Někdejší vlajková loď nejenom ruské Černomořské flotily, ale i celého ruského námořnictva, šla krátce po začátku války na Ukrajině ke dnu. Velkou roli v tom sice sehrálo štěstí, ale na výsledku to nic nemění. Armádní Zpravodaj hodnotí, že šlo o nejcennější ztrátu plavidla od druhé světové války, a zajímavé je, že si to Amerika vyloženě nepřála. Jenomže Ukrajinci ji obešli a nečekaný útok provedli, následkem čehož utrpěla pověst celého Ruska.

Američané o útoku na křižník Moskva nevěděli

Moskva byla raketovým křižníkem, jehož stavba trvala od roku 1976. Na vodu byl spuštěn už o tři roky později a do služby uveden v roce 1982, takže se plavil poměrně dlouho. Necelé dva měsíce od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu byl 13. dubna 2022 zasažen ukrajinskými protilodními střelami R-360 Neptun, které jsou mimochodem na českém podvozku Tatra.

Trumpův sen o nadřazenosti končí. Amerika se zlobí na Evropu, že už přestává kupovat její zbraně. Může to nastartovat náš průmysl

Z oficiální ukrajinské verze vyplývá, že se loď po zásahu potopila následující den, zatímco ruská tvrdí, že to bylo následkem požáru – na klasická propaganda s cílem zastřít realitu, aby náhodou neutrpěla ruská pověst. Jenomže ta stejně utrpěla a je snad nemyslitelné, aby kdokoliv věřil pohádce, že došlo k náhodnému požáru zrovna den po ohlášeném zásahu.

Redakce Armádního Zpravodaje však připomíná, že to byla nejspíše velká náhoda. Raketový křižník Moskva totiž podle všeho plul mimo dosah ukrajinských radarů, jenomže se jejich paprsky nejspíše odrážely od mraků, díky čemuž viděly dále. Jiná verze zase uvádí, že pomohli s identifikací Američané, když sdíleli s Ukrajinci zpravodajské informace – ti údajně odpověděli: „To je Moskva! Děkujeme. Na shledanou,“ a hovor ukončili, aniž by řekli, že plánují zaútočit.

Analýza satelitních snímků: mocné Rusko čeká velká krize. Vyčerpalo zásoby tanků a nestíhá vyrábět nové ani modernizovat staré

Následně odpálili střely R-360 Neptun, které mají dosah až 280 km a obsahují bojovou hlavici těžkou 150 kg, což min. na těžké poškození stačí. Že byl zásah úspěšný se ovšem dozvěděli až poté, co vyplul na záchrannou akci remorkér z Krymu. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena přitom nechtěla, aby došlo k útoku, nebo snad zničení, takto mocného symbolu ruské moci. A to přesto, že s Ukrajinci sdílela zpravodajské informace.

„Američané měli hněv, protože jim Ukrajinci ani nesdělili, že útok provedli. Překvapením bylo navíc i to, že Ukrajina vlastnila rakety schopné zasáhnout loď; a panika, protože Bidenova administrativa neměla v úmyslu umožnit Ukrajincům zaútočit na tak mocný symbol ruské moci,“ vysvětluje theNewYorkTimes v rámci „tajemství historie války na Ukrajině“.

Nizozemsko povstává, aby bránilo Evropu proti Rusku. Už za 5 let chce skoro 3násobnou armádu

Je tedy zjevné, že tehdejší administrativa doufala v nějaké brzké narovnání vztahů, aniž by došlo k výrazným ztrátám a škodám, což by jinak mohlo Rusko použít jako záminku k pokračování války. Armádní Zpravodaj připomíná, že ani další osud Černomořské flotily nebyl dobrý a dnes je de facto nepoužitelná, ačkoliv dostala koncem roku 2024 významnou posilu.