Čína vyslala k Okinawě těžce vyzbrojené torpédoborce s hypersonickými raketami. Američané ani Japonci neměli čím odpovědět

Dne 1. listopadu 2026 zachytily japonské námořní hlídkové letouny P-1 z Kanoyi torpédoborec Type 052D s trupovým číslem 121 asi 210 kilometrů jihovýchodně od ostrova Mijako. Doprovázel ho rychlý bojový zásobovač Fu-jü třídy 901. O den později, 2. listopadu, se tentýž torpédoborec objevil znovu, tentokrát asi 70 kilometrů jihozápadně od ostrova Kume, v doprovodu doplňovací lodi Fu-čchi třídy 890. Obě formace prošly průlivem mezi Okinawou a Mijakem směrem do Východočínského moře. Japonské ministerstvo obrany na obě proplutí reagovalo vysláním letounů P-3C z Nahy, ale veřejné hlášení neuvádí žádnou okamžitou americkou hladinovou reakci. A právě v tom je jádro problému.

Proč právě Mijakský průliv

Koridor mezi Okinawou a Mijakem není náhodný cíl. Je to jeden z mála dostatečně širokých průchodů přes takzvanou první ostrovní linii, řetěz ostrovů táhnoucí se od Japonska přes Tchaj-wan po Filipíny, který odděluje čínská pobřežní moře od otevřeného Pacifiku. Analytici japonského obranného think tanku NIDS spočítali, že přibližně polovina čínských námořních patrol v letech 2023–2024 vycházela z první ostrovní linie právě přes Mijako. Přítomnost v důležitých průlivech podle nich vytváří příznivé podmínky pro strategické operace.

Na Okinawě přitom sídlí jedno z nejhustších soustředění americko-japonské vojenské infrastruktury na světě. Kadena Air Base, Camp Foster, Futenma Air Station, to vše leží v bezprostředním sousedství koridoru, kterým čínský torpédoborec dvakrát proplul. Průjezd byl legální, šlo o mezinárodně používanou trasu. Signalizační efekt byl ale jednoznačný.

Co Type 052D skutečně nese, a co zatím ne

Type 052D třídy Luyang III je moderní víceúčelový raketový torpédoborec o výtlaku přibližně 7 500 tun. Disponuje 64 buňkami univerzálního vertikálního odpalovacího systému, které pojmou střely pro protivzdušnou obranu, protiponorkový boj i útok na hladinové cíle. Americké ministerstvo obrany mu veřejně přisuzuje kompatibilitu s protilodní střelou YJ-18, která v terminální fázi letu dosahuje nadzvukové rychlosti.

Složitější je otázka hypersonické výzbroje. Existují americká hodnocení připouštějící, že nová lodní protilodní balistická střela může být odpalovatelná i z Type 052D. Japonská obranná bílá kniha 2026 ovšem výslovně spojuje pokročilejší střelu YJ-20 s větším torpédoborcem Type 055, třináctitisícitunovým kolosem se 112 buňkami VLS, který průlivem Ósumi proplul jen pět dní před incidentem u Mijaka. Konkrétní výzbroj lodi 121 při průjezdu 1.–2. listopadu veřejně známa není. Bezpečná formulace proto zní: Type 052D je platforma schopná nést těžkou údernou výzbroj včetně nadzvukových protilodních střel a třída jako celek je konstrukčně připravena i na budoucí hypersonické systémy.

Čína přitom tuto třídu staví v nebývalém tempu. K roku 2022 bylo ve službě nejméně 25 kusů; podle bilance IISS z listopadu 2025 už jejich počet přesáhl třicet. Pro srovnání: celé americké námořnictvo provozuje kolem sedmdesáti torpédoborců Arleigh Burke, ale rozprostřených po celém světě.

Mezera, kterou Západ teprve zavírá

Americký Burke Flight IIA je větší loď, asi 9 300 tun, 96 buněk VLS, vysoce vyzrálý systém Aegis pro protivzdušnou a protiraketovou obranu. Nese Tomahawky, Standard Missiles, ESSM i protiponorkové ASROC. Co ale v jeho arzenálu chybí, je lodní protilodní balistická nebo hypersonická střela srovnatelná s tím, co Čína na svých torpédoborcích už provozuje.

Americký program Conventional Prompt Strike, který má tuto mezeru zaplnit, zůstává podle rozpočtových dokumentů amerického námořnictva pro fiskální rok 2026 stále ve vývojové fázi. Námořní pěchota souběžně rozvíjí systém NMESIS s norskou střelou NSM pro pobřežní a ostrovní obranu, ale to je zbraň jiné kategorie, kratšího dosahu, určená k odepření přístupu, ne k úderu na velkou vzdálenost.

Japonsko je na tom podobně. Teprve pořizuje vylepšenou lodní variantu střely Type 12 a buduje nové lodě s bojovým systémem Aegis, které mají dostat střely SM-6 schopné zachytit hypersonické klouzavé hlavice. Obě země tedy mezeru vnímají a aktivně ji zavírají. Jenže v okamžiku, kdy Type 052D dvakrát proplul koridorem u Okinawy, neměly na svých hladinových lodích v regionu zavedenou ekvivalentní odpověď. Ne že by byly bezbranné, chyběla jim ale zbraň stejné kategorie.

Vzorec, ne epizoda

Průjezd z 1.–2. listopadu nebyl izolovaný. Už 27. října 2026 zachytilo Japonsko formaci Type 055, Type 052D, fregaty a lodi pobřežní stráže při průjezdu průlivem Ósumi. O dva dny později se vracela zpravodajská loď Tung-tiao. A pak přišel dvojitý průjezd lodi 121 u Mijaka. Tři výpady za šest dní, tři různé koridory kolem jihozápadních japonských ostrovů.

Pentagon v China Military Power Report 2025 přisuzuje Číně světově největší hypersonický arzenál a schopnost vážně zkomplikovat americké zapojení v západním Pacifiku při dostatečném objemu přesných úderů, a to v pásmu až 2 780–3 700 km (1 500–2 000 námořních mil) od čínské pevniny. Mijakský průliv leží hluboko uvnitř tohoto pásma. Pro Česko jako člena NATO nejde o přímý alianční závazek; článek 6 Severoatlantické smlouvy geograficky omezuje kolektivní obranu na severoatlantický prostor. Sama Aliance ale uznává, že vývoj v Indo-Pacifiku přímo ovlivňuje euroatlantickou bezpečnost, protože mění rozložení amerických sil a spojenecké plánování.

Čína u Mijaka nepředvedla invazi. Předvedla něco subtilnějšího: opakovanou schopnost projít první ostrovní linií s těžce vyzbrojenou lodí, aniž by protistrana měla na hladině čím odpovědět stejnou řečí.