Amerika formuje u Íránu svou obrněnou pěst. V čele stojí „letadlovka“ Roosevelt a tisíce elitních mariňáků

Spojené státy přesouvají k Íránu zhruba 9 000 dalších vojáků na skupině válečných lodí. Do konce listopadu má v regionu operovat trojice letadlových lodí a dvě výsadkové skupiny.

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln (CVN-72) i Zdroj fotografie: Námořnictvo Spojených států amerických
                   

Dne 27. září 2026 opustila přístav v San Diegu letadlová loď USS Theodore Roosevelt. O den později za ní vyplula výsadková loď USS Makin Island s mariňáky 13. expediční jednotky na palubě. Obě směřují na Blízký východ, kde se připojí k americkým silám, které kolem Íránu narůstají už od jara. Výraz „obrněná pěst“ není o tancích. Je to koncentrovaná námořní úderná a expediční síla: letadlové lodě s palubním letectvem, raketové křižníky a torpédoborce, výsadkové lodě a dva tisíce mariňáků schopných rychlého nasazení na pobřeží. Taková sestava dává Washingtonu škálu možností od odstrašení přes blokádu až po tvrdé údery ze vzduchu a z moře.

Co už v regionu je a co přibývá

Roosevelt nepřiplouvá do prázdna. V operační oblasti amerického Centrálního velitelství (CENTCOM) už měsíce působí letadlová loď USS George H.W. Bush, která sem dorazila v dubnu po plavbě kolem Afriky. V srpnu ji doplnila USS George Washington, normálně přidělená k Tichému oceánu, a její přesun na Blízký východ je sám o sobě signálem, jak vysoko Washington íránské bojiště upřednostňuje. Vedle nich operuje výsadková skupina kolem USS Boxer.

Podle AP nová vlna posil čítá přes 7 000 námořníků a 2 000 mariňáků. Americký činitel citovaný Al Jazeerou uvedl, že do konce listopadu mají být v dosahu Íránu tři letadlové lodě a dvě výsadkové skupiny. Ke konci října mohou být v regionu všechny tři letadlovky. Naposledy se tři americké úderné letadlové skupiny sešly v těchto vodách v dubnu 2026, a předtím až v roce 2003, kdy USA vstupovaly do Iráku.

Proč právě teď

Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem trvá déle než sedm měsíců. Na jaře americko-izraelské údery vyřadily podle admirála CENTCOM přes 60 íránských lodí. Teherán ale nepřestal ohrožovat komerční dopravu v Hormuzském průlivu: drony, miny a roje malých člunů zůstávají funkční. A íránský raketový arzenál, podle CSIS největší a nejrozmanitější na Blízkém východě, zůstal z velké části nedotčený.

Prezident Trump veřejně řekl, že po amerických volbách 3. listopadu je „možné“ zesílení bombardování, pokud íránská nabídka nebude pro USA přijatelná. Poslední návrh Teheránu, údajně zahrnující i otevření Hormuzu, označil za „nedostatečný“. Konkrétní parametry přijatelné dohody neupřesnil. Washington tak nestaví hotový plán pozemní invaze, ale maximalizuje vojenské možnosti pro případ, že diplomacii vyhodnotí jako vyčerpanou.

Írán není rovnocenný soupeř, ale není bezbranný

V klasickém námořním střetu nemá Írán šanci. Tři americké letadlové lodě nesou dohromady stovky bojových letounů, doprovodné křižníky a torpédoborce disponují raketami Tomahawk a systémy protivzdušné obrany Aegis. Proti tomu stojí íránské námořnictvo, které po jarních ztrátách přišlo o více než 60 plavidel.

Jenže Teherán nesází na symetrický souboj. Jeho síla je asymetrická:

  • Rakety – balistické a řízené střely s dosahem pokrývajícím celý Perský záliv a dál.
  • Drony – levné, těžko detekovatelné, nasaditelné ve velkých počtech.
  • Miny a malé čluny – ideální pro zúžený Hormuzský průliv, kde je manévrovací prostor omezený.

Právě schopnost ochromit Hormuz je hlavní íránská páka. Tímto průlivem podle amerického Úřadu pro energetické informace denně prochází asi 20 milionů barelů ropy, zhruba pětina světové spotřeby. Navíc tudy proudí přibližně pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem. I pouhá hrozba uzávěry stačí k tomu, aby trhy znervózněly.

Co to znamená pro Česko

Automatický alianční závazek NATO se na tuto situaci nevztahuje: článek 5 řeší ozbrojený útok na členský stát, ne americkou operaci v rámci CENTCOM. Žádná konkrétní česká vojenská role se ve veřejných zdrojích k tomuto přesunu neobjevila.

Dopad na Česko je jiný a přímější: jde přes benzinovou pumpu. Česká národní banka opakovaně konstatovala, že korunová cena ropy je největší faktor určující úroveň a volatilitu cen paliv v Česku. Nové údery na Írán nebo byť jen reálnější hrozba uzávěry Hormuzu by se do českých cen nafty a benzinu propsaly rychle. Výslednou sílu cenového pohybu by ovlivnil i aktuální kurz koruny k dolaru, a ten v dobách geopolitického napětí obvykle nehraje ve prospěch malých měn.

Tři letadlové lodě, dvě výsadkové skupiny, tisíce mariňáků a stovky palubních letounů: to není demonstrace síly pro fotografy. Je to operační sestava, která Washingtonu umožňuje jednat, kdykoliv se rozhodne, že slova přestala stačit.

Jak dopadne válka na Blízkém východě?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články