Přes 20 raket za jednu noc a ani jedna sestřelená. Ukrajina přiznala, že je proti ruské balistice bez šance

Číslo nula. Tolik balistických raket sestřelila ukrajinská PVO z devětadvaceti, které mířily na hlavní město. Volodymyr Zelenskyj to řekl veřejně, bez diplomatických obálek: Ukrajina nemá čím střílet. Přitom tu samou noc její obrana srazila 31 z 33 střel s plochou dráhou letu a všech šest Kalibrů. Problém není v tom, že by Ukrajina neuměla bránit své nebe. Problém je v tom, že jedna konkrétní vrstva obrany, ta proti balistickým raketám, zeje prázdnotou.

Co přesně Rusko vypálilo a kam to dopadlo

Podle denního souhrnu ukrajinského letectva Rusko v noci na 6. července odpálilo celkem 68 raket a 351 bezpilotních prostředků. Raketová salva obsahovala 23 balistických Iskanderů, šest hypersonických střel typu Zirkon a Onyx, 33 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a šest námořních Kalibrů. Drony Šáhid doplňovaly útok jako obvyklý „šum“, který zahlcuje radary a nutí obranu plýtvat municí.

Hlavním směrem byl Kyjev. Zásahy hlásily obvody Obolonskyj, Holosijivskyj, Podilskyj a Darnyckyj; v přilehlém Vyšněve museli evakuovat celé bloky. Mezi zasaženými objekty byl sklad, pivovar i třídírna zásilek. Na 34 místech po celé Kyjevské oblasti zaznamenaly úřady dopady balistických nebo dronových úderů. Čtrnáct lidí zemřelo.

Proč obrana selhala právě proti balistice

Odpověď je bolestně jednoduchá: chyběly střely. Ukrajina provozuje systémy Patriot, které jsou jedním z mála prostředků schopných zachytit balistickou raketu letící rychlostí přes 5 machů (přibližně 6 125 km/h). Jenže samotné odpalovací zařízení bez interceptorů PAC-2 a PAC-3 je jen drahá kovová konstrukce.

Zelenskyj o tom mluvil opakovaně. Už 30. ledna 2026 v Davosu prohlásil, že baterie reagující na balistiku jsou „prázdné, prostě prázdné“. 4. července, dva dny před útokem, na zasedání Parlamentního shromáždění OBSE řekl, že Ukrajina „kriticky potřebuje interceptory Patriot“. A po útoku doplnil konkrétní aritmetiku: na zachycení zhruba 70 balistických raket je potřeba nejméně 140 střel Patriot. Při červencové salvě neměla obrana ani zlomek tohoto počtu.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat situaci shrnul ještě přímočařeji: systémů je dost, ale svět čelí vážnému nedostatku střel PAC-2 a PAC-3. Bez průběžné dodávky interceptorů je protibalistická vrstva mrtvá.

Důležité je ale zdůraznit, co mrtvé nebylo. Proti pomalejším cílům (dronům Šáhid, střelám s plochou dráhou letu, Kalibrům) ukrajinská PVO tu samou noc fungovala s úspěšností přes 90 %. Ještě v květnu 2026 obrana podle letectva zničila 111 raket včetně 12 balistických. Když interceptory byly, výsledky vypadaly zásadně jinak.

Rusko tlačí přesně do mezery, kterou vidí

Moskva nenarazila na slabou Ukrajinu. Našla konkrétní díru a systematicky do ní bije. Analytik Michael Kofman v rozhovoru pro CNN popsal, že Rusko vědomě sází na balistické údery právě v okamžicích, kdy ví, že protibalistická vrstva je oslabená. Analýza Ukrajinské pravdy k tomu dodává, že Rusové zkracují reakční čas i změnou odpalovacích prostorů: přesouvají Iskandery blíž k frontě, aby obránci měli na reakci minuty, ne desítky minut.

Proč Západ nedodává to, co Ukrajina zoufale potřebuje? Kofman mluví o trojí bariéře: omezené výrobní kapacity, tenké skladové zásoby a nedostatečná politická vůle sahat do vlastních rezerv. Situaci dál zhoršila spotřeba amerických interceptorů Patriot a THAAD ve válce s Íránem. Výrobce RTX sice v dubnu 2026 oznámil kontrakt na střely GEM-T pro Ukrajinu a rozšiřuje kapacity v USA i v německém závodě COMLOG, ale tempo výroby PAC-3 MSE vzrostlo podle amerického ministerstva obrany z 21 na necelých 49 kusů měsíčně. Při ukrajinské spotřebě je to stále málo.

Zelenskyj to říká otevřeně: partneři střely mají, ale chybí politická vůle je uvolnit. Dodávky obranných střel v první polovině roku 2026 podle něj spadly na třetinu úrovně stejného období roku 2025.

Existuje alternativa k Patriotu?

V ukrajinském arzenálu umějí balistiku řešit jen dva systémy: Patriot a francouzsko-italský SAMP/T. Právě kolem druhého z nich se po červencovém útoku rozeběhla intenzivní diplomacie. Společná deklarace Ukrajiny a Francie ze 14. července slibuje dva dočasné komplexy SAMP/T, urychlené dodávky střel Aster 30 do října 2026 a nástup modernizované verze SAMP/T NG od roku 2027. 7. července jednal Zelenskyj s německým kancléřem o dalších protibalistických střelách a o evropském projektu FREYA.

Podle nás je to nejkonkrétnější evropská odpověď, jakou jsme od začátku plnohodnotné invaze viděli. Otázka ale zní, jestli přijde včas. Mimořádná úleva může přijít jen ze spojeneckých skladů, v řádu dnů až nízkých týdnů. Nová výroba řeší horizont měsíců. A každá další balistická salva mezitím prochází bez odporu.

Co to znamená pro Česko

Česká armáda Patriot neprovozuje. Zavádí čtyři baterie izraelského systému SPYDER jako prostředek obrany krátkého dosahu a s prostředím Patriot se seznamuje výcvikově, formou pozorovatelských cvičení ostrých střeleb. Český scénář tedy není kopií ukrajinské závislosti na jednom systému.

Riziko „vystřílení zásob“ je ale univerzální pro každý raketový systém. Ukrajinská zkušenost posiluje argument, že pomoc spojencům nemůže stát jen na „dávání ze skladu“, ale na dlouhodobé výrobě, společných evropských nákupech a doplňování zásob. Česká debata se dnes vede v rovině integrované protivzdušné a protiraketové obrany v rámci NATO IAMD, tedy vrstevnatého aliančního deštníku, kde žádná země nestojí sama.

Noc z 5. na 6. července neodhalila slabost ukrajinské armády jako celku. Odhalila, co se stane, když jedna vrstva obrany zůstane bez munice, a protivník to ví. Dvacet devět raket, nula sestřelů. Aritmetika, která nepotřebuje komentář.