Video: Ruské Su-24M2 bombardují povstalce v Mali. Stroje vyřazené z Ukrajiny dostaly druhou šanci v africké válce

Není to poprvé, co se ruské letouny objevily v sahelské válce, ale teprve teď je jasně vidět, oč jde. Malijská armáda FAMa ve svém komuniké ze stejného dne mluví o „koordinované pozemně-letecké odvetě“ vedené společně s „ruskými partnery“ v lokalitách Ti, Somadougou, Anéfis, Konna a Kouakourou. Tvrdí, že díky ní znovu převzala iniciativu. Už to není technická pomoc ani poradenství. Je to přímé bojové nasazení ruských bombardérů v africké válce a Su-24 v něm hrají hlavní roli.

Proč zrovna Su-24 a co umí verze M2

Su-24 je sovětský taktický bombardér s měnitelnou geometrií křídla, který poprvé vzlétl v sedmdesátých letech. Verze M2 prošla modernizací zejména v období 2007–2009: dostala novou navigaci, vylepšený radar, modernizované řízení palby a kompatibilitu s novější řízenou municí. Nejde tedy o muzejní exponát, ale o stroj, který umí přesně zasáhnout bodový cíl.

Nad Ukrajinou ho ale postupně vytlačil Su-34, novější nástupce s pancéřovaným kokpitem, širší paletou zbraní a pokročilou avionikou. Podle Janes je Su-34 dnes hlavním úderným letounem ruských vzdušně-kosmických sil nad Ukrajinou. Su-24 z této role nezmizely ze dne na den, ale jejich nahrazení se plánovalo dlouhodobě a válka na Ukrajině proces urychlila. Pro frontovou linii s hustou protivzdušnou obranou je starší stroj čím dál riskantnější volbou.

V Sahelu je situace jiná. Povstalci nedisponují moderními protiletadlovými systémy. Su-24 tu může dělat přesně to, na co byl navržen: bombardovat kolony, tábory a opevněné pozice, aniž by čelil hrozbě, která ho nad Ukrajinou odsunula do druhé linie.

Od Bamaka po Gao: patnáct měsíců ruských náletů

Přítomnost Su-24 v Mali je veřejně doložená nejméně od 14. dubna 2025, kdy agentura AP zveřejnila satelitní snímek jednoho z těchto strojů na letišti v Bamaku. Human Rights Watch potvrzuje nasazení Su-24 v Mali „přinejmenším od dubna 2025″. K létu 2026 jde tedy zhruba o patnáct měsíců operační přítomnosti.

Během té doby už došlo i k první potvrzené ztrátě. 14. června 2025 se ruskem provozovaný Su-24 zřítil u města Gao při návratu z mise. Oficiální verze mluví o náhlém písečném větru, tuarežská Fronta za osvobození Azawadu (FLA) tvrdí, že stroj zasáhla palbou ze země. Ať už byla příčina jakákoli, ukazuje to, že nasazení v Sahelu není bezrizikové.

Podle otevřených analýz Rusko v Mali provozuje celou leteckou skupinu zahrnující kromě Su-24 také vrtulníky Mi-8AMTŠ, Mi-24P, těžký transportní Mi-26 a průzkumné drony Inochoděc a Orlan. Odhady celkové ruské přítomnosti se pohybují kolem dvou až dvou a půl tisíce vojáků na přibližně dvaceti základnách.

Proti komu letí bomby

Malijská junta a Africa Corps čelí dvěma odlišným, ale takticky spolupracujícím silám. První je JNIM, od roku 2017 oficiální odnož al-Káidy v regionu, kterou Rada bezpečnosti OSN řadí mezi teroristické organizace. Odhady hovoří o pěti až šesti tisících bojovníků v širším Sahelu. Druhou je FLA, převážně tuarežské separatistické hnutí usilující o nezávislost Azawadu, vzniklé v listopadu 2024 sloučením několika povstaleckých organizací.

Na jaře 2026 obě skupiny přešly k otevřené koordinaci. Reuters popsal jejich dubnovou ofenzivu jako bezprecedentní: JNIM dominuje ve středním a jižním Mali, FLA drží sever. Aliance je podle analytiků z ISS Africa ideologicky křehká (džihádisté chtějí islámský řád, Tuaregové sekulární stát), ale vojensky představuje nejsilnější hrozbu, jaké Bamako za poslední roky čelilo. Africa Corps musel v dubnu 2026 dokonce opustit strategicky důležitý Kidal.

Právě proto mají Su-24 v Mali smysl. Junta potřebuje rychlou palebnou podporu, kterou pozemní jednotky samy nedokážou zajistit. BBC Verify v dubnu 2026 geolokovala záběry Africa Corps u města Kati nedaleko hlavního města a potvrdila údery na pickupy rebelů i odpaly z bitevních vrtulníků. Nálety mají okamžitý taktický efekt. Strategický zlom ale zatím nepřinesly.

Co tím Moskva získává a co to stojí

Rusko v Mali nesleduje jen boj s terorismem. Carnegie i Reuters popisují malijský model jako transakci: ochrana režimu a vojenská pomoc výměnou za geopolitický vliv, přístup ke zlatu, lithiu a dlouhodobé kontrakty. Pro junty, které se po převratech v letech 2020 a 2021 rozešly s Francií i EU, je ruská nabídka atraktivní právě proto, že nepřichází s podmínkami o demokracii a lidských právech.

Jenže cena roste. HRW zdokumentovala, že 15. června 2026 zabil nálet Su-24 v obci Kyrnia osm civilistů včetně tří dětí; dva malijské vojenské zdroje identifikovaly letoun jako Su-24 Africa Corps. Civilní oběti podkopávají narativ o „čistých protiteroristických úderech“ a přibližují ruské operace v Mali vzorci, který znají pozorovatelé ze Sýrie.

A pak je tu ruská propaganda. Ministr Lavrov v dubnu 2025 obvinil Ukrajinu a „evropské bezpečnostní struktury“ z výcviku malijských povstalců, bez jediného předloženého důkazu, jak výslovně poznamenala AP. Evropská služba pro vnější akci označila tato tvrzení za nepodloženou prokremelskou dezinformaci. Evropská výcviková mise EUTM Mali skutečně v zemi působila jedenáct let a vycvičila přes dvacet tisíc vojáků, ale malijské armády, nikoli rebelů, a skončila v květnu 2024. Pozdější reportáže CNN z podzimu 2026 naznačily přítomnost asi patnácti ukrajinských specialistů po boku FLA, ovšem DW výslovně upozornila, že rozsah nebyl nezávisle potvrzen.

Druhá šance, nebo slepá ulička

Přesun Su-24 do Mali nedává Rusku na Ukrajině víc moderních bombardérů. Su-34 tam zůstává hlavním úderným strojem a Moskva ho potřebuje doma. Dánský institut DIIS to potvrzuje: Rusko kvůli válce upřednostňuje vlastní síly a do Afriky uvolňuje starší techniku ze sovětské éry. Su-24 v Sahelu není signál přebytku, je to recyklace stroje, který doma ztrácí místo, do války, kde ho zatím stačí.

Pro Evropu to není vzdálená exotika. Rada EU i Evropský parlament opakovaně konstatují, že nestabilita Sahelu má přímé dopady na evropskou bezpečnost přes terorismus, pašeráctví a migrační trasy. Francie v regionu bojovala deset let a po stažení v srpnu 2022 její místo zaplnila Moskva. Výsledek zatím není přesvědčivý: povstalci jsou silnější než kdy dřív, civilisté umírají pod ruskými bombami a junta drží moc, ale ne území.

Su-24 nad Mali tak dostaly druhou šanci. Otázka je, jestli ji dostane i Mali.