Mír na Ukrajině je na dosah, tvrdí Trumpův vyjednavač. Zelenskyj odmítá splnit jedinou podmínku, kterou Moskva požaduje

V pátek 11. září na kyjevském fóru Jaltské evropské strategie (YES) Kushner popsal poslední kolo shuttle diplomacie jako „velmi úspěšné“ a naznačil, že Washington chce rychle svolat třístrannou schůzku s Moskvou i Kyjevem. Jenže mezi optimistickým tónem amerického vyslance a realitou na zemi leží tisíce čtverečních kilometrů sporného území, které Rusko požaduje celé, a Zelenskyj odmítá vydat bez protihodnoty.

Co Kushner řekl a co to skutečně znamená

Kushner na YES vystupoval jako člen Trumpova vyjednávacího týmu po boku Stevea Witkoffa. Oba muži strávili 4.–6. září na oficiální misi, nejprve v Moskvě, pak v Kyjevě. Kushner poté na konferenci shrnul, že americká strana má jasnější představu o dalších krocích, přichází s novými nápady a vidí prostor pro brzké třístranné jednání.

Agenturní pokrytí téhož kola je ale opatrnější. AP i Reuters po schůzkách psaly spíš o „nových nápadech“ než o průlomu. Sám Zelenskyj řekl, že americký „mírový balík“ obsahuje některé dobré prvky, ale k podstatnému posunu nedošlo. „Mír na dosah“ tedy v Kushnerově podání neznamená hotovou smlouvu. Znamená, že existuje rámec a vůle jednat dál, což je po měsících stagnace samo o sobě posun, ale ještě ne výsledek.

Jediná podmínka: Donbas celý, bez výjimky

Hlavní překážkou zůstává ruský požadavek na ukrajinské stažení z dosud držených částí Donbasu. Moskva netrvá jen na zmrazení současné frontové linie. Chce celý Donbas, a podle srpnových zpráv Reuters dokonce všechny čtyři anektované oblasti. Přesný mapový průběh požadované linie Kreml veřejně nezveřejnil, ale směr je jasný: Kyjev má odejít ze všeho, co si Moskva nárokuje.

Co by to prakticky znamenalo? Podle únorových údajů Reuters Ukrajina stále kontrolovala přes 5 180 km² Donbasu. Ruskem dosazený šéf okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin v březnu tvrdil, že Kyjev drží ještě 15–17 % Doněcké oblasti, tedy zhruba 4 000 až 4 500 km². Jde o pás opevněných měst a pozic, za které ukrajinská armáda tvrdě bojuje už roky.

Zelenskyj tuto podmínku odmítá splnit. V rozhovoru pro Axios v únoru řekl jasně: jednostranné stažení bez recipročního ruského kroku, bez bezpečnostních garancí a bez šance obhájit takový krok před vlastní veřejností je nepřijatelné. Připouští debatu o územních otázkách, ale jen jako součást vyváženého balíku, ne jako předběžnou podmínku, kterou musí splnit ještě před začátkem skutečných jednání.

Kreativní řešení, nebo ústup v jiném balení?

Washington se pokouší najít kompromis, který by nebyl přímým uznáním ruské anexe. Z otevřených zdrojů se opakují dvě konkrétní varianty: demilitarizovaná zóna v Donbasu a takzvaná „volná ekonomická zóna“ spravovaná třetí stranou. Vedle toho americký tým pracuje na zimním deeskalačním balíku, tedy na ochraně energetické infrastruktury, obilném koridoru a protivzdušné obraně.

Rozhodující otázka ale zní jinak: znamená americký „mírový balík“ zmrazení současné linie kontaktu, nebo další ukrajinský územní ústup? Pokud Moskva trvá na celém Donbasu a Washington hledá způsob, jak to zabalit do přijatelnější formy, pak se jedná o tlak na Kyjev, aby přijal bolestivější kompromis, než s jakým dosud souhlasil. Evropská rada to v červnu pojmenovala přímo: „Cestu k míru na Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny.“

Proč zrovna teď a co to znamená pro Česko

Tři věci se změnily oproti dřívějším kolům. Obnovila se osobní shuttle diplomacie amerických vyjednavačů. Washington i Kyjev vidí září a říjen jako okno před zimou, kdy Rusko tradičně stupňuje útoky na energetiku. A do balíku se víc promítá krátkodobá zimní deeskalace, ne jen finální mírová architektura.

Pro českou bezpečnostní debatu to není abstraktní téma. Ministr zahraničí Jan Lipavský opakovaně označuje Ukrajinu za frontovou linii evropské bezpečnosti a varuje, že bez solidních garancí by z ní vznikl nestabilní prostor ohrožující celý kontinent, včetně střední Evropy. Česká diplomacie podle prohlášení MZV netlačí na přijetí územních ústupků jako hotové věci. Říká, že o Ukrajině nelze jednat bez Ukrajiny a o Evropě bez Evropy.

Srovnání s rokem 2022 ukazuje posun debaty

V březnu 2022 na istanbulských rozhovorech se jednalo hlavně o neutralitě Ukrajiny výměnou za mezinárodní bezpečnostní garance. Status Donbasu a Krymu měl být řešen odděleně, později. O čtyři roky později je územní otázka naopak v samém centru a americké návrhy už pracují s konkrétními modely správy sporného území. Debata se posunula od architektury bezpečnosti k tomu, co přesně se stane s každým čtverečním kilometrem.

Kushner na YES řekl, že území je „nejtěžší otázka“. Na tom se shodnou všichni. Rozdíl je v tom, kdo má ustoupit první a zda ústup jedné strany bude vůbec něčím vyvážen. Dokud na tohle neexistuje odpověď, je mír procesem, ne výsledkem.