Ruský deník napsal, že Česko zablokoval Ficovi přelet. Mluvčí české diplomacie to tentýž den popřel – povolení prý vydali „bez průtahů“.
Příběh letošní Ficovy cesty na moskevské oslavy 9. května se začal psát už v dubnu, kdy Estonsko, Lotyšsko a Litva postupně oznámily, že slovenský vládní speciál přes jejich vzdušný prostor nepustí. Jenže 1. května přihodil ruský deník Moskovskij Komsomolec novou informaci: zákaz údajně vydalo i Česko a Polsko. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Adam Čörgő reagoval pro Novinky jednoznačně – slovenská strana podala standardní žádost a Praha ji vyřídila kladně, bez průtahů. Rozpor tedy není v interpretaci, ale v základním faktu: buď Česko přelet zablokoval, nebo ho povolilo. Obojí současně platit nemůže.
Pobaltí to řeklo nahlas, Česko mlčí o důvodech
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v oficiálním prohlášení z 19. dubna neponechal žádný prostor pro diplomatickou mlhu: „Estonský vzdušný prostor nesmí sloužit k posilování vztahů s Ruskem v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině.“ Účast na oslavách 9. května označil za „akci oslavující agresora“.
Litva argumentovala podobně – účast zahraničních lídrů na Putinově akci je „neopodstatněná“ kvůli válce a bezpečnostní situaci v Evropě. Pikantní detail: litevské ministerstvo zahraničí 20. dubna zároveň tvrdilo, že od Slovenska ani nedostalo formální žádost o přelet. Politický verdikt tedy padl dřív, než se vůbec dokončila procedura.
A pak je tu Česko. Žádné hodnotící slovo, žádný odkaz na agresi, žádný signál směrem k Ukrajině. Jen věta o standardní žádosti a standardně vydaném povolení. Praha případ veřejně rámuje jako administrativní úkon. Pobaltí jako principiální rozhodnutí.
Ruský článek žije dál, i když ho Praha vyvrátila
Řetězec událostí kolem Moskovského komsomolce vypadá takto: deník 1. května napsal, že „některé evropské země již zakázaly Ficovu letadlu využít svůj vzdušný prostor – konkrétně Česká republika a Polsko“. České MZV přes Čörgőho tvrzení popřelo. Ruská agentura TASS české dementi zaznamenala. Přesto podle Novinek zůstal původní článek Moskovského komsomolce v nezměněné podobě.
Úmysl prokázat nelze. Praktický efekt ale existuje: Česko je v textu zařazeno mezi státy, které přelet zablokovaly, a pro čtenáře, který dementi neviděl, to tak zůstane. Jde o klasický mechanismus, kdy i vyvrácená informace plní svou funkci, pokud oprava nedorazí na stejné místo a ke stejnému publiku.
Oklika, nebo volant? Co víme o reálných variantách
Loni Fico letěl do Moskvy přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii. Z obvyklých zhruba dvou a půl hodiny se stal pětihodinový let. Po přistání před kamerami ruské státní televize sám prohlásil, že měl v záloze variantu jet autem přes Bělorusko.
Pro letošek finální trasa k 2. květnu veřejně potvrzena není. Novinky 1. května uvádějí, že auto je „údajně“ opět ve hře. Pokud severní koridor přes Polsko zůstane zavřený – a Novinky už Polsko řadí mezi země, které přelet nepovolily – zbývají dvě cesty:
- Jižní letecká oklika přes Maďarsko a dál na východ, tedy opakování loňského scénáře.
- Pozemní přesun přes Bělorusko, který by znamenal vícedenní cestu a diplomaticky citlivý tranzit přes Lukašenkovo území.
Obě varianty jsou nápadné. Obě vysílají signál. A právě o signály tu jde víc než o kilometry.
Stejná žádost, dva světy
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X poděkoval pobaltským státům za „silný postoj“ a vyzval ostatní země, aby jejich příklad následovaly. Česko v jeho příspěvku zmíněno nebylo – ani pochvalně, ani kriticky.
Celá kauza ukazuje, jak se identická administrativní žádost – povolení přeletu státního letadla – čte v regionu dvojím způsobem. Pro Pobaltí je to test: stát buď považuje cestu do Moskvy za nepřijatelný politický akt, nebo ne. Pro Prahu je to agenda: žádost přišla, žádost se vyřídila. Obojí je legitimní postoj. Ale jen jeden z nich je v roce 2026 čitelný jako spojenecký signál.
Fico do Moskvy s největší pravděpodobností dorazí – ať už letadlem po oklice, nebo autem přes Bělorusko. Otázka dávno není, jestli se tam dostane. Otázka je, kdo mu cestu ztíží a kdo ne, a co si z toho kdo odnese.