Je to horší, než se zdálo. Ukrajinci rozbili rafinerii v Rjazani na kusy, Rusové budou dlouho vzteky bez sebe

V noci na 6. září 2026 zasáhly ukrajinské drony areál rjazaňské ropné rafinerie, kterou provozuje Rosněfť. Rjazaňský gubernátor Pavel Malkov na svém Telegramu přiznal požár „na jednom z podniků“, rafinerii ale ani nejmenoval. Teprve následující dny ukázaly, že skutečné škody jsou daleko za hranicí jednoho ohně. Analýza ISW na základě geolokovaných videí identifikovala zásahy primárních destilačních jednotek ELOU/AVT-6 a AVT-1 a podle ukrajinského portálu Militarnyi byl zasažen i izomerizační uzel Isomalk-2-LIN-800. A pak přišly satelitní snímky.

Co ukázaly satelitní snímky tři dny po útoku

Nová satelitní analýza zveřejněná 9. září posouvá celý příběh z kategorie „hořelo“ do kategorie „klíčové uzly jsou zřejmě mimo provoz“. Snímky ukazují silně ohořelé jednotky AVT-1 a AT-6. V kombinaci s dříve poškozenými AVT-3 a AVT-4 to znamená, že téměř celá primární rafinérská sestava, tedy „srdce“ závodu, kde se ropa štěpí na benzín, naftu a další produkty, je buď zničená, nebo těžce poškozená.

Není to poprvé, co nové snímky odhalily podstatně horší stav, než naznačovaly první zprávy. Po útoku z 15. května satelitní vyhodnocení z 24. května ukázalo 90–100 % vyřazené kapacity, přestože původní ruské reakce mluvily jen o požáru. Vzorec se opakuje: Moskva přizná minimum, skutečnost je výrazně tvrdší.

Rosněfť přitom sama na svém webu prezentuje rjazaňský závod jako jednoho z lídrů ruského rafinérského sektoru a výrobce benzínů AI-92 a AI-95 třídy K5. Právě proto nejde o „jen další požár v jednom podniku“.

Rafinerie, která nestíhá vstát z kolen

Rjazaň se stala ukázkou toho, co opakované údery dokážou s průmyslovým gigantem. Časová osa mluví sama:

• Prosinec 2025 – první potvrzený útok na oblast, gubernátor přiznal pád trosek do areálu průmyslového zařízení.
• 15. května 2026 – rafinerie úplně odstavena, Reuters potvrzuje zastavení zpracování.
• 29. července 2026 – další dronový úder, Reuters uvádí zastavení provozu a odhad dvoutýdenní odstávky.
• 6. září 2026 – nový masivní zásah, satelitní snímky ukazují další těžké poškození primárních jednotek.

Čtyři údery za devět měsíců. Každý přišel dřív, než skončily opravy po tom předchozím. A právě v tom spočívá klíčový efekt: nejde o jednorázové škody, ale o systematické vyčerpávání. Rafinerie se nestíhá vrátit do provozu, než ji zasáhne další vlna dronů.

Jako srovnání poslouží KINEF, největší ruská rafinerie s kapacitou 20 milionů tun ročně. Po opakovaných opravách jela v srpnu jen na zhruba 50 % a po dalším útoku 30. srpna se úplně zastavila. Moskevská rafinerie po zásahu dvou hlavních jednotek dostala odhad oprav minimálně šest měsíců. U Rjazaně, kde jsou mimo provoz prakticky všechny primární destilační uzly, je návrat v řádu měsíců pravděpodobnější než v řádu týdnů.

Proč to Rusy bolí víc než jen na papíře

Ruský trh s palivy byl pod tlakem už před zářijovým úderem. Podle Reuters spadla ke konci srpna výroba benzínu na přibližně 70 % domácí poptávky. Do regionů se vrátily výpadky a omezení prodeje. Průměrná cena benzínu v Rusku od začátku roku vzrostla o 6,6 %. Moskva opakovaně zvažovala další exportní restrikce.

A teď přibyl další výpadek velké rafinerie, která podle ukrajinského generálního štábu dodává palivo i ruským ozbrojeným silám. To znamená dvojí problém: méně benzínu pro civilní trh a vyšší logistické tření při zásobování armády. Ne okamžitý kolaps fronty, ale menší rezerva, dražší přesuny, větší závislost na zbývajících kapacitách, které samy čelí stejné hrozbě.

Mezi lednem a květnem 2026 Ukrajina zasáhla 16 rafinerií a vyřadila z provozu 35 primárních destilačních jednotek, tedy zhruba 700 tisíc barelů denní kapacity. K 20. květnu rafinerie úplně nebo částečně mimo provoz představovaly přes 83 milionů tun ročně, asi čtvrtinu celkové ruské rafinérské kapacity. Rjazaň toto číslo dál zhoršuje.

Proč ruská protivzdušná obrana nestačí

Rjazaň leží zhruba 480–500 kilometrů od ukrajinského území. V roce 2026 to ale dávno není extrémní vzdálenost. V červenci ukrajinská firma Fire Point prezentovala zásah omské rafinerie vzdálené asi 2 700 kilometrů jako rekordní hluboký úder. Rjazaň je z tohoto pohledu rutinně dosažitelný cíl.

ISW uvádí, že Rusové při zářijovém útoku nasadili i bitevní vrtulník. Přesto zásahu nezabránili. Samotný fakt, že stejná rafinerie byla zasažena čtyřikrát za devět měsíců, ukazuje, že stávající vrstvení protivzdušné obrany, maskování ani provozní opatření nestačí. Ukrajina umí tyto údery nejen provádět, ale opakovat, a mířit přesně na ty uzly, bez nichž z velké rafinerie zůstává drahý a špatně použitelný průmyslový areál.

Co to znamená pro evropské ceny a pro Česko

Dopady nesměřují jen dovnitř Ruska. Mezinárodní energetická agentura ve své květnové zprávě upozornila, že útoky na rafinerie rychle přelévají napětí z trhu s ropou na trh s rafinovanými produkty, tedy benzínem, naftou a leteckým palivem. Reuters koncem července potvrdil, že útoky na ruské i blízkovýchodní rafinerie drží evropské ceny paliv kolem rekordních hodnot a pomáhají vysokým rafinérským maržím.

Pro Česko jde o nepřímý, ale reálný dopad přes evropské velkoobchodní ceny. Česká republika se přitom od ukrajinské strategie nedistancuje, naopak program podpory Ukrajiny schválený na roky 2026–2030 a oficiální pozice ministerstva zahraničí výslovně podporují právo Ukrajiny na sebeobranu proti ruské agresi.

Rjazaňská rafinerie dnes není jen poškozený průmyslový objekt. Je symbolem toho, že Ukrajina dokáže systematicky a opakovaně zasahovat páteř ruské energetické infrastruktury, a že Rusko zatím nenašlo způsob, jak tomu zabránit.