obrany uvádí přes 819 tisíc video-potvrzených zásahů v roce 2025 a jako prioritu dalšího rozvoje zmiňuje ničení ruské logistiky a osádek nepřátelských dronů ve větší hloubce. Systémově je ukrajinský přístup ambicióznější. Ale na taktické úrovni, na konkrétní pozici u konkrétní vesnice, rozhoduje něco jiného: jestli se k vám ještě dostane láhev vody.

Vojáci 108. brigády, kteří zhubnuli o deset až třicet kilogramů, pili z hasicích přístrojů a jedli myši, neodmítli se vzdát proto, že by nevěděli, jak špatně na tom jsou. Odmítli se vzdát proto, že věděli, že pozici ještě lze držet. A Rusové, kteří je nedokázali zlomit ani za 109, ani za 150 dní, to věděli taky.

Fronta v Záporoží nekrvácí z jedné rány. Krvácí z desítek drobných řezů, izolovaných pozic, rozbitých rotací, sestřelených zásobovacích dronů. Každý z těch řezů je malý. Ale dohromady definují válku, kterou nikdo nevyhrává rychle.