Amerika potřebuje střely pro Patriot na „velkou válku“. Ministr obrany zuří, Trump hrozí vězením za „zradu“

Když analytici z washingtonského think-tanku CSIS v dubnu 2026 zveřejnili studii s názvem „Last Rounds?“, nebyl to řečnický obrat. Otazník v titulku maskoval tvrdá čísla: americké zásoby klíčových protiraketových střel klesly během kampaně proti Íránu o desítky procent a průmysl je fyzicky nedokáže doplnit dříve než v řádu let. Pentagon na to reagoval podrážděně, odmítl zveřejňovat konkrétní počty a spustil interní přezkum připravenosti. A když informace o stavu zásob unikly na veřejnost, Donald Trump podle dostupných zpráv pohrozil odpovědným osobám trestním stíháním za to, co označil za zradu.

Čísla, která Pentagon nechtěl zveřejnit

CSIS pracoval s předválečnou zásobou přibližně 2 330 interceptorů Patriot a 360 střel pro systém THAAD. Během americké operace Epic Fury proti Íránu v roce 2026 bylo spotřebováno odhadem 1 060 až 1 430 Patriotů a 190 až 290 střel THAAD. Associated Press v srpnu 2026 uvedla, že zásoby Patriotů klesly nejméně o 65 procent oproti předválečnému stavu. To znamená, že Spojené státy disponují zhruba 800 kusy.

Osm set střel zní jako hodně, dokud si člověk neuvědomí, co všechno musí pokrýt. Americké základny v Japonsku, Jižní Koreji, Kataru, Německu. Ochrana vlastního území. Závazky vůči osmnácti zahraničním uživatelům Patriotů, kteří stojí ve výrobní frontě. A Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj žádal o pouhých sto interceptorů, což je ale zhruba osmina celého zbývajícího stavu.

Proč výroba nestačí a kdy bude

Lockheed Martin v roce 2025 dodal 620 střel PAC-3 MSE. Firma v lednu 2026 oznámila plán zvýšit kapacitu na 2 000 kusů ročně, americká armáda podepsala kontrakt za 4,7 miliardy dolarů (přibližně 108 miliard korun) na urychlení výroby. U systému THAAD má kapacita narůst z 96 na 400 interceptorů ročně.

Jenže mezi podpisem smlouvy a fyzickou dodávkou střely leží propast. CSIS počítá dodací lhůtu PAC-3 MSE na 42 měsíců, u THAAD dokonce na 53 měsíců. Tři a půl roku, respektive čtyři a půl roku. Ani rekordní tempo výroby tedy nezaplní mezeru, kterou zanechala íránská kampaň, dříve než na přelomu dekády. A mezitím musí Pentagon rozhodovat, komu dá přednost.

Washington versus vlastní zásoby, a Trumpova hrozba

Právě tady se příběh mění z logistického problému v politický střet. Mluvčí Pentagonu Sean Parnell na tiskovém briefingu 2. července 2025 odmítl zveřejňovat konkrétní typy a počty munice určené pro Ukrajinu. Zdůraznil ochranu americké připravenosti a spustil interní přezkum toho, co si Spojené státy mohou dovolit poskytnout, aniž by ohrozily vlastní obranyschopnost.

Pentagon reagoval ostře na každý pokus vytáhnout debatu o zásobách na veřejnost. Podle sekundárních zpráv Trump pohrozil lidem odpovědným za únik informací vězením a označil jejich jednání za zradu. Přesné znění jeho výroku se v otevřených primárních zdrojích nepodařilo dohledat, ale kontext je jasný: šlo o únik dat, která ukazovala, jak hluboce americké zásoby klesly. Pro Bílý dům to byla otázka operační bezpečnosti. Pro kritiky snaha zakrýt nepříjemnou realitu.

Trump sám na summitu NATO v Haagu 25. června 2025 řekl o Patriotech pro Ukrajinu: „Uvidíme, jestli je můžeme zpřístupnit,“ a vzápětí dodal: „Potřebujeme je taky.“ O tři týdny později už představoval model, v němž evropské země pošlou Patrioty nebo jejich ekvivalenty Ukrajině a Spojené státy je časem doplní. Žádné definitivní odříznutí Kyjeva, ale ani žádný velkorysý balík.

„Velká válka“ není rétorika, ale plánovací scénář

Skutečný důvod, proč Pentagon tak tvrdě střeží každou střelu, nesouvisí primárně s Íránem ani s Ukrajinou. CSIS ve své studii výslovně píše, že riziko neleží v dokončení současného konfliktu, ale v příštím, typově ve válce s rovnocenným protivníkem. Čtěte: s Čínou v Indo-Pacifiku.

Každá střela PAC-3 MSE, která odletí na Ukrajinu nebo zůstane na Blízkém východě, je střela, kterou Pentagon nemá pro obranu Tchajwanského průlivu, amerických základen na Guamu nebo japonských přístavů. Brookings v létě 2026 sice argumentoval, že samotné nižší zásoby ještě automaticky neznamenají zhroucení odstrašení vůči Pekingu, ale přiznal, že problém je vážný a strukturální.

Pro Ukrajinu to má bezprostřední důsledky. Podle AP jsou Patrioty v ukrajinské službě jediným systémem schopným zachytit ruské balistické střely Iskander-M nebo hypersonické Zirkony. Zelenskyj po útoku z 5. srpna 2026 uvedl, že Ukrajina dostala v první polovině roku jen třetinu protivzdušných střel oproti stejnému období 2025. Levnější alternativy typu Coyote nebo APKWS dokážou sestřelit dron, ne balistickou raketu.

Co to znamená pro Evropu

Pro evropské členy NATO včetně Česka je situace varováním. Spojené státy budou muset tvrději prioritizovat mezi třemi frontami: Evropou, Blízkým východem a Pacifikem. Asi polovina roční produkce Patriotů jde zahraničním zákazníkům, ale i ti stojí ve frontě s dodacími lhůtami přesahujícími tři roky. Trumpův model „vy pošlete, my časem doplníme“ přenáší riziko na evropské spojence a zvyšuje tlak na vlastní průmyslové kapacity kontinentu.

Osm set střel pro celý svět, výrobní linka na roky dopředu zamluvená a příští velká válka jako plánovací scénář, ne jako sci-fi. Pentagon nezuří kvůli úniku informací proto, že by čísla lhala. Zuří proto, že jsou pravdivá.