Moskva hoří, ale to je teprve začátek. Ukrajinci zmapovali slabiny ruské PVO a zkouší ji prolomit ze všech směrů

Kouř nad jihovýchodní Moskvou, plameny z největší rafinerie v regionu, požár průmyslového parku v Domodědovu. To nejsou záběry z fronty, ale z města, které má být chráněno nejhustší protivzdušnou obranou v celém Rusku. Ukrajinský OSINT projekt DroneBomber přitom v květnu a červnu 2026 krok za krokem odhalil, jak tato obrana vypadá zevnitř a kde má slabá místa. Výsledek: mapa se za tři dny rozrostla ze 118 na 232 potvrzených pozic PVO. A drony stále pronikají.

Co přesně v Moskvě hořelo

Reuters 18. června 2026 popsal plameny a hustý kouř stoupající nad jihovýchodní Moskvou po zásahu rafinerie v městské části Kapotňa. Šlo o druhý útok na stejný cíl během jediného týdne. O měsíc později, 20. července, potvrdila agentura požár v průmyslovém parku v Domodědovu a zásah obytné budovy po vlně čtyř set dronů.

Ukrajinské ministerstvo obrany už v květnu zveřejnilo seznam cílů, které označilo za zasažené: moskevská rafinerie, plnicí stanice paliv u Solněčnogorsku, čerpací stanice produktovodu u Volodarské a mikročipový závod Angstrem v Zelenogradu. Nejde tedy jen o symbolické údery na periferii. Ukrajina cílí na palivovou logistiku, obranný průmysl i infrastrukturu, která zásobuje ruskou armádu.

Podle Reuters se útoky na ruské rafinerie od začátku roku 2026 zhruba zdvojnásobily a vedou k částečným odstávkám zpracování i napětí na domácím trhu s palivy. Ekonomická cena tedy roste rychleji, než připouští oficiální moskevská komunikace.

Jak DroneBomber rozložil ruskou obranu na mapu

Za projektem DroneBomber stojí ukrajinští OSINT analytici, kteří skládají obraz ruské protivzdušné obrany výhradně z otevřených zdrojů: příspěvků na sociálních sítích, ruských monitorovacích kanálů a veřejných hlášení o sestřelech. K 6. květnu 2026 jejich mapa kolem Moskvy obsahovala 118 značek: pozice systémů S-300, S-400, Pancir-S1, Tor, Buk, Osa a různých radarů. O tři dny později už evidovali 232 potvrzených bodů a popsali čtvrtou obrannou linii táhnoucí se přes vnější rádius Moskevské oblasti.

Klíčový závěr DroneBomber: takto rychlé zahušťování obrany bylo možné jen díky masivním přesunům systémů z Kazaně, Grozného, Samary, Permu a Čeljabinsku. Jinými slovy, Kreml stahuje protivzdušnou obranu z celého Ruska, aby ochránil metropoli. Jinde pak zůstávají hlavně mobilní palebné skupiny. Obrana Moskvy sílí, ale za cenu rostoucího napětí v celostátním rozmístění PVO.

Mapy přibližných tras dronů, které DroneBomber publikuje, vycházejí z ruských hlášení o detekcích a sestřelech. Ukazují, že Ukrajina útočí z více os a ve více vlnách současně, čímž nutí ruskou PVO pracovat jak na vzdálených přístupech, tak v blízkém prstenci kolem města.

Čísla, která mluví za sebe

Tempo eskalace nejlépe ilustruje srovnání, které sestavila ABC News: za celý rok 2025 moskevský starosta Sobjanin hlásil 734 dronů sestřelených při přiblížení k hlavnímu městu. K 18. červenci 2026 už to bylo 1 420, téměř dvojnásobek za necelých sedm měsíců. Jen v květnu analytici napočítali nejméně 329 dronů mířících na Moskvu. A podle Interfaxu zamířilo na Moskevský region v týdnu od 11. do 18. července rovnou 1 892 bezpilotních letounů, z nichž 207 bylo zničeno při přiblížení k městu.

Většina dronů je zachytávána na vzdálených přístupech. Ale i „sestřelený“ dron přináší efekt: uzavírá letiště, vyvolává přesuny PVO a zvyšuje spotřebu drahých raket. Každá vlna je testem, který odhaluje, kde obrana reaguje pomaleji.

Proč je to teprve začátek

Zelenskyj 3. července 2026 mluvil o „hlubších formách tlaku na Rusko“. O dvanáct dní později uvedl, že ruskou infrastrukturu zasahuje pět set ukrajinských dronů denně. A 18. července, po úderech u Moskvy proti skladům navigačních systémů a komponentů pro výrobu dronů, řekl jednoduše: „A bude jich víc.“

Ukrajinské ministerstvo obrany popisuje hluboké údery jako „sankce dlouhého dosahu“, tedy strategii, jejímž cílem je zbavit Rusko ekonomických zdrojů pro válku, oslabit logistiku a přenést důsledky konfliktu do každodenní zkušenosti ruského zázemí. Nejdelší potvrzený zásah dosáhl 1 700 kilometrů od hranice. Moskva, vzdálená zhruba 500 kilometrů, leží v tomto rámci relativně blízko.

Neznamená to, že ruská PVO kolabuje. Zelenskyj sám v květnu označil Moskevský region za oblast „nejvíce nasycenou ruskou protivzdušnou obranou“. Ale i tam drony pronikají k rafineriím a průmyslovým parkům. Podle analýzy RUSI zůstává Ukrajina v celkové vzdušné válce závislá na západních systémech Patriot, SAMP/T, NASAMS a IRIS-T. Iniciativu ale získává v oblasti hlubokých úderů a právě tam se rovnováha posouvá.

Co to znamená pro ruskou obranu

Moskva stojí před dilematem bez dobrého řešení. Buď bude dál stahovat PVO z regionů a z fronty, aby udržela hustý deštník nad metropolí, nebo akceptuje vyšší pravděpodobnost průniků. Obojí má svou cenu. Přesuny z Kazaně či Čeljabinsku znamenají, že tamní průmyslové a vojenské cíle zůstávají hůře chráněné. Ponechání stávajícího rozmístění zase znamená, že při stoupajícím tempu útoků (stovky dronů za noc) se statistická šance na průnik zvyšuje s každou vlnou.

Nejde o jednorázový průlom, ale o opotřebovací kampaň. Ukrajina systematicky testuje každý prstenec obrany, nutí Rusko spotřebovávat drahé prostředky na levné drony a občas propustí útok až k cíli, který má reálnou ekonomickou nebo vojenskou hodnotu.

Moskva má čtyři obranné linie, stovky systémů PVO a politickou vůli metropoli bránit za každou cenu. Ale poprvé v této válce je nucena bránit se doma stejně intenzivně, jako útočí na frontě. A tempo roste.