Kreml nahnal 4 brigády na křižovatku Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. Svírá do kleští Slovjansk, zasypává ho „kazetovkou“

Čtyři brigády na styku Záporožské a Dněpropetrovské oblasti, desítky submunic rozptýlených po obytných čtvrtích Slovjansku, tři letecké bomby dopadající na civilní domy během jediného červnového dne. To nejsou izolované epizody. Jsou to součásti jedné operační logiky, kterou Moskva rozjíždí od jara 2026: tlačit na slovjansko-kramatorskou aglomeraci ze dvou směrů a zároveň si pojistit boky, aby se celá ofenzíva nerozpadla dřív, než dosáhne cíle.

Dvě osy kleští, severovýchod a jihovýchod

Ruský tlak na Slovjansk nepřichází z jednoho směru. Podle hodnocení ISW z 10. června rozjelo ruské velení jarně-letní ofenzívu od Lymanu, tedy od severovýchodu, mechanizovanými útoky mířícími přímo na město. Když tento směr nepřinesl rychlý průlom, přesunula se část důrazu na druhou osu: od jihovýchodu přes Kostyantynivku a Družkivku, které analytici označují za „bránu“ do celé aglomerace.

Výsledek připomíná operační kleště. Nikoli hotové obklíčení (to by bylo zkreslení), ale dvě tlakové osy, které Slovjansk a sousední Kramatorsk postupně svírají. Terénní reportáž Le Monde z konce června popisuje, že do Slovjansku vede už jen jedna relativně bezpečnější příjezdová cesta. Zdravotnické evakuace jsou stále komplikovanější, zásobování města se zhoršuje. A právě v červnu připadlo podle souhrnných dat ISW přes 76 procent ruských územních zisků na kostyantynivský směr. Tam se dnes rozhoduje o osudu celé severní části Doněcké oblasti.

Čtyři brigády jako pojistka, ne jako beranidlo

Proč ale Kreml hromadí síly desítky kilometrů jižněji, na administrativní hranici Záporožské a Dněpropetrovské oblasti? Ukrajinský vojenský analytik Kosťantyn Mašovec to ve své analýze z 28. června vysvětluje jednoznačně: jde o pojistku. Rusko potřebuje stabilizovat styk své 29. a 36. vševojskové armády a zabránit tomu, aby čerstvé ukrajinské brigády vpadly na pravý bok a do týlu 5. vševojskové armády, tedy právě té formace, která tlačí na Slovjansk.

Klíčové body soustředění leží kolem Novopavlivky, Oleksandrivky a podél silnice N-15 Záporoží–Doněck. Podle ISW z 24. června Moskva tyto síly zatím nepřesouvá jinam, přestože se fronta v daném úseku dočasně stabilizovala. To je výmluvné. Ruské velení si nemůže dovolit riskovat; pokud by Ukrajina na jihu prorazila, celá ofenzíva na Donbasu by ztratila oporu na křídle. Čtyři brigády tedy neslouží jako beranidlo k průlomu, ale jako operační záloha, která drží celý plán pohromadě.

Kazetová munice a letecké bomby, válka proti městu

Součástí téhož tlaku je systematické ničení civilního zázemí Slovjansku. V dubnu po jednom z útoků kazetovou municí zneškodnili pyrotechnici na ploše 6 300 metrů čtverečních celkem 83 kumulativních submunic, jak uvádí Doněcká oblastní správa. Každá nevybuchlá submunice je fakticky mina ležící na chodníku, v trávě, na parkovišti.

V polovině června pak na město dopadly tři řízené letecké bomby, zasáhly obytnou zástavbu a zranily nejméně šest civilistů. Efekt je dvojí: přímé fyzické ohrožení obyvatel a rozpad běžné mobility. Když lidé nemohou bezpečně chodit po ulicích, když sanitky riskují na každé křižovatce, město se dusí i bez formálního obklíčení.

Obrátky rostou, kilometry ne

Celý obraz doplňuje jedno klíčové číslo. V roce 2025 postupovala ruská armáda průměrně o 13,24 čtverečního kilometru denně. V prvních čtyřech měsících roku 2026 tempo spadlo na necelé tři kilometry čtvereční za den. Červnový průměr klesl dokonce na 1,01 km²/den. Ruská ofenzíva tedy „nabírá obrátky“ nikoli v tempu územních zisků, ale v intenzitě a šíři tlaku: více os, více munice, více brigád na vedlejších úsecích.

Ukrajinský hlavní velitel Syrskyj v květnu hovořil o tom, že přesné údery na ruské zálohy a stálý tlak na útočné jednotky umožňují Ukrajině místy přebírat taktickou iniciativu. Česká republika přitom pokračuje v koordinaci muniční iniciativy a v Programu Ukrajina 2026–2030 s roční alokací jedné miliardy korun na humanitární a stabilizační pomoc. Ani jedno z toho samo o sobě frontu nezmění, ale obojí drží v chodu systém, na kterém závisí ukrajinská schopnost odolávat.

Slovjansk zatím nepadá. Ale prostor kolem něj se zužuje a cena za každý den obrany roste, pro vojáky na frontě i pro civilisty, kteří ráno vycházejí z domu a nevědí, jestli pod jejich oknem neleží nevybuchlá submunice z nočního útoku.