Válka na Ukrajině vtáhla NATO do vzdušného boje. Francouzské stíhačky sestřelily dron nad Lotyšskem

V 10:05 místního času se nad obcí Bērzgale v lotyšské Latgalii rozhodlo o něčem, co ještě před měsícem nemělo precedent. Francouzský víceúčelový bojový letoun Rafale, který vzlétl ze základny Šiauliai v Litvě v rámci mise NATO Baltic Air Policing, kineticky zničil cizí dron ve vzdušném prostoru členského státu Aliance. Rozhodnutí o ostré palbě nepadlo v Rize, ale na úrovni velení NATO. Podle lotyšského ministerstva obrany dron vletěl do lotyšského prostoru v důsledku ruského elektronického rušení. Šlo o první sestřel nad lotyšským územím a o druhý baltský zásah během pouhých tří týdnů.

Tři týdny, tři země, tři zásahy

Lotyšský incident nestojí osamoceně. Časová osa je hustá. 19. května rumunská F-16 v téže baltské misi sestřelila dron nad Estonskem; Reuters tehdy napsal, že šlo o první vypálení rakety v obraně Aliance v rámci Baltic Air Policing od vzniku mise v roce 2004. O deset dní později, 29. května, se nad Rumunskem objevil další bezpilotní stroj; stíhačky F-16 dostaly povolení zasáhnout, ale dron nakonec dopadl na obytný dům v Galați. A 5. června v přístavu Konstanca explodoval námořní dron při zabezpečování oblasti, tentokrát bez účasti stíhaček.

Vzorec je zřejmý. Válka na Ukrajině generuje přeshraniční přelévaní konfliktu, které se netýká jednoho státu ani jednoho typu hrozby. Pobaltí, Rumunsko, Finsko: všude tam, kde je NATO blízko frontové linie elektronického boje, se rutinní hlídkování mění v rozhodování o ostré palbě během minut.

Co víme o dronu, a co ne

Lotyšské úřady mluví výhradně o „zahraničním dronu“. Přesný typ, výrobce ani kompletní letová trasa zveřejněny nebyly. Brigádní generál Kaspars Zdanovskis na tiskové konferenci potvrdil místo a čas, ale identitu stroje ponechal otevřenou.

V kontextu předchozích incidentů, zejména estonského z 19. května, pracují Reuters i pobaltské zpravodajské služby s verzí, že jde o ukrajinské útočné drony odkloněné ruským podvrhováním GPS signálu a rušením. Geometrie dává smysl: ukrajinské bezpilotní prostředky míří na cíle v ruském pohraničí a na baltské přístavní uzly. Při rušení navigace se odchylují do nejbližšího bočního směru, který je v Pobaltí západ nebo severozápad, tedy přímo do vzdušného prostoru NATO.

Rusko se k lotyšskému sestřelu veřejně nevyjádřilo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už 1. června u předchozích přeletů odkázal dotazy na ruskou armádu a naznačil, že pobaltské státy ukrajinským útokům spíše napomáhají. Odpovědnost za elektronické rušení Moskva nepřiznává.

Od demonstrace přítomnosti k ostré obraně

Ještě 7. května lotyšské ministerstvo obrany veřejně přiznalo problém: dva drony z Ruska vletěly do lotyšského prostoru a havariovaly na území státu, aniž je kdokoli stihl bezpečně zneškodnit. Důvod byl prostý, riziko pro civilisty na zemi. Kritika, že stát hrozbu vidí, ale neumí na ni reagovat, byla ostrá.

O měsíc později Rafale nad Bērzgale ukázal, že se něco změnilo. Aliance zjevně zpřesnila postupy pro identifikaci a zásah. NATO současně urychluje vývoj systémové protidronové obrany v rámci takzvané Layered Counter-UAS Initiative, která testuje vrstvené technologie od radarů přes elektronické rušení až po kinetické prostředky. Pobaltské mise se posouvají od symbolické přítomnosti k praktické protivzdušné reakci, a ten posun se odehrál za pouhé tři týdny.

Český kontext: vojáci v Pobaltí, ale jiná mise

Česká republika má v regionu zhruba 150 vojáků v mnohonárodních brigádních uskupeních v Lotyšsku a Litvě. V Polsku navíc působí česká vrtulníková jednotka zaměřená mimo jiné na nízkoletící cíle. Žádná z těchto jednotek se ale nepodílela na sestřelu nad Bērzgale, ten řešily výhradně francouzské Rafaly v rotaci Baltic Air Policing.

Mohl by podobný incident nastat nad Českem? Teoreticky ano, prakticky je to výrazně méně pravděpodobné. Dosavadní série se týká států přímo sousedících s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou. Česká republika neleží v koridoru, kterým se odkloněné drony pohybují. To ale neznamená, že je mimo hru: české nasazení na východním křídle NATO je součástí téhož obranného systému, který nad Lotyšskem právě prokázal, že funguje.

Co bude dál

Lotyšsko samo říká, že podobné incidenty se budou opakovat, dokud trvá ruská agrese. Na východní hranici přibývají senzory, jednotky i varovné systémy pro obyvatele, včetně cell-broadcastových výstrah a pokynů typu „dvě stěny mezi vámi a fasádou“. Formální změna pravidel angažovanosti NATO vůči Rusku z veřejných zdrojů neplyne. Mění se ale rychlost a ochota existující pravomoci skutečně použít.

Pobaltská mise NATO už není cvičení v trpělivosti. Je to ostrý provoz, kde se o sestřelu rozhoduje v reálném čase, a kde se rozhodnutí přijímá.