Rusové šílí a žádají okamžité atomové vyhlazení Británie a Francie. Neunáší, že je Evropa vojensky mnohem silnější

Dne 24. února 2026, druhé výročí plné invaze na Ukrajinu, si Medveděv vybral k výroku, který i na ruské poměry překročil dosavadní hranice. Prostřednictvím státní agentury TASS oznámil, že pokud by Londýn a Paříž pomáhaly Kyjevu k jaderné kapacitě, jaderný úder na obě země by byl „oprávněný a v souladu s právem“. Tentýž den mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oficiálním telegramu resortu převzala linii ruské rozvědky SVR a varovala před „ráznou odpovědí“ na údajnou britsko-francouzskou jadernou pomoc Ukrajině. Dva státní výroky za jeden den, oba mířené na totéž místo: Londýn a Paříž. Ne Varšavu, ne Berlín. A to není náhoda.

Proč právě Londýn a Paříž

Británie a Francie jsou jediné dvě evropské jaderné mocnosti. A v posledním roce se začaly chovat tak, že to Moskva nemůže ignorovat.

V březnu 2025 otevřel Emmanuel Macron veřejnou debatu o tom, zda by francouzské jaderné odstrašení mělo chránit i další evropské spojence, tedy překročit čistě národní rámec. O čtyři měsíce později, 10. července 2025, podepsaly obě země v britském Northwoodu společnou jadernou deklaraci. Její klíčová věta zní: neexistuje extrémní hrozba pro Evropu, na kterou by Británie a Francie nereagovaly. Kreml si ji přečetl jako vyhlášení evropského jaderného tandemu.

Když pak britská vláda 4. března 2026 výslovně uvedla, že se Londýn a Paříž nenechají ruskou jadernou rétorikou zastrašit, kruh se uzavřel. Moskva nemíří na Británii a Francii proto, že by byly nejslabší. Míří na ně proto, že se samy postavily do čela nové evropské obranné architektury.

Čísla, která Kreml nerad slyší

Ruská jaderná rétorika má zakrýt jednu nepříjemnou realitu: v součtu konvenčních zdrojů Evropa Rusko výrazně převyšuje.

Podle dat SIPRI za rok 2025:

• Rusko vydalo na obranu odhadem 190 miliard dolarů
• Británie sama 89 miliard dolarů
• Francie sama 68 miliard dolarů
• 29 evropských členů NATO dohromady: 559 miliard dolarů

Téměř trojnásobek ruského rozpočtu. A tempo roste; NATO eviduje u evropské části aliance další prudký nárůst výdajů oproti roku 2024. Na summitu v Haagu v červnu 2025 se členové zavázali dosáhnout do roku 2035 celkem 5 % HDP na obranu a obranně související výdaje.

V jaderných hlavicích Rusko vede výrazně: 5 420 oproti 225 britským a 370 francouzským. Jenže jaderný arzenál je nástroj odstrašení, ne dobývání. A v konvenční rovině, v penězích, průmyslu, technologiích a aliančním ukotvení, se misky vah naklánějí jinam.

Dronová revoluce, která Moskvu znervózňuje

Zvlášť citlivou oblastí jsou drony. Rusko jich v březnu 2026 vypustilo proti Ukrajině přibližně 6 500 jednosměrných útočných kusů za jediný měsíc. Masová produkce levných dronů je dnes jedna z mála kategorií, kde má Moskva reálný náskok v sériovosti.

Jenže Británie v dubnu 2026 oznámila dodávku nejméně 120 tisíc dronů pro Ukrajinu jen v tomto roce. A nejde o jednorázové gesto: v červnu 2026 britská vláda představila investici přes 5 miliard liber (zhruba 150 miliard korun) do vlastní dronové transformace včetně největšího evropského testovacího centra. Evropská komise paralelně spustila Evropskou iniciativu pro dronovou obranu v rámci plánu obranné připravenosti do roku 2030 s cílem škálovat výrobu a do roku 2027 dosáhnout 40 % společného pořizování obranného materiálu.

Rusko je dnes dál ve „válečné sériovosti“. Evropa má výrazně silnější průmyslovou základnu, aby ho v horizontu několika let dohnala a přerostla.

Zastrašování jako strategie, a její limity

Ruské jaderné výhrůžky nejsou folklór ani náhodné výkřiky. Britská Národní bezpečnostní strategie 2025 je popisuje jako „zvýšenou jadernou rétoriku“, jejímž cílem je omezit rozhodování Západu a oslabit podporu Ukrajiny. Britská mise při OBSE v květnu 2026 použila termín „nátlakové signalizování“ a výslovně varovala před rizikem špatného vyhodnocení a nechtěné eskalace.

Podle nás jde o promyšlené zastrašování zesílené nervozitou z evropského přezbrojování. Medveděv a Zacharovová staví své hrozby na neprokázaném tvrzení, že Británie a Francie posouvají Ukrajinu k jaderné kapacitě. Západ to čte jako pokus rozbít jednotu spojenců. Obě roviny existují současně, a právě to dělá situaci nebezpečnou. Ne proto, že by jaderný úder byl na spadnutí, ale proto, že každé kolo eskalační rétoriky zvyšuje prostor pro chybu.

Co dělá Česko

Praha není v hledáčku ruských jaderných výhrůžek tak přímo jako Londýn nebo Paříž; nemá vlastní jaderný arzenál ani ambici vést evropské odstrašení. Ale zbrojí. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2026 počítá se 184,7 miliardy korun, tedy zhruba 2,1 % HDP. Investice dosáhnou 56,1 miliardy a armáda má narůst o 1 100 vojáků z povolání. V aliančním kontextu je Česko menším, ale rychle se modernizujícím spojencem, a součástí celku, který Rusko v konvenční síle jasně převyšuje.

Ruské jaderné výhrůžky si zaslouží pozornost, ne paniku. Británie a Francie na ně odpovídají koordinací a odhodláním, Evropa jako celek zbrojí rychleji než kdykoliv od konce studené války. Kreml sahá po atomové rétorice právě proto, že v konvenční rovině mu čísla přestávají vycházet.