„Kdo chce mír s Ruskem, počítá rubly na účtu,“ kritizuje ostře bývalý ministr. Putin rozumí jenom síle, ničemu jinému

V 01:50 v neděli 15. června 2026 dopadl íránský dron Geran-2 do areálu Kyjevskopečerské lávry. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU potvrdila přímý zásah katedrály. V Kyjevě útok zabil čtyři lidi a 23 zranil; celostátní bilance noční salvy (681 vzdušných prostředků, z toho 611 dronů a 70 raket) dosáhla jedenácti mrtvých. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek reagoval větou, která zhustila frustraci tvrdšího tábora české politiky: kdo chce mír s Ruskem, počítá rubly na účtu. Putin podle něj rozumí jedině síle.

Salva, která rozbila narativ o ochraně pravoslaví

Ukrajinské letectvo té noci zachytilo 632 cílů z 681 vypuštěných. Přesto desítky dronů a střel pronikly. Zásah lávry, klášterního komplexu z jedenáctého století zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO, je symbolicky devastující i pro samotnou Moskvu. Kreml roky budoval příběh o tom, že chrání pravoslavnou civilizaci před Západem. Dron v katedrále ten příběh rozbíjí účinněji než jakákoli diplomatická nota.

Nešlo přitom o první poškození. Lávra byla zasažena už na konci ledna 2026 a UNESCO v dubnu spustilo nové partnerství s ukrajinským ministerstvem kultury právě na monitorování statiky ohrožených objektů v areálu. Preventivní režim běžel měsíce. Červnový úder ukázal, že nestačí.

Česká debata: mír jako cíl, spor o cestu

Prezident Petr Pavel útok označil za projev „zoufalství a barbarství Ruska“ a vyzval k další podpoře Ukrajiny i novým sankcím. Ženíškova formulace šla dál, namířila přímo proti těm, kdo i po zásahu civilních a kulturních cílů otevírají prostor pro vyjednávání.

Terč kritiky není těžké identifikovat. Premiér Andrej Babiš ještě 4. června veřejně navrhl, aby za Evropskou unii vedl vyjednávací misi o ukončení ruské agrese německý kancléř Friedrich Merz. Babišova vláda přitom od svého nástupu nastavila zdrženlivější kurz: muniční iniciativa pro Ukrajinu formálně pokračuje, ale bez peněz z českého rozpočtu, a podle ČTK klesla i rétorická podpora Kyjevu.

Samostatné oficiální vyjádření vlády k nedělnímu útoku se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Mlčení samo o sobě nic nedokazuje, ale v kontrastu s okamžitými reakcemi prezidenta a opozice je čitelné.

Co znamená „Putin rozumí jen síle“

Fráze zní jako slogan. V praxi za ní stojí čtyři konkrétní požadavky, které se opakují napříč tvrdším táborem:

• Další sankce – Zelenskyj v reakci na útok výslovně řekl, že pokud Rusko opět odmítne jednání, musí přijít silnější sankční tlak.
• Pokračující vojenská a finanční podpora Ukrajiny – Pavel i opoziční politici ji považují za podmínku jakékoli budoucí vyjednávací pozice Kyjeva.
• Tlak v mezinárodních institucích – šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha oznámil okamžité spuštění procedur v UNESCO; Národní komise Ukrajiny pro UNESCO požaduje urgentní expertní misi na místě a využití nástrojů Výkonné rady i Výboru pro ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu.
• Neotevírání ústupkové diplomacie po dalším útoku – podle této logiky každý návrh na vyjednávání bezprostředně po ruské eskalaci vysílá Moskvě signál, že útoky fungují.

Lávra jako měřítko systematického ničení

UNESCO evidovalo k 10. červnu 2026 na Ukrajině 536 poškozených kulturních míst, z toho 154 náboženských objektů. Kyjevskopečerská lávra je mezi nimi nejvýznamnější: tisíciletý klášterní komplex, poutní místo, symbol ukrajinské i širší východoevropské identity. Její opakované zasažení není vedlejší škoda plošného bombardování. Je to fakt, který Ukrajina hodlá přeměnit v právní a diplomatický tlak.

Sybiha na Facebooku napsal, že Kyjev spouští „všechny relevantní procedury“ v UNESCO i dalších mezinárodních mechanismech. Národní komise chce kromě expertní mise také zapojení Výboru světového dědictví. Cílem je dostat zásah lávry do formálního rámce, který ztíží jakékoli budoucí „normalizování“ vztahů s Moskvou bez vyřešení otázky válečných škod.

Spor, který nekončí útokem

Český spor o Ukrajinu není o tom, zda chtít mír. Mír chtějí všichni, od Ženíška po Babiše. Jde o to, co udělat ráno po noci, kdy dron Geran-2 proletí střechou tisícileté katedrály. Jedna strana říká: jednejme. Druhá odpovídá: s kým, a z jaké pozice?

Dron v lávře tu otázku nezodpověděl. Ale udělal ji naléhavější.