Česko se není schopné bránit a vláda to odmítá řešit. Milionová země má stejnou armádu jako my

Problém české obrany není v tom, že by armáda neexistovala nebo nefungovala. Problém je v tom, že její pozemní kostra je pro stát velikosti České republiky příliš úzká, a pro nové alianční úkoly, které NATO schválilo v roce 2025, už nestačí ani podle měřítek samotné Aliance. Oficiální Koncepce výstavby AČR 2035 počítá se schopností nasadit dvě brigádní úkolová uskupení středního a těžkého typu. Třetí brigáda v ní není. A vláda Andreje Babiše právě ubrala z obranného rozpočtu 21 miliard korun oproti plánu předchozího kabinetu.

Dvě brigády pro deset milionů

Česká republika má dvě vševojskové brigády: 4. brigádu rychlého nasazení a 7. mechanizovanou brigádu, která se přezbrojuje na těžkou techniku, konkrétně na tanky Leopard 2A8, bojová vozidla CV90 a houfnice Caesar. Vedle nich rostou teritoriální prapory u krajských vojenských velitelství a aktivní záloha čítající 57 jednotek po celé zemi. To je celá manévrová masa státu, který leží na klíčové tranzitní ose NATO.

Estonsko se svými 1 362 954 obyvateli, podle předběžných dat estonského statistického úřadu k 1. lednu 2026, provozuje 1. a 2. pěší brigádu sdruženou pod Estonskou divizí. Divize propojuje brigády s teritoriální obranou na celém území státu a vytváří velitelskou nadstavbu, kterou Česko nemá. Litva s necelými třemi miliony obyvatel šla ještě dál: v dubnu 2026 slavnostně předala velení klíčových pozemních prvků své 1. divizi, která zastřešuje tři brigády, Iron Wolf, Griffin a rozvíjenou brigádu Aukštaitija, plus dělostřelecké, ženijní a protiletadlové pluky.

Společný jmenovatel s Českem? Počet hlavních brigádních formací. Rozdíl? Hloubka, velitelská struktura a tempo růstu.

Co NATO chce a co Česko dává

V červnu 2025 schválilo NATO nové Capability Targets (CT25). Po České republice nově požaduje vybudovat dvě plné brigády namísto dosavadní jedné, výrazně posílit protivzdušnou obranu a logistiku. Ministerstvo obrany samo přiznalo, že splnění těchto cílů bude v příštích deseti letech stát „několik stovek miliard korun“ nad rámec dvou procent HDP.

Jenže rozpočtová realita jde opačným směrem. Předchozí vláda Petra Fialy v březnu 2025 schválila trajektorii 2,2 % HDP pro rok 2026 a 3 % HDP do roku 2030. Kabinet Andreje Babiše po nástupu do úřadu nastavil obranný rozpočet na rok 2026 takto:

• Rozpočet MO: 154,791 mld. Kč
• Celkové obranné výdaje: 184,694 mld. Kč (cca 2,1 % HDP)
• Snížení oproti návrhu předchozí vlády: 21 mld. Kč
• Plánované projekty přesunuté do roku 2027: 16,4 mld. Kč

Ministerstvo tvrdí, že žádný zahájený modernizační projekt nebude ohrožen. Ale nezahájené projekty, další vrstvy protivzdušné obrany, systémy C-RAM a C-UAS, střední vrtulníky, transportní letouny a rozšíření brigádních struktur, zůstávají v čekárně.

Teritoriální prapory místo třetí brigády

Místo nové manévrové brigády Česko od října 2025 buduje prapory územní obrany u krajských vojenských velitelství. Jde o transformaci dosavadních rot aktivní zálohy do větších celků. Teritoriální síly navíc v roce 2026 přebírají prapor podpory nasaditelných sil v Rakovníku, určený pro logistickou podporu spojeneckých jednotek procházejících českým územím.

Je to krok správným směrem, ale není to totéž co třetí brigáda schopná manévrového boje. Teritoriální prapory plní obranu objektů, ochranu území a Host Nation Support. Koncepce výstavby AČR 2035 počítá se stmelením aktivní zálohy „až do stupně prapor“, nikoli do brigádního svazku. U 4. brigády rychlého nasazení dokument zmiňuje záměr výstavby čtvrtého praporu. To je maximum, které schválené státní dokumenty obsahují.

Proč na tom záleží

Argument není o tom, že Česko stojí mimo alianční obranu. Článek 5 platí, spojenci plánují posily, na území ČR se cvičí a přesouvají spojenecké jednotky. Ale dvě brigády bez divizní nadstavby znamenají, že v případě konfliktu vysoké intenzity nemá český generální štáb dostatečnou hloubku pro rotaci, ztráty a současné krytí více směrů. Menší státy na východním křídle, s několikanásobně menší populací, tuto hloubku budují rychleji.

NATO po Česku chce víc. Česká koncepce to uznává. A přesto vláda v roce 2026 ubírá z rozpočtu miliardy a posouvá projekty do dalších let. Nejde o vědomé ignorování hrozby, jde o rozpočtové rozhodnutí, které fakticky zpomaluje růst armády v momentě, kdy alianční požadavky rostou nejrychleji od konce studené války.

Estonsko staví divizi pro 1,36 milionu lidí. Česko se svými deseti miliony zatím staví prapory.