Kreml vůbec netuší, co na sebe přivolal. Francouzi a Britové se hněvají na Rusy za útoky v Černém moři

Pátek 25. července 2025, zasedací sál Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. Britská delegace předkládá čísla, která mluví sama za sebe: mezi 18. a 23. červencem vypustilo Rusko na ukrajinská města přes 940 dronů a 59 střel. Červenec přinesl podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva 1 674 civilních obětí, nejvyšší měsíční bilanci od května 2022. A terčem nebyly jen obytné čtvrti. Systematicky ničená přístavní infrastruktura Oděsy, poškozené civilní lodě a ohrožený námořní koridor, kterým prošlo 130 milionů tun nákladu, proměnily černomořskou otázku z regionálního problému v záležitost globální potravinové bezpečnosti. Londýn i Paříž daly jasně najevo, že tohle už není jen solidarita s Kyjevem, je to obrana vlastních zájmů.

Oděsa pod palbou: co přesně Rusko zasáhlo

Ukrajinský námořní koridor není symbolická trasa na mapě. Do poloviny července 2025 přes něj podle ukrajinského ministerstva rozvoje proplulo 130 milionů tun nákladu, z toho 81 milionů tun zemědělských produktů: pšenice, kukuřice, slunečnicového oleje. Devadesát procent ukrajinského agrárního exportu se odehrává po moři. Právě sem Moskva soustředila palbu.

Od spuštění koridoru bylo poškozeno 423 objektů přístavní infrastruktury a 32 civilních lodí. Nejde o vedlejší škody válečných operací na frontě. Jde o cílené údery na sila, překladiště a kotviště, na místa, odkud se krmí desítky milionů lidí v Africe, na Blízkém východě i v Evropě. Mezinárodní námořní organizace IMO reagovala na útoky na civilní plavidla v Oděse už v březnu 2025, ale červencová eskalace posunula problém na úplně jinou úroveň.

Hněv, který se překládá do politiky

Britové a Francouzi tentokrát nepřišli jen s odsouzením. Už 10. července 2025, dva týdny před zasedáním Rady bezpečnosti, podepsali lídři Spojeného království, Francie a Ukrajiny společné prohlášení, které obsahovalo konkrétní závazky:

• posílení ukrajinské integrované protivzdušné obrany,
• financování výroby interceptorů dronů,
• podpora odminování Černého moře,
• další restriktivní opatření proti ruské energetice, financím a stínové flotile,
• zajištění bezpečné a svobodné plavby jako podmínky ukrajinské ekonomické stability.

V aliančním rámci NATO potvrdily členské státy nejméně 40 miliard eur vojenské podpory pro Ukrajinu v roce 2025. Co v otevřených zdrojích naopak doložené není: přímá ozbrojená eskorta obchodních lodí. Ale i bez ní je posun zřetelný. Zatímco v červnu zněla západní linka v Radě bezpečnosti hlavně jako obecný apel na příměří, v červenci se k tomu přidal tvrdý rámec: Černé moře, exportní trasy, potravinová bezpečnost. A za slovy stály čerstvé sankce.

Co si Kreml skutečně přivolal

Osmnáctý balík sankcí EU, přijatý 18. července 2025, zasáhl Rusko na několika frontách najednou. Na sankční seznam přibylo 105 lodí takzvané stínové flotily, celkem jich je teď 444. EU snížila cenový strop na ruskou ropu a ukončila výjimku pro dovoz ruské ropy do Česka. Praha navíc 2. července rozšířila vlastní národní sankční seznam.

Efekt není teoretický. Podle dat Rady EU klesly relevantní ruské příjmy po zavedení cenového stropu a sankcí proti stínové flotile o 38 miliard eur; v březnu 2025 byly o 13,7 % nižší než o dva roky dříve a o 20,3 % nižší než v březnu 2022. Britská delegace na konci července doplnila další číslo: téměř 40 % ruských vládních výdajů směřuje na obranu, přes 8 % HDP pohltí vojenské účely. Ruská ekonomika se militarizuje tempem, které není dlouhodobě udržitelné, a sankce tento proces urychlují.

Moskva útočením na obilní trasy nerozšiřuje jen ukrajinskou škodu. Rozšiřuje počet aktérů, pro které se ruské chování stává přímým bezpečnostním problémem. Rumunské ministerstvo obrany potvrdilo průnik ruského dronu Geraň do rumunského vzdušného prostoru a označilo ho za ohrožení rumunských občanů i kolektivní bezpečnosti NATO. Aliance od roku 2022 výrazně posílila východní křídlo až po Černé moře. Každý další ruský úder na oděský přístav nebo civilní loď posiluje argument, že obrana Ukrajiny není charita, nýbrž ochrana evropského prostoru a světových dodavatelských tras.

Dopad na Česko a evropské spotřebitele

Bezprostřední cenový šok na pšenici se v červencových datech FAO zatím neprojevil, index obilovin dokonce mírně klesl o 0,8 %. Riziko je ale střednědobé. Pokud by útoky skutečně omezily plavbu z Velké Oděsy, narostou pojistné a logistické náklady. FAO už v červenci upozorňovala na utaženější exportní zásoby slunečnicového oleje z černomořské oblasti. Právě přes pojištění dopravy a cenu komodit jako slunečnicový olej by se ruské údery mohly propsat do cen na českých pultech, ne přes noc, ale v horizontu měsíců.

Pro Česko má celá situace ještě jeden rozměr. Konec výjimky na dovoz ruské ropy znamená, že i česká energetická rovnice se mění. Ministr zahraničí Jan Lipavský se v červnu zúčastnil summitu NATO v Haagu, kde se Aliance přihlásila k pokračující podpoře Ukrajiny. Praha není pozorovatel bokem, je součástí sankčního a bezpečnostního mechanismu, který na Rusko dopadá.

Proč Moskva podkopává vlastní pozici

Strategická logika ruských úderů na přístavy se dá shrnout do tří bodů: dusit ukrajinskou exportní ekonomiku, zdražovat námořní dopravu a zvyšovat její rizikovost a politicky rozbíjet efekt koridoru, který i za války fungoval. Jenže právě tím Kreml živí přesně ten typ mezinárodního konsenzu, kterému se chtěl vyhnout. Čím víc lodí hoří v Oděse, tím snáze Londýn a Paříž prosazují další sankční balíky, další peníze na protivzdušnou obranu, další tlak na stínovou flotilu.

Moskva může ničit přístavy a lodě. Ale každý takový úder posiluje argument Západu a rozšiřuje koalici těch, kdo ho sdílejí. To je cena, kterou Kreml zjevně nezapočítal.