Dánsko osadí most mezi Baltským a Severním mořem radary. Bez milosti teď sestřelí každý dron, co se přiblíží

Dne 6. listopadu 2026 zveřejnila státní společnost Sund & Bælt zprávu, která v severní Evropě neměla obdobu: most přes průliv Storebælt, jediné pevné silniční a železniční spojení mezi východní a západní částí Dánska, získá kompletní radarový dohled vzdušného prostoru. Stožáry se mají stavět na podzim, plný provoz firma očekává do konce roku. Nejde o kamery ani o pasivní monitoring. Jde o systém, který má dron odhalit, identifikovat a předat policii podklad k okamžitému zásahu, včetně možnosti ho neutralizovat.

Proč právě tento most

Storebælt není jen dopravní stavba. Je to páteř celého Dánska. Osmnáct kilometrů silnice a kolejí spojuje ostrov Sjælland s Fynem a dál s Jutským poloostrovem. Kdo přeruší toto spojení, rozpůlí zemi. Zároveň pod mostem prochází jedna z nejfrekventovanějších námořních tras na světě, lodě tudy míří z Baltského moře přes Kattegat do Severního moře a zpět.

Dánské ministerstvo dopravy v říjnu 2026 výslovně označilo spojení přes Velký Belt za kritickou infrastrukturu pro fungování východo-západního koridoru. A kritická infrastruktura v době, kdy se nad severní Evropou pravidelně objevují neidentifikované drony, potřebuje víc než ceduli „zákaz létání“.

Od zákazu k aktivní obraně

Právě ta cedule přišla první. Na jaře 2026 Dánsko zavedlo kolem mostu úplný zákaz provozu dronů. V národním datasetu geozón se zóna u Storebæltu objevila už 5. února 2026, interní instrukce Sund & Bælt ze 14. dubna pak pracuje s 500metrovou modrou bezpečnostní zónou. Kdo chce v tomto prostoru létat, musí žádat dánský letecký úřad Trafikstyrelsen, a výchozí stanovisko provozovatele mostu je povolení neudělovat.

Jenže zákaz bez detekce je jen papír. Proto přišly radary. Sund & Bælt na systému pracovala zhruba rok. Výsledkem mají být radarové stožáry na mostě i v jeho okolí, které vytvoří úplný situační obraz vzdušného prostoru nad Velkým Beltem. Firma nezveřejnila výrobce, typ ani dosah radarů. Potvrdila ale klíčové: rychlá detekce, identifikace a předání dat policii pro vyhodnocení situace. S policií i ozbrojenými silami má pevně dohodnutý postup a rozdělení odpovědností.

A co se stane, když dron na výzvu nereaguje? Od 1. ledna 2026 platí v Dánsku zákon č. 1787, který zavádí rámec pro neutralizaci nespolupracujících dronů. Dánské ministerstvo dopravy při prosazování změny výslovně mluvilo o možnosti dron „sestřelit nebo jinak neutralizovat“, pokud to situace vyžaduje. U Storebæltu je veřejně potvrzen především policejní zásahový režim, ale právní nástroj pro nejtvrdší variantu existuje.

Co za tím stojí: podzim 2025 a dronové alarmy

Oficiální zdroje nejmenují konkrétní incident přímo u mostu. Nemusí. Stačí se podívat na to, co se v Dánsku dělo o pár měsíců dřív.

V září 2025 se nad kodaňským letištěm objevily neidentifikované drony. Policie zahájila intenzivní vyšetřování, prověřovala i pohyby lodí v oblasti. Dánská obranná evaluace z června 2026, odtajněná po sérii incidentů z podzimu 2025, výslovně zasazuje celou situaci do kontextu ruské hybridní války proti NATO a Západu. Vojenská zpravodajská služba FE ve svém dokumentu UDSYN 2025 konstatovala, že Rusko vede hybridní operace proti západním zemím, a drony jsou jedním z nástrojů.

Dánská policie na to reagovala tvrdě. Rigspolitiet v červnu 2026 oznámilo, že napříč všemi policejními obvody vybudovalo síť pro detekci, identifikaci a sledování dronů. Nakoupilo termovizní dalekohledy i základní prostředky ke „stažení“ dronů. Radarový systém na Storebæltu je logickým dalším krokem, ne reakcí na jeden útok, ale preventivním zpřísněním ochrany strategického objektu v době, kdy hrozba přestala být teoretická.

Zajímavý detail z interní instrukce Sund & Bælt: firma se u externích dodavatelů výslovně ptá, zda používají čínské drony, kamery nebo software DJI a zda data zůstávají v EU. I to ukazuje, jak vážně Dánové bezpečnostní zónu berou.

Dánsko není samo, a Česko teprve začíná

Severní Evropa se proti dronům vyzbrojuje v celé šíři. Finsko v dubnu 2026 oznámilo desítky milionů eur do vícevrstvého antidronového systému pro pohraniční stráž a policii, včetně pevných i mobilních prvků podél východní hranice a Finského zálivu. Žádalo i 35 milionů eur z EU. Estonsko na řece Narvě buduje radarové a protidronové pozice; pět jich už funguje, dalších devět se staví. A ve Finsku v září 2026 uzavřeli vyšetřování čtyř vojenských dronů z Ukrajiny, které se vychýlily rušením GNSS a počasím a dopadly na finské území. Tři nesly výbušniny. Antidronová debata v severní Evropě dávno přestala být abstraktní.

Ukrajina je pak o úroveň výš: vedle aktivní obrany buduje fyzické bariéry, přes 534 kilometrů antidronových sítí nad logistickými trasami, ochranné konstrukce pro 22 rozvoden a 63 autotransformátorů. Jiná liga, jiná válka, ale stejný princip: pasivní zákaz nestačí.

A Česko? Ministerstvo vnitra připravilo návrh nové legislativy, která má policii i provozovatelům kritické infrastruktury dát víc možností zasáhnout proti dronu v chráněné bezletové zóně. Letiště Praha už provozuje monitorovací systém Aeroscope. Ale radarové stožáry na mostě nebo přehradě? To v českých veřejných zdrojích zatím nenajdete. Dánsko ukazuje směr, kterým se ochrana kritické infrastruktury v Evropě nevyhnutelně vydá.

Na Storebæltu se z papírového zákazu stává radarová zeď s policejním prstem na spouští. První stožáry mají stát na podzim 2026. Pro každého, kdo by chtěl nad osmnáctikilometrovým mostem zkusit štěstí s dronem, platí jediné: dánské právo i technika jsou připraveny ho zastavit.