Jednou z nejdůležitějších součástí ruského námořnictva je bezpochyby Baltská flotila sídlící v Kaliningradské oblasti, která je jako klín v evropském NATO, ačkoliv může Rusko přistupovat k moři také výše od Petrohradu. Počtem plavidel je poměrně velké, i když zdaleka ne nejsilnější, a neustále sílí. Naposled redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala ceremonii 28. února 2025 při spuštění nebezpečné lodě, a sice korvety Bujan-M se střelami Kalibr.

Silná korveta Bujan-M s možností dalekého úderu

Baltská flotila má podle Wikipedie přes 70 plavidel, z toho zhruba třicítku válečných, jednu ponorku, a zbytek jsou podpůrná a pomocná. Mezi jeho nejsilnější lodě přitom patří korvety třídy Bujan-M, též Projekt 21631, které jsou vrcholem ruského námořního inženýrství. První z nich byly zařazeny do služby v roce 2014, a celkem jich bylo plánováno 12, přičemž poslední z nich je ve výstavbě, ačkoliv měla být původně dodána v roce 2024.

Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít

Nám jsou lodě Bujan-M známy jako korvety, v ruské terminologii však nesou označení malých raketových a dělostřeleckých lodí. Tato třída navazuje na starší Projekt 21630 (Bujan) a přináší několik zásadních vylepšení – vyšší tonáž, prvky technologie stealth, a hlavně vertikální odpalovací systém 3S14 schopný vypouštět střely Kalibr nebo Oniks, uvádí Wikipedia.

První z jmenovaných je pro Ukrajinu vysoce nebezpečná, protože má plochou dráhou letu, díky čemuž dokáže efektivně unikat radarové detekci a je obtížné – i když nikoliv nemožné – ji zneškodnit. Nad pevninou se pohybuje ve výšce 50 až 150 metrů, nad mořskou hladinou pak kolem 20 metrů, potvrzuje Wikipedia, takže je opravdu tvrdý oříšek.

Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku

Její hmotnost se liší podle verze od 1 300 do 2 300 kg, přičemž samotná bojová hlavice váží mezi 400 a 500 kg. V podstatě tak doletí do značné části Evropy, kde sice mnohé země mají schopnou protivzdušnou obranu, ale neznamená to, že ji dokáže vždy 100% sestřelit. Aktuálně má nicméně ruská armáda jiné priority než „dělat tlaky“ evropskému NATO.