Kdysi tradiční odběratel ruských zbraní dal přednost izraelské úpravě americké karabiny. Obří zakázka přinese stovky tisíc útočných pušek pro boj na krátkou vzdálenost.
Zatímco dříve si Rusko drželo pozici zbrojní velmoci po SSSR, v posledních letech se ukazuje, že jsou jeho zbraně v mnoha směrech nedostačující. Rychle to pochopili i tradiční odběratelé, kteří se snaží alespoň některé nahrazovat – za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje také indickou objednávku 425 000 útočných pušek CQB z Izraele, uvádí theDefensePost. Zaplatí za ně přitom 315 milionů dolarů, což je asi 6,77 miliard českých korun.
Karabina určená na krátkou vzdálenost
Indická armáda má v současnosti několik rozšířených hlavních zbraní. Mezi ty hlavní patří domácí INSAS, který vzniklo coby útočných pušek přes 100 tisíc, zatímco v podobě lehkého kulometu dokonce přes 700 tisíc, uvádí Wikipedia, ale mnohem větší zastoupení mají AK-47 a AK-103, za něž si indická armáda objednala 670 tisíc útočných pušek AK-203.
Výzbroj se nicméně rozhodla Indie diverzifikovat, a konkrétně pro boj z blízka a v městských oblastech si zvolila izraelské karabiny CQB. Dle Wikipedie jsou ve výzbroji od roku 2000, a dosud jich vzniklo jenom něco přes 10 tisíc, což svědčí o jejich specifickém využití. Má se přitom jednat o úpravu známé americké M4A1, která se pro svou velikost nehodí pro všechny mise.
CQB má hlaveň o délce 262 mm, což umožňuje její použití ve vozidlech a kolem nich, stejně jako ve stísněných prostorech – celková délka zbraně je pak 679 mm, pakliže má složenou pažbu, s rozloženou je 762 mm. Její hmotnost vychází na 2,72 kg, což je třeba oproti AK-103 o zhruba kilogram méně, potvrzuje Wikipedia. Nahradit má nicméně primárně samopaly ráže 9×19 mm, což vychází výhradně na teprve nedávno zavedené kompaktní ASMI.
Wikipedia uvádí, že slouží právě pro boj z blízka, ale vzniklo jich od roku 2020 jenom 570, což by znamenalo, že se neosvědčily tak, jak konstruktéři zamýšleli, nebo půjde spíše o zbraně pro velmi specifické situace – s karabinami CQB se ostatně rovnat nemohou. Mají totiž větší dostřel, přesnost i brzdnou sílu v městském provozu, což snižuje nechtěné škody, a využívají nikoliv ruský, ale západní (tzn. i izraelský) standard munice 5,56 x 45 mm NATO.
Efektivní dostřel mají jenom 300 metrů, což je pro potřebné úkoly dostačující. Armádní Zpravodaj to mj. považuje za další úpadek ruského vlivu, protože se indická armáda ještě před pár lety spoléhala výhradně na jeho zbraně. Ve válce na Ukrajině se však projevují jejich nedostatky, a velkou komplikací je také nízké tempo dodávek. Přitom by mohl nabídnout třeba ShAK-12 nebo AM-17, ale ani v jednom případě se zřejmě nejednalo o lákavou volbu.
Jak hodnotíte rozhodnutí indické armády nakoupit izraelské CQB?
 Zpravodajství                        
                                    |
										
                                    
                            Zpravodajství                        
                                    |
                                     Zpravodajství                        
                                    |
										
                                    
                            Zpravodajství                        
                                    |
                                     Zpravodajství                        
                                    |
										
                                    
                            Zpravodajství                        
                                    |
                                     
							                                

 
                                 
                                 
                                 
                                     
                                    