Dne 22. října 2026 se poprvé veřejně ukázalo, jak americká levná střela s plochou dráhou letu startuje ze země, s raketovým boosterem na zádi místo pylonu stíhačky.
Střela se jmenuje Rusty Dagger, česky Rezavá dýka, a pod nenápadným názvem se skrývá zbraň, která mění způsob, jakým Pentagon přemýšlí o válce. Ne jeden drahý projektil na jeden cíl, ale tisíce levných střel schopných zahltit protivzdušnou obranu protivníka. Americké ozbrojené síly plánují v rámci programu LCCM pořídit přes 10 000 levných střel s plochou dráhou letu do roku 2029, a Rusty Dagger od firmy Zone 5 Technologies je jedním z hlavních kandidátů. Snímky pozemního odpalu, které firma poskytla serveru The War Zone, ukazují, že střela už dávno není jen vzdušná munice pod křídlem F-16. Teď může startovat i z kontejneru na zemi nebo z paluby lodi.
Co přesně je Rezavá dýka a proč se tak jmenuje
AGM-188A Rusty Dagger je levná střela s plochou dráhou letu vyvinutá firmou Zone 5 Technologies, kterou v červnu 2026 z devadesáti procent převzal norský zbrojní gigant Kongsberg. Oficiální vojenské označení AGM-188A dostala už 17. září 2025, nejde tedy o powerpointový koncept, ale o zbraň s formální identitou v americkém systému označování. Původ samotného názvu „Rusty Dagger“ veřejné zdroje nevysvětlují. Víme jen, že to není redakční přezdívka, nýbrž oficiální kódové jméno.
Střela vznikla rekordně rychle. Pentagon na senátním slyšení v březnu 2026 zmínil šestnáctiměsíční vývoj od požadavku po testovací kus. Zone 5 tvrdí, že integraci na F-16 zvládla za 72 hodin. A přechod od vzdušné verze k pozemnímu odpalu trval méně než tři měsíce. To je v obranném průmyslu, kde vývoj střely běžně zabere dekádu, tempo z jiného světa.
Ze vzduchu na zem: co ukazují první snímky
Starší verze Rusty Daggeru, označovaná jako Block 20, byla čistě vzdušná: stíhačka ji nesla pod křídlem a po odpálení střela letěla k cíli na vlastním proudovém motoru. Block 40 přidává klíčový prvek, pevnopalivový raketový booster připevněný na zádi. Ten střelu vynese ze země nebo z palubního odpalovacího zařízení do výšky a rychlosti, kde převezme řízení proudový motor.
Fotografie z 22. října 2026 zachycují právě tento moment: Block 40 opouští pozemní odpalovací zařízení v oblaku kouře. Zone 5 zároveň zveřejnila srovnávací záběr obou verzí, aby rozdíl vynikl. Firma mluví i o koncepci přepravního kontejneru, který by umožnil odpalovat střely prakticky odkudkoli, z korby nákladního auta, z paluby menší válečné lodi, z improvizované pozice na pobřeží.
Co se dosahu týče, vzdušná verze při odpalu ze střední výšky dosahuje podle senátního slyšení až zhruba 930 km. Při nízkoletém profilu klesá dolet na přibližně 560 km. Přesný maximální dolet pozemní verze Block 40 firma nezveřejnila, ale logika říká, že bude kratší než u vzdušného odpalu: střela startuje z nulové výšky a nulové rychlosti, takže část paliva spotřebuje booster na samotný start.
10 000 střel: co za tím číslem skutečně stojí
Číslo 10 000 je reálné, ale vyžaduje kontext. Pentagon v květnu 2026 oznámil program LCCM (Low-Cost Cruise Missile) s cílem pořídit přes 10 000 levných střel s plochou dráhou letu do roku 2029. Jenže tento program nezahrnuje jen Rusty Dagger. Účastní se ho minimálně čtyři firmy: Zone 5 Technologies, Anduril, CoAspire a Leidos. Firma Leidos sama potvrdila počáteční objednávku 3 000 kusů své střely se zahájením výroby v roce 2027. Kolik z celkového balíku připadne na Rusty Dagger, veřejně oznámeno nebylo.
To ale neznamená, že by Zone 5 zaostávala. Firma prostřednictvím The War Zone uvedla, že buduje tři výrobní závody, z nichž každý má být do konce roku 2027 schopen produkovat přes 2 500 střel ročně. Dohromady tedy cílová kapacita přesahuje 7 500 kusů za rok, jen od jednoho dodavatele. Jde o firemní ambici, ne o ověřený dosažený výkon, ale i jako záměr je to číslo, které v americkém zbrojním průmyslu nemá u střel s plochou dráhou letu obdobu.
Proč levné střely mění pravidla hry
Pentagon dlouhá léta nakupoval střely jako šperky. Každá byla drahá, sofistikovaná, schopná zasáhnout přesně jeden cíl za statisíce až miliony dolarů. Problém nastal, když analytici z CSIS a dalších think-tanků začali počítat, co se stane při konfliktu vysoké intenzity, třeba v Indo-Pacifiku. Zásoby drahých střel by se vyčerpaly za dny, možná týdny. A výrobní kapacity amerického průmyslu by nestačily je doplnit.
Rusty Dagger reprezentuje opačný přístup. Kongsberg ji otevřeně nabízí jako levnější doplněk ke své prémiové střele Joint Strike Missile v logice takzvaného high-low mixu:
- JSM – dolet přes 350 km, hmotnost 416 kg, pokročilé navedení, nošení ve vnitřní zbraňové šachtě F-35A. Drahá, přesná, určená pro nejtěžší cíle.
- Rusty Dagger – levná, rychle vyrobitelná, odpalitelná ze vzduchu, ze země i z lodi. Určená k zahlcení protivzdušné obrany a k zasažení velkého počtu cílů.
Smysl je prostý: drahé střely zůstávají pro klíčové cíle, levné střely přidávají objem. Protivník musí bránit každou z nich, ale obránce platí za každý zásah řádově víc než útočník za střelu. Tato asymetrie je jádrem celé filozofie „affordable mass“.
Ukrajina, spojenci a budoucnost
Rusty Dagger už není jen americká záležitost. USA schválily prodej až 3 350 střel ERAM (Extended Range Attack Munition, exportní varianta Rusty Daggeru) Ukrajině. Zone 5 tvrdí, že jde o zatím jedinou veřejně potvrzenou operační střelu své třídy u ukrajinské armády. Kongsberg mezitím buduje raketovou továrnu v Austrálii, mluví o evropské výrobní stopě a na berlínském veletrhu ILA v červnu 2026 otevřeně nabízel Rusty Dagger zahraničním zákazníkům.
Pro české a středoevropské spojence zatím žádný konkrétní akviziční program oznámen nebyl. Cesta by vedla přes americké exportní mechanismy nebo přes budoucí evropskou průmyslovou infrastrukturu Kongsbergu. Ale samotný fakt, že norská firma vlastní devadesát procent výrobce a aktivně tlačí mezinárodní expanzi, otevírá dveře, které ještě před rokem neexistovaly.
Rezavá dýka není zázračná superzbraň. Je to něco možná důležitějšího: levný, rychle vyrobitelný nástroj, který mění ekonomiku moderní války. A Pentagon si právě vsadil na to, že v příštím velkém konfliktu nebude rozhodovat kvalita jedné střely, ale počet střel, které dokáže vypustit.