Britskou flotilu ponorek zasáhla vlna menších i větších skandálů, které vzbuzují řadu nepříjemných otázek kolem jejich bezpečnosti.
Britsky premiér Keir Starmer zahájil dne 20. března 2025 stavbu nejnovější a dosud největší ponorky – třída Dreadnought má začít brázdit vody oceánu na začátku 30. let. Křest nové pýchy námořnictva a návštěva ponorky HMS Vanguard, která se po rekordně dlouhé 204 dní trvající hlídce vrátila do přístavu, měl být jasný vzkaz Kremlu. Má se však opravdu Ruská federace ze strany Velké Británie čeho bát, nebo jde spíše o pozlátko?
Zub času hlodá a ponorky chátrají
Velká Británie se opírá o nukleární ponorky coby o středobod své obrany, přičemž Armádní Zpravodaj soudí, že se veškeré snižování vojenského rozpočtu v posledních letech opíralo o to, že válku s nukleární mocností nikdo neriskne. Problémem však bylo, že nedocházelo k investicím ani do modernizace nukleárního arzenálu, který se dostal do více než technických problémů. Ponorky přesluhují a jejich operační schopnosti jsou na hraně.
V současnosti jsou ve službě čtyři ponorky třidy Vanguard – vedle HMS Vanguard je to Victorious, Vigilant a Vengeance. Tyto chlouby Royal Navy byly spuštěny na vodu mezi léty 1993 a 1999, jenomže jejich životnost byla 25 let, takže jsou již dávno za svým zenitem a poruch přibývá. Již v roce 2012 byly v plášti Vanguardu nalezeny mikrotrhliny, jimiž unikala radiace.
Byla proto odstavena a od roku 2015 do roku 2022 na ní probíhala náročná oprava. Jenomže proběhla horkou jehlou a přišlo se na to, že některé šrouby chladícího systému reaktoru byly přilepeny lepidlem! Vyřazení jedné z britských perel tak vedlo k neúměrné zátěži zbylých ponorek a jejich posádek.
Námořníci z HMS Vigilant jsou „rebelové“
Když byla čtveřice britských ponorek budována, bylo původně zamýšleno, že bude vždy jedna na hlídce na moři, další dvě v přístavu nebo na výcvik/cvičení, a poslední v údržbě. S výpadkem jedné se však ze tří měsíců náhle staly čtyři, což je pro techniku i posádky příliš. V roce 2022 tak na ponorce Victorious vypukl požár a musela se vynořit. A přestože neměly být ohroženy samotné nukleární zbraně, incident byl velmi zneklidňující.
Posádky přitom trpí velikým stresem – 135mužů a žen je přepracováno a námořnictvo trpí nedostatkem kvalifikovaných expertů. Na ponorce HMS Vigilant byl potom katastrofální říjen 2017, kdy byli kapitán a jeho zástupce odvolání za vztahy s podřízenými důstojnicemi. Ve stejném měsíci pak devět námořníků z posádky neprošlo testy na kokain a bylo propuštěno.
Další incident se na stejné ponorce odehrál v roce 2020, kdy důstojník odpovědný za nukleární zbraně přišel do služby podnapilý a s pytlíkem kuřecích křídel pod rukou. Vloni byla zase jedna z důstojnic propuštěna za to, že na ponorce a na supertajné základně ve Skotsku točila s několika námořníky hanbaté filmy.
Velká bezpečnostní rizika i pro Američany
Na konci loňského roku se dokonce objevil ještě závažnější skandál. Ukázalo se totiž, že na životně důležitých softwarech pro plavidla jeho veličenstva pracovala firma z Běloruska. To znepokojilo nejenom britské specialisty, ale i Spojené státy americké, jelikož jsou britské ponorky vyzbrojeny jejich mezikontinentálními raketami Trident D5, a ty jsou propojeny se systémy americké námořní pěchoty, což už je de facto přímá spojka.
Tridenty sama Velká Británie nevlastní, ale má je v pronájmu – každý rok tedy Londýn platí Washingtonu 12 milionů liber (358 milionů korun) – Britové jsou tak na Američanech zcela závislí. Údržbu a opravy na raketách mohou dělat pouze Američané a britské ponorky musí rok co rok plout na údržbu do americké Georgie.
Američané také Britům poskytují veškerý software a závisí na nich navigace pro případné použití nejničivější zbraně. Jak se vyjádřil pro web Politico jeden z britských činitelů, pokud by Spojené státy „vytáhly šňůru“, britské atomové ponorky by byly „pouhými hračkami“. Je tedy otázkou, jak by dopadl pokus o atomový úder bez souhlasu Washingtonu, resp. jestli by se odehrál.
Myslíte si, že se britské ponorky třídy Vanguard dožijí zavedení nástupce?

