Estonsko otevírá armádu občanům celého NATO. Čech by mohl sloužit v pobaltské obraně proti Rusku od roku 2027

Nejde o cizineckou legii ani o masový nábor. Návrh 962 SE, předložený 17. června 2026 širokou skupinou poslanců napříč estonským Riigikogu, vytváří právní cestu pro jednu konkrétní věc: dospělý občan státu NATO, který vstoupí do estonského Kaitseliitu a složí vojenskou přísahu, může být předem zařazen na válečné místo v estonské obraně. Včetně míst vyžadujících vojenskou hodnost. Včetně míst, kde se v případě konfliktu skutečně bojuje. Český občan by tedy teoreticky mohl sloužit v pobaltské obraně, ale jen jako individuální dobrovolník, který projde estonským systémem, ne jako vyslanec české armády.

Co přesně návrh mění

Kaitseliit je estonská dobrovolnická obranná organizace s více než 30 100 členy (včetně ženských a mládežnických složek). Funguje jako teritoriální obrana, něco mezi českou aktivní zálohou a domobraneckým sborem s vlastní strukturou velení. Dnes v ní mohou sloužit i cizinci, ale pouze v podpůrné roli bez přístupu k válečným tabulkám.

Návrh 962 SE tuto bariéru odstraňuje. Občan členského státu NATO starší 18 let, který:

• je členem Kaitseliitu,
• složí vojenskou přísahu,
• dobrovolně převezme estonskou obrannou povinnost,

získá stejná práva a povinnosti jako estonský obranně povinný. Může být jmenován na válečné místo. Může velet. A v případě ozbrojeného konfliktu na estonském území není pozorovatelem, je součástí obranného systému.

Účinnost zákona je navržena na 1. ledna 2027. Dnes ještě neplatí, ale legislativní proces běží a návrh má širokou poslaneckou podporu.

Proč zrovna teď, a proč zrovna Estonsko

Formálně je zákon obecný: mluví o obraně Estonska, ne o jedné konkrétní hrozbě. Prakticky ale existuje jediný důvod, proč 1,4milionová země na východním křídle NATO buduje předem připravený personální zásobník z celé Aliance. Tím důvodem je Rusko.

Bezpečnostní kulisa se navíc v létě 2026 zhustila. Podle ERR ze 6. července 2026 většina amerických vojáků z Estonska dočasně odjela, v zemi zůstává méně než stovka a další rotace je nejistá. Estonské ministerstvo obrany přitom ještě v dubnu uvádělo přítomnost amerického obrněného pěšího praporu a tankové roty. Estonští bezpečnostní experti současně varují před širším americkým omezováním vojenské stopy v Evropě.

Přímé propojení mezi odchodem Američanů a návrhem zákona důvodová zpráva neuvádí. Ale načasování mluví samo. Estonsko si buduje pojistku pro scénář, ve kterém alianční přítomnost na jeho území nebude tak samozřejmá jako dosud.

Průkopník v Pobaltí

Estonsko není jediná pobaltská země s dobrovolnickou obrannou strukturou. Lotyšsko má Zemessardze, Litva provozuje Národní dobrovolnické obranné síly. Rozdíl je ale zásadní: obě tyto organizace jsou otevřené výhradně vlastním občanům.

Lotyšská Zemessardze vyžaduje lotyšské občanství a znalost jazyka na úrovni B1. Litevské NDVF přijímají občany Litvy ve věku 18–65 let. Žádná z těchto zemí dosud neotevřela svou domácí obrannou strukturu občanům jiných států NATO v takto explicitní podobě.

Estonsko je v tomto ohledu průkopníkem. A důvodová zpráva k návrhu 962 SE neprodává zákon jako zoufalé „shánění lidí“. Zdůvodňuje ho lepší připraveností: možností předem plánovat výcvik, velení a výstroj pro lidi, kteří už do obrany chtějí vstoupit, ale dosud pro ně neexistoval právní rámec.

Co by to znamenalo pro Čecha

Český občan by po přijetí zákona mohl teoreticky vstoupit do Kaitseliitu. Praktický postup dnes vypadá takto: vybrat si místní jednotku (malev), kontaktovat ji, domluvit schůzku, vysvětlit motivaci, sehnat dva doporučitele, podat přihlášku a doložit zdravotní potvrzení. Podrobný postup pro občana NATO bez estonského občanství ale estonské úřady zatím nezveřejnily, prováděcí praxe se bude teprve tvořit.

Zásadní je ovšem česká právní stránka. Trestní zákoník v § 321 postihuje službu v cizích ozbrojených silách „v rozporu s jiným právním předpisem“. Branný zákon počítá s režimem povolení a bez povolení vyjímá pouze dvojí občany sloužící ve státě svého druhého občanství. Český voják v aktivní záloze má navíc plnohodnotný služební vztah k ozbrojeným silám ČR, souběh s estonskou službou by vyžadoval individuální posouzení českými orgány.

Jinak řečeno: Čech by mohl sloužit v estonské obraně, ale nemůže to udělat „jen tak“. Potřebuje vyřešit českou legislativu dřív, než složí estonskou přísahu.

Zákon jako pojistka, ne jako nábor

Veřejně dostupné materiály neuvádějí žádný číselný odhad, kolik zahraničních dobrovolníků Estonsko očekává. Právní analýza poradce parlamentního výboru Aivara Engela dokonce kritizuje, že důvodová zpráva potřebu cizinců nevyčísluje. Otevřenou otázkou zůstává i jazyk: estonština je velitelským jazykem armády, ale návrh jazykový požadavek pro občany NATO výslovně nestanovuje.

Praktický význam zákona proto neleží v okamžitém přílivu tisíců nových vojáků. Leží v tom, že si Estonsko předem otevírá alianční personální zásobník pro konkrétní válečné tabulky. Až přijde chvíle, kdy bude potřeba tyto tabulky naplnit, právní rámec už bude existovat. A to je v bezpečnostním plánování rozdíl mezi měsíci zpoždění a okamžitou akceschopností.