Jak zhoubně se může projevit snaha o ochranu klimatu a byrokracie na bojeschopnosti drahé bojové techniky, ukazuje příklad z Německa.
Přestože se Evropa rozhodla zbrojit, někteří představitelé se ani na okamžik nesnaží o omezení Green Dealu a jeho případných dopadů na zbrojní průmysl, vojenství a bezpečnost vojáků. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že příklad, jak mohou zelené požadavky a byrokracie ohrozit bojeschopnost techniky, a životy vojáků, se v posledních měsících rozebírá v Německu.
Německo musí drahá BVP modernizovat
Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že na věc upozornil již vloni tehdejší opoziční politik Ingo Gädechense působící v CDU/CSU. Zabýval se ne právě povedeným cvičením obrněných sil Bundeswehru, během něhož došlo za jediný den k vyřazení 18 BVP Puma. Což je ostudné, neboť jsou dnes páteří německé armády a patří j nejdražším na světě.
Jeden kus vyjde vpravdě na úctyhodných 17,1 milionů eur, tedy 426 milionů korun. Koncepce samotného vozidla, která má posádce zajistit vše na maximum včetně ochrany, průzkumu bojiště a palebné síly, a zároveň si udržet hmotnost pro transport letadlem, je však problémová a trpí mnoha neduhy.
Mělo by se přitom jednat na papíře o světovou špičku. První vozidla dostal Bundeswehr teprve v roce 2015, kdy měla nahradit dosluhující Mardery ze 70. let minulého století. Zatím však zůstávají páteří pancéřových granátníků a pro 229 dodaných Pum se chystá program modernizace za další miliardy eur.
Pařáty byrokracie jsou neúprosné
Co konkrétně stálo za kusem ostudy během cvičení 10. pancéřové divize u Münsteru v roce 2022? Překvapivě v několika případech i hasící přístroje, kdy v některých vozidlech došlo k požáru kabelů. K hašení byly dříve v tancích a vozidlech halonové hasící přístroje, které spolehlivě podobné požáry zvládaly.
Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že byly halony dříve užívány nejenom v hasících přístrojích, ale i klimatizacích, chladírnách a výrobních procesech se sníženou teplotou. Jenomže obsahují atomy floru, chlóru a uhlovodíků (CFC), které byly identifikovány jako látky poškozující ozonovou vrstvu. Od roku 2009 se tak dle nařízení Evropské unie nesmí tyto látky vyrábět a bez povolení používat – což dopadlo i na armádu.
Německé ozbrojené síly měly do roku 2020 výjimku a mohly i nadále halonové hasící přístroje a automatická hasící zařízení používat, ale po jejím vypršení už německé ministerstvo obrany o prodloužení nepožádalo, načež došlo k nahrazení halonů klasickými ABC práškovými přístroji.
Životy vojáků i samotná BVP v ohrožení
Jak se však názorně ukázalo, tyto přístroje nejsou pro armádu a její techniku vhodné. Zatímco halonové dokáží přesně uhasit požár a rozptýlit se tak, aby už po jeho zažehnání nedošlo k ovlivnění zbytku techniky či její bojeschopnosti. Armádní Zpravodaj upozorňuj, že by tak BVP Puma mohlo pokračovat v boji, nebo být alespoň i s posádkou evakuováno z bojiště.
Naopak užití práškového hasícího přístroje je sice ekologické a nepoškozuje přírodu, ale efekt na vozidlo a nepřímo na posádku může být fatální. Hmota z práškového hasícího přístroje se totiž nevypaří, ale dostane se do každé spáry, což je velmi zhoubné pro elektroniku, takže pokud dojde k jeho použití, vozidlo tím zůstane nepoužitelné – už jenom proto, že mohou přestat fungovat detekční přístroje, které jsou jinak precizní.
Bojové vozidlo pěchoty Puma tak zůstane stát a vypadnou mu nejspíše i mnohé zbraně, navíc se už z místa samo nedostane. A reakce ministerstva na situaci, kterou kritizoval i německý kontrolní úřad? Tvrdí, že práškové přístroje zvládají požáry jak pevných, tak kapalných látek, a neexistuje k nim alternativa. Běžně jsou prý používány i v civilním sektoru – redakce Armádního Zpravodaje e shoduje, že úředníci nereflektují, že je situace na bojišti jiná.
Měla by armáda za každou cenu dodržovat zelná nařízení EU?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 8185
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5416
