Kyjev v plamenech: Rusové se pořádně mstí, nasadili obávané Zirkony a Iskandery. Sklady munice řetězově vybuchují

První exploze probudily Kyjev krátce před druhou hodinou ranní. Pak přišla druhá vlna kolem 02:10, třetí po třetí hodině. Město zvyklé na letecké poplachy zažilo jednu z nejintenzivnějších nocí od začátku plnohodnotné invaze, a tentokrát nešlo jen o samotnou metropoli. Na jejím západním okraji, ve Vyšněvém, ruská střela trefila muniční sklad státního zbrojařského koncernu Ukroboronprom. Co následovalo, proměnilo vojenský zásah v městskou katastrofu viditelnou z desítek kilometrů.

Čtyři sta devatenáct cílů za jednu noc

Podle údajů ukrajinského letectva Rusko vypálilo kombinaci 23 balistických střel Iskander-M a S-400, šesti střel 3M22 Zirkon či Oniks, 33 střel s plochou dráhou letu Ch-101, šesti Kalibrů a stovek útočných dronů. Celkem 34 lokací zaznamenalo zásahy, 29 balistickými a protilodními střelami, 18 drony. Hlavním směrem útoku byl Kyjev.

Kyjevská policie ráno v 07:30 hlásila devět mrtvých a přes čtyřicet zraněných jen v metropoli. Zasaženo bylo pět obvodů: Holosijivský, Darnycký, Obolonský, Pečerský a Podilský. Poškozené nebo částečně zřícené bytové domy, kanceláře, garáže, auta, čerpací stanice. Požáry na více místech současně. Kyjev skutečně hořel, a to plošně.

Vyšněve: když jeden zásah spustí řetězovou reakci

Nejhorší scéna noci se ale odehrávala za hranicí metropole. Ruská střela zasáhla objekt ve Vyšněvém, který prezident Zelenskyj 9. července identifikoval jako muniční sklad Ukroboronpromu. Munice uvnitř začala detonovat, a nepřestala hodiny.

Šéf Kyjevské oblastní vojenské správy Mykola Kalašnyk popsal situaci v národním telethonu: nejprve bylo evakuováno 279 lidí z bezprostřední „horké zóny“, v průběhu dne číslo narostlo na více než 600. Záchranáři nemohli vstoupit do epicentra, dokud detonace neutichly. Rozsah škod je mimořádný:

• Téměř pět ulic prakticky srovnaných se zemí
• Desítky až stovka domů v nejtvrději zasažené zóně
• Přes 200 poškozených objektů celkem
• 13 hektarů zasažené obytné zástavby podle vládních vyjádření

Mluvčí ukrajinského generálního štábu Dmytro Lychovij připomněl, že pro sklady munice platí zákaz umisťování v blízkosti civilní zástavby. Samo toto konstatování ukazuje, jak palčivá je otázka, proč sklad stál tak blízko obytných domů. Zelenskyj přislíbil personální důsledky v Ukroboronpromu a oznámil zahájení trestního řízení.

Proč „obávané“ není přehnané slovo

Zirkon je hypersonická střela, kterou Rusko v roce 2026 nasazuje s novou intenzitou. Podle analýzy Ukrajinské pravdy bylo od začátku roku zaznamenáno asi 40 odpálení, a nově i z Kurské oblasti, což drasticky zkracuje reakční čas ukrajinské obrany. Iskander-M je balistická raketa s podobným problémem: letí příliš rychle na to, aby ji zastavilo cokoli jiného než systém Patriot s interceptory PAC-3.

A právě tady je jádro problému. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na 6. července fungovala, ale jen proti části útoku. Zelenskyj ve svém večerním projevu uvedl 92% úspěšnost proti dronům Šáhed, zničení všech šesti Kalibrů a 31 z 33 střel Ch-101. Proti balistické složce ale obrana narazila na tvrdý strop: nedostatek interceptorů Patriot. Výsledkem bylo 29 dopadů balistických a protilodních střel. Obrana tedy nezkolabovala, zvládla drony a střely s plochou dráhou letu. Proti Iskanderům a Zirkonům jí ale chyběly náboje.

Odveta jako systém, ne jako jednorázový akt

Moskva rámec „msty“ buduje dlouhodobě. Už 25. května 2026 Rusko veřejně avizovalo „systematické údery“ na cíle v Kyjevě jako reakci na to, co označuje za ukrajinské teroristické útoky na ruském území. Pro konkrétní noc z 6. července není v otevřených zdrojích doložen jeden bezprostřední spouštěč, žádné „tohle je odveta za včerejší útok na Belgorod“. Jde spíš o trvalý odvetný rámec, v němž Kreml ospravedlňuje každý další úder na ukrajinskou metropoli.

Druhá strana obrazu je ale neméně důležitá. Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině zařadila útok z 6. července do vzorce opakovaných úderů dlouhého dosahu na hustě obydlené civilní oblasti daleko od fronty. Generální tajemník NATO Mark Rutte tentýž den označil noční úder za nerozlišující útok na civilisty a infrastrukturu. Český premiér po summitu NATO v Ankaře potvrdil alianční závazky i navýšení českých obranných výdajů.

Co z toho plyne pro obranu Kyjeva

Noc z 5. na 6. července ukázala dvě věci najednou. Za prvé, že ukrajinská protivzdušná obrana proti dronům a střelám s plochou dráhou letu funguje na vysoké úrovni. Za druhé, že proti balistické a hypersonické složce útoku je bez dostatečného počtu systémů Patriot prakticky bezmocná. Zelenskyj to řekl přímo a spojil to s apelem na americké licence k vlastní výrobě interceptorů.

Šlo o druhý masivní úder na Kyjev během pouhých čtyř dnů. Zirkony přitom nejsou žádná novinka, první stopy jejich použití na Ukrajině sahají do konce roku 2023. Nová je ale intenzita a taktika: častější odpaly, kratší vzdálenosti, kombinace s masivním dronovým rojem, který zaměstná obranu, zatímco balistické střely proklouznou. Výsledek ve Vyšněvém (hodiny řetězových detonací, stovky evakuovaných, celé ulice v troskách) ukazuje, co se stane, když jedna střela trefí správný cíl a obrana nemá čím ji zastavit.

Obyvatelé Vyšněvého se k 7. červenci stále nemohli vrátit domů. Městská rada informovala o pokračujících pracích a vstup do některých míst podmiňovala povolením záchranných složek. Pevné datum návratu nikdo nestanovil.