Američané rozeslali spojencům v NATO dotazník loajality k Trumpovi. Kdo neuspěje, přijde o jejich ochranu

Dne 14. srpna 2026 zveřejnil server The Daily Beast obsah materiálu, který podle redakce viděl Bloomberg News. Nejde o běžný diplomatický formulář. Dokument se ptá spojenců, zda veřejně podpořili Trumpovu zahraniční politiku, zda souhlasí s americkým přístupem označovaným jako „silný, jasný a zdrženlivý“, zda omezují americké základny na svém území, zda nakupují americkou vojenskou techniku, a zda se staví proti evropským snahám o obrannou politiku „made in Europe“. Kdo v tomto hodnocení dopadne špatně, riskuje, že mu Washington ztenčí právě tu vojenskou vrstvu, na které evropská obrana reálně stojí.

Co přesně dotazník obsahuje

Uniklý materiál funguje jako jakási bodovací karta, která převádí Trumpův dlouholetý tlak na spojence do měřitelných kategorií. Otázky sahají od tvrdých metrik, jako jsou obranné výdaje a nákupy amerických zbraní, až po čistě politické: podporuje vaše vláda veřejně americkou zahraniční politiku? Omezili jste přístup americkým silám na své základny? Vystupujete proti evropským akvizičním programům, které obcházejí americké firmy?

Dokument výslovně zmiňuje dva konkrétní třecí body: americké údery proti Íránu a operace proti venezuelskému prezidentu Nicolási Madurovi. Obojí rozdělilo alianci. Španělský premiér Pedro Sánchez v březnu 2026 odmítl Washingtonu přístup k základnám Rota a Morón s tím, že Madrid se nebude podílet na „nelegální válce“. Británie naopak povolila omezené obranné využití svých základen, ale zdůraznila, že se k ofenzivním úderům nepřipojila. Dotazník tyto postoje eviduje, a podle všeho i hodnotí.

Přijít o ochranu neznamená vypadnout z NATO

Důležité je odlišit dvě roviny. Formálně americký prezident nemůže jednostranně stáhnout USA ze Severoatlantické aliance; zákon přijatý Kongresem v roce 2024 to podmiňuje souhlasem Senátu nebo zvláštním zákonem. Summit NATO v Ankaře v červenci 2026 znovu potvrdil „neochvějný závazek“ k článku 5 pro všechny členy. Smlouva platí.

Jenže smlouva je papír. Praktická ochrana jsou vojáci, letouny, drony, námořní kapacity, cvičení a zpravodajská podpora. A právě tady má Washington obrovskou páku. Pentagon už oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa a posuzuje další redukce americké stopy v Evropě. Uniklý dotazník přichází uprostřed přezkumu americké vojenské přítomnosti, který má skončit do prosince 2026. Výsledky hodnocení mohou rozhodnout, kdo dostane strategické bombardéry, drony a námořní prostředky, a kdo ne.

Tato logika přitom není nová. Už americký zákon o obranném rozpočtu (NDAA) z roku 2024 zavedl pravidlo, že Pentagon má přednostně umísťovat základny, výcvik a cvičení u spojenců, kteří dávají na obranu alespoň dvě procenta HDP. A americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v červenci 2026 veřejně hovořil o „benefitech“ pro státy s vyššími výdaji. Dotazník tento přístup posouvá dál: přidává k finančním metrikám i politickou poslušnost.

Evropa si americkou ochranu zatím neumí nahradit

Právě v tom spočívá síla americké páky. Londýnský Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) spočítal, že pouhá náhrada hlavních konvenčních schopností, které Evropě poskytují Spojené státy, by stála 226 až 344 miliard dolarů (zhruba 5,2 až 7,9 bilionu korun). A to ještě bez jaderného odstrašení, bez plných životních nákladů zbraňových systémů a bez části strategických kapacit, které evropský průmysl jednoduše neumí vyrobit dostatečně rychle. IISS varuje před „oknem zranitelnosti“: bez americké přítomnosti by se Evropa ocitla v období, kdy by jí chyběly klíčové schopnosti hlavně ve vzduchu a na moři.

Generální tajemník NATO Mark Rutte to na summitu v Ankaře řekl otevřeně: evropská závislost na USA je problém, který nelze vyřešit během jednoho volebního období. A Trumpova frustrace ze spojenců, kteří podle něj příliš málo utrácejí a příliš málo nakupují americky, je reálná.

Co to znamená pro Česko

Česká republika v otevřených zdrojích nefiguruje jako potvrzený příjemce dotazníku, ale materiál mířil na členské státy NATO obecně, a těch je třicet dva. Veřejnou reakci české vlády na konkrétní dokument se nám nepodařilo dohledat.

V akviziční rovině by Česko mohlo obstát relativně dobře. Pořizuje 24 letounů F-35, čeští piloti už absolvovali výcvik v USA. Armáda přešla na americký vrtulníkový systém H-1: dvanáct strojů koupila mezivládně a dalších osm získala od Spojených států darem. To je přesně ten typ nákupů, které dotazník eviduje kladně.

Slabší je to u obranných výdajů. Na červnovém jednání ministrů obrany NATO zaznělo, že Česko může v roce 2026 klesnout pod dvouprocentní hranici HDP. A právě ta slouží jako základní filtr pro americké „benefity“, od prioritního přístupu k výcviku až po rozmístění sil. U politické loajality k Trumpově zahraniční politice veřejné české potvrzení chybí. Pro Česko by omezení americké přítomnosti neznamenalo zavření nějaké americké základny na českém území, ale horší dostupnost amerického zpravodajství, protivzdušné obrany, dálkových úderných kapacit a pomalejší příchod posil do regionu.

Dvourychlostní NATO jako nová realita

Formálně je aliance jednotná. Prakticky Washington vytváří systém, v němž jsou někteří spojenci rovnější než ostatní, a kritéria rovnosti si určuje sám. Dotazník loajality není nástroj k vyloučení kohokoliv z NATO. Je to podklad, podle kterého může americká administrativa dávkovat vojáky, techniku, cvičení a politickou pozornost. A to je v alianci, kde Evropa stále nedokáže nahradit americké schopnosti, možná účinnější páka než jakákoliv výhrůžka odchodem.