EU posílá Ukrajině 160 miliard na zbraně proti Rusku, které odmítá ukončit teror a rozjelo kinetickou válku proti Evropě

Měsíce politického patu skončily. Maďarské veto, které blokovalo uvolnění peněz z Evropského mírového fondu, padlo, a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová mohla oznámit dohodu členských států na rozdělení dosud největšího jednorázového vojenského balíku, jaký EU pro Ukrajinu připravila. Částka 6,6 miliardy eur, při referenčním kurzu ECB z 25. září 2026 zhruba 160,7 miliardy korun, odpovídá objemem prakticky celé dosavadní pomoci, kterou EU přes tento fond Ukrajině poskytla od roku 2022 do konce roku 2025. Jenže tentokrát má jít o jediný balík nasměrovaný do tří konkrétních proudů: refundace členským státům za už dodané zbraně, nové společné nákupy a provoz výcvikové mise EUMAM.

Tři proudy jednoho balíku

Nejde o jednoduchý šek na zbraně. Podle veřejně dostupných kompromisních návrhů, které procházely Radou EU od konce května do poloviny července 2026, má největší díl, odhadem 4,7 miliardy eur, pokrýt refundace. Členské státy, které Ukrajině už poslaly tanky, munici nebo systémy protivzdušné obrany, dostanou zpětně proplacenu část nákladů. Zbylé prostředky směřují do společných nákupů nového vybavení a do financování výcvikové mise EUMAM, která z fondu dosud čerpala 610 milionů eur.

Refundace zní méně dramaticky než „zbraně pro frontu“, ale mají svou logiku. Státy, které dostaly peníze zpět, mohou obnovit vlastní zásoby a uvolnit další materiál pro Ukrajinu. Kallasová proto navrhla kompromis, který uspokojí jak zastánce co nejrychlejší přímé pomoci Kyjevu, tak země trvající na tom, že bez náhrady darovaného vybavení klesne jejich vlastní obranyschopnost.

Teror, který Moskva odmítá zastavit

Proč právě teď? Protože ruské útoky na ukrajinské civilisty a infrastrukturu nejen pokračují, ale zesilují. Evropská rada ve svých závěrech z 18. června 2026 výslovně konstatovala, že Moskva zintenzivnila raketové a dronové údery proti městům a energetické síti, a vyzvala Rusko k bezpodmínečnému příměří. Odpovědí bylo ticho.

Čísla OSN za první pololetí 2026 mluví jasně: 1 396 zabitých civilistů a 7 978 zraněných. Při jediném nočním útoku 2. června zahynulo nejméně 22 lidí a dalších 145 bylo zraněno. Výzvy k příměří Kreml ignoruje, mezinárodní tlak odmítá. V unijním slovníku je to „odmítnutí ukončit teror“, a právě tato eskalace tlačí členské státy k tomu, aby překonaly vnitřní spory a peníze skutečně uvolnily.

Kinetická válka, která se dotýká Evropy

Kallasová opakovaně používá formulaci, že ruská hybridní kampaň proti Evropě je „stále kinetičtější“. Nejde o tankové kolony překračující hranice Unie. Jde o něco zákeřnějšího: fyzické útoky a incidenty, které se odehrávají přímo na území nebo proti infrastruktuře členských států, ale zůstávají těsně pod prahem, který by formálně vypadal jako válečný akt.

Konkrétní příklady z oficiálních unijních dokumentů:

• Ruský dron s výbušninou, který dopadl do obytné budovy v Rumunsku.
• Opakovaná narušení vzdušného prostoru a teritoriálních vod členských států.
• Sabotáže podmořských kabelů a kritické infrastruktury.
• Zápalné a výbušné prostředky nalezené v letecké logistice.
• Ruské světlice odpálené proti dánskému vrtulníku, sestřelený dron nad Litvou.

Kallasová to v zářijovém projevu před Evropským parlamentem shrnula přímočaře: Rusko chce Evropu zastrašit, aby přestala podporovat Ukrajinu. Unijní odpovědí má být pravý opak, další peníze, další zbraně, další výcvik.

Co to znamená pro Česko

Česká republika je v příběhu Evropského mírového fondu aktivním hráčem. Ministerstvo obrany uvádí, že EU dosud Česku za dodaný vojenský materiál přiznala 91,6 milionu eur a za výcvik 6,6 milionu eur. Přímé refundace z fondu dosáhly 1,3 miliardy korun. Praha tyto prostředky oficiálně používá k náhradě darovaného vybavení, aby neklesla vlastní obranyschopnost, a zároveň pokračuje v pomoci jinými kanály, od muniční iniciativy po nákupy u českých výrobců.

Přesná česká kvóta z nově mobilizovaných 6,6 miliardy eur zatím veřejně známa není. Jisté ale je, že refundační mechanismus dává Praze prostor pokračovat v dodávkách, aniž by se vyčerpala.

Okno příležitosti se zavírá

Samotný balík válku neotočí. V součtu s ostatními nástroji ale může mít hmatatelný dopad. Vedle Evropského mírového fondu už běží 90miliardová půjčka EU, z níž je na obranu indikativně vyčleněno 60 miliard eur; první peníze z ní šly v červnu 2026 na drony a protivzdušnou obranu. EU a její členské státy dohromady poskytly Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě přes 82,9 miliardy dolarů. Evropa v agregátu už za USA nezaostává, i když v kritických zbraňových systémech zůstává americká role stále mimořádná.

Ukrajinská strana v dopise citovaném agenturou Reuters mluvila o „okně příležitosti“ v délce šesti až devíti měsíců. Právě 6,6 miliardy eur z Evropského mírového fondu může být podle Kyjeva jedním z nejúčinnějších evropských příspěvků roku 2026.

Rusko odpovídá na každou evropskou pomoc dalšími raketami na ukrajinská města a dalšími sabotážemi na evropském území. Brusel odpovídá dalšími miliardami. Kdo z tohoto kola vystoupí první, rozhodne o bezpečnosti celého kontinentu.