Kreml se má bát, ne vyjednávat. Trump v soukromí řekl Zelenskému, aby proti Rusku jednal odvážněji

Dne 16. června seděli v Évian-les-Bains u jednoho stolu tři muži: Donald Trump, Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron. Schůzka na okraj summitu G7 nebyla na oficiálním programu. Zelenskyj podle The Kyiv Independent vytáhl fotografie zničené Kyjevskopečerské lávry po ruském útoku, a Trump vypadal záběry viditelně zasažený. Jenže to, co následovalo za zavřenými dveřmi, má potenciálně větší váhu než jakýkoliv snímek. Podle vysokého ukrajinského činitele, jehož slova zprostředkovala Ukrajinska Pravda, Trump Zelenskému řekl, aby jednal „odvážněji“, a dodal, že Putin bez tlaku nic neudělá.

Dvě tváře jednoho summitu

Summit G7 v Évian-les-Bains trval od 15. do 17. června 2026 a jeho veřejný výstup zněl diplomaticky. Trump po setkání novinářům řekl, že „Rusko by mělo uzavřít dohodu“ a že udělá, co bude v jeho silách. Společné prohlášení lídrů G7 hovořilo o posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, systémech s dlouhým dosahem, zvažování licencí pro ukrajinskou výrobu interceptorů a dalším tlaku na ruskou válečnou ekonomiku. Nic, co by znělo jako výzva k eskalaci.

Neveřejná rovina ale vypadala jinak. Evropští lídři podle Reuters na Trumpa tlačili argumentem, že Ukrajina je v lepší pozici než kdykoliv předtím, a že právě teď je čas zvýšit náklady Kremlu. Trump podle sekundárního shrnutí Financial Times reagoval na ukrajinské hluboké údery „s obrovským nadšením“. Americká strana přitom veřejně nepotvrdila explicitní souhlas s údery na ruském území. Vznikl tak charakteristický obraz: veřejný mír, neveřejná páka.

Co znamená „jednat odvážněji“

Trumpův vzkaz nezní do prázdna. Ukrajina už od konce května 2026 provádí strategii, kterou ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov nazval „logistický lockdown“. Jde o škálování střednědosahových úderů v pásmu 20 až 300 kilometrů za frontovou linií, na velitelská stanoviště, sklady munice, pozice protivzdušné obrany, objekty FSB a energetickou infrastrukturu. K tomu pokračují dlouhodosahové údery na ruské rafinerie a vojenské cíle hluboko v týlu.

Konkrétní příklad přišel přímo v den schůzky v Évian: 16. června ukrajinský dron zasáhl největší rafinerii v Moskevské oblasti. Podle Reuters se počet útoků na ruské rafinerie od začátku roku 2026 zdvojnásobil. „Jednat odvážněji“ tedy neznamená začít s něčím novým. Znamená to pokračovat a přidat.

Zelenskyj sám po summitu agentuře Reuters řekl, že Trump pozitivně reagoval na návrh dodat Ukrajině systémy Patriot a licence k výrobě interceptorů. Zároveň lídři G7 diskutovali o dalších sankcích proti Rusku. Logika je přímočará: nejdřív zvýšit cenu války, pak jednat.

Cena, kterou Kreml už platí

Slovo „bát se“ v kontextu Kremlu neznamená kolaps režimu. Znamená rostoucí náklady uvnitř Ruska, které nelze skrýt ani za propagandu. A ty jsou měřitelné:

• Paliva: Rusko podle Reuters zvažuje zákaz exportu dieselu a dovoz pohonných hmot. Benzínový výstup je meziročně nižší. Odstávky rafinerií se prodlužují.
• Krym: Poloostrov omezuje veřejný život, uzavírky pláží, omezení dopravy, evakuace turistických oblastí. Logistické zásobování přes Kerčský průliv je pod trvalým tlakem.
• Rétorika: Kreml reagoval na summit G7 tvrzením, že Evropané Trumpa „krmili škodlivými nápady“. Putin mluvil o snaze destabilizovat ruskou společnost. Vláda řeší dopady úderů na infrastrukturu.

To není jazyk sebevědomé velmoci. Je to jazyk krizového managementu.

Běloruská osa a hranice odvážnosti

Tři dny po summitu, 19. června, Zelenskyj veřejně pohrozil Bělorusku: pokud Minsk do týdne neodstraní reléové stanice používané při útocích na Ukrajinu, Kyjev zasáhne sám. Kreml okamžitě obvinil Ukrajinu z ohrožování suverenity svého spojence. Přímá spojitost mezi touto hrozbou a Trumpovým neveřejným vzkazem doložená není, ale načasování ukazuje, že Kyjev po summitu jedná sebevědoměji na více frontách současně.

Důležité je, co Trumpův signál není. Není to veřejně vyhlášená změna americké politiky. Není to povolení útočit na cokoliv a kdekoliv. Američtí činitelé explicitní souhlas s údery na Moskvu nebo Bělorusko veřejně nepotvrdili. Je to ale prostor, a Kyjev ho čte jako potvrzení, že tvrdší tlak na ruské zázemí Washington nejen toleruje, ale vítá.

Český kontext: známá logika

Česká diplomacie se v této logice pohybuje dlouhodobě. Ministr zahraničí Jan Lipavský už v únoru 2025 po jednání s americkým vyslancem Keithem Kelloggem řekl, že Ukrajince je třeba vyzbrojit tak, aby jednali z pozice síly. V lednu 2026 Bezpečnostní rada státu potvrdila pokračování české muniční iniciativy a výslovně zohlednila dronovou hrozbu pro kritickou infrastrukturu. Praha dodává munici, drony a podílí se na financování obrany. Trumpův neveřejný vzkaz z Évian není pro český kurz překvapením, je jeho potvrzením z nečekané strany.

Trumpova slova z Évian dávají smysl jen v jednom scénáři: Rusko musí nejdřív pocítit, že válka stojí víc, než kolik je ochotno zaplatit. Teprve potom má důvod sednout ke stolu. Kreml se nemusí bát kolapsu, ale účtu, který každý den roste.