„Kreml zažije tolik bolesti, že už se vyjednávání nevyhne,“ slibuje Zelenskyj. Chystá dvě ofenzivy najednou, Rusko na ně nemá

Večer 25. června 2026 zveřejnil Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích rozhodnutí, které ukrajinský přístup k válce posouvá do nové fáze. Po brífinku úřadujícího šéfa Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Jevhenije Chmary schválil časově ohraničenou kampaň, čtyřicet dní soustředěného tlaku na ruské zázemí i okupovaný poloostrov. Nejde o jednu velkou frontovou ofenzivu s tankovými klíny. Jde o dvě paralelní úderné osy, které mají Moskvě prodražit pokračování války natolik, že vyjednávání přestane být volbou a stane se nutností. Kreml přitom už teď reaguje přesuny protivzdušné obrany, krizovým řízením na Krymu a hasí palivový deficit, který sám Vladimir Putin poprvé veřejně přiznal.

Dvě osy, jeden cíl

Zelenskyj už 19. června na zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny rozlišil dvě kategorie úderů. První nazval „dalekodosahové sankce“, útoky dronů a raket na ruské rafinerie, ropné přečerpávací stanice, průmyslové uzly a energetickou infrastrukturu hluboko na ruském území, včetně okolí Moskvy. Druhou kategorii označil jako „střední dosah“, údery na logistiku Krymu, mosty, překladiště, palivové sklady a zásobovací trasy z ruské pevniny.

Právě souběh obou os dává kampani smysl. Když Moskva přesouvá systémy protivzdušné obrany k hlavnímu městu, aby chránila rafinerie a politicky citlivé cíle, obnažuje Krym. Když posiluje obranu Kerčského průlivu, ztrácí krytí jinde. Ukrajina nevsází na jednu průlomovou bitvu, ale na to, že ruský obranný systém začne být příliš drahé udržovat všude současně. Levnější drony a speciální operace SBU jí přitom pomáhají kompenzovat ruskou převahu v klasických vojenských zdrojích, jak úřadující šéf SBU Chmara otevřeně přiznal už v květnu.

Co už Kreml bolí

Slovo „bolest“ v Zelenského rétorice není abstrakce. Má konkrétní adresy. Deset dní před oznámením kampaně zasáhla SBU dvě přečerpávací stanice, Vtorovo a Lobkovo, které zásobovaly palivem přímo Moskvu. O šest dní později přišel na řadu moskevský ropný závod, klíčový dodavatel pohonných hmot pro ruské hlavní město. Podle SBU šlo o cílený úder na páteř zásobovacího řetězce.

Na Krymu je situace ještě viditelnější. Ukrajinské síly zasáhly ropný terminál na obou stranách Kerčského mostu, poškodily železniční most a narušily další infrastrukturu poloostrova. Podle AP ukrajinský poradce Mychajlo Fedorov otevřeně mluví o plánu „udělat z Krymu ostrov“, logisticky ho odříznout od zbytku Ruska. Okupační úřady den po Zelenského oznámení vyhlásily na poloostrově stav nouze, zastavily civilní prodej paliv, omezily turistiku a zrušily dětské tábory. To není gesto, to je administrativní přiznání, že tlak funguje.

Rusko reaguje přesuny. Podle agentury AP Moskva stahuje systémy PVO k hlavnímu městu, k prezidentské rezidenci na Valdaji i ke Kerčskému mostu. Putin 29. června poprvé veřejně připustil „určitý deficit“ paliva. Vzápětí ale dodal, že Kyjevu vyjednávací efekt nedá. Slova a čísla si tu protiřečí, a právě na tom Kyjev staví.

Proč Rusko „na to nemá“

Nejde o to, že by ruská armáda neměla vůbec nic. Jde o kapacitní přetížení. Moskva nedokáže stejně silně krýt politické centrum, energetickou infrastrukturu, Kerčský most, krymské zásobovací trasy, celé týlové zázemí a zároveň udržet ofenzivní tlak na frontě. Každý systém S-400 přesunutý k Moskvě chybí někde na jihu. Každý muniční konvoj přesměrovaný na opravu rafinerie nedorazí na frontu.

Ukrajina tuhle rovnici chápe a systematicky ji využívá. Centrum speciálních operací „Alfa“ při SBU, které Zelenskyj i Chmara v červnu veřejně vyzdvihovali, podle oficiálních údajů služby způsobuje až dvacet procent všech ztrát ruské pěchoty. Kampaň tedy není jen o dronech a raketách, za údery stojí specializované jednotky s reálnými bojovými výsledky.

Sázka na vyčerpání, ne na zázrak

Zelenskyj neslibuje, že za čtyřicet dní válka skončí. Slib je jiný: že cena pokračování konfliktu pro Moskvu poroste rychleji, než je Kreml ochoten platit. Zajímavý je i geopolitický kontext. Podle exkluzivních informací Kyiv Independent americký prezident Donald Trump při soukromém jednání 16. června Zelenského povzbudil k odvážnějšímu postupu, údajně věří, že Putin bez tlaku neustoupí. Není to oficiální stanovisko Bílého domu, ale zdrojovaná zákulisní informace, která vysvětluje, proč Kyjev eskaluje právě teď.

Čtyřicetidenní okno od 25. června vychází přibližně na začátek srpna. Úspěch se nebude měřit jednou velkou šipkou na mapě, ale tím, zda pokračuje palivový deficit, zda se opakují zásahy rafinerií, zda Krym zůstane logisticky pod tlakem, a hlavně zda Moskva změní tón. Zatím ho nemění. Ale platí víc.

Co to znamená pro Česko

Přímý nový závazek pro Prahu z ukrajinské kampaně neplyne. Česko má ale schválený Program Ukrajina na roky 2026–2030 a Bezpečnostní rada státu se začátkem roku zabývala muniční iniciativou i obranou kritické infrastruktury proti dronům. Zkušenosti z ukrajinsko-ruské dronové války už Česko přímo promítá do vlastního bezpečnostního plánování, od protidronových systémů po kybernetickou odolnost. Válka na Ukrajině tak není jen vzdálený konflikt, ale živá laboratoř, jejíž výsledky formují i českou obranu.

Kreml teď stojí před dilematem, které si nevybral: bránit symbolické centrum moci, nebo klíčovou okupační základnu na Krymu. Obojí najednou ho stojí víc, než je ochoten přiznat. A přesně na to Kyjev sází.