Jelikož se nezdá, že by Rusko chtělo přestat válčit, zvažuje NATO navýšení výdajů na obranu o 50 %. Závazek by ovšem nemuselo být tak snadné plnit.
čVýdaje na obranu některých členských států Severoatlantické aliance jsou nedostatečné, sdělil v rozhovoru pro americkou televizi CBS generální tajemník NATO, Mark Rutte. Armádní Zpravodaj připomíná, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu začaly mnohé investovat více, tahounem je Polsko, které chce v roce 2025 vydávat 4,7 % HDP. Aktuálně mají probíhat diskuze, že by došlo ke zvýšení výdajů na 3 %, ačkoliv americký prezident Donald Trump by chtěl 5 %.
NATO musí zbrojit, ale Evropa možná po svém
Bezpečnostní situace v Evropě je velmi napjatá a vysocí představitelé věří, že by mohlo Rusko do zhruba 5 let zaútočit. Hlavně proto začaly mnohé země navyšovat investice do obrany, které Armádní Zpravodaj zhodnotil už v březnu 2024 s tím, že stouply meziročně o 4,5 %, ale v dalším roce ještě porostou. Jenomže problém je, že je provádí jenom několik zemí, zatímco jiné jsou stále spíše v pozadí a dlouho nedokázaly vydávat ani stanovené 2% minimum.
V roce 2024 jich bylo 18, což není plný počet, ale oproti předchozímu šlo o nárůst o 7 zemí. Ani to by ovšem nemuselo stačit, jelikož ruská válečná mašinerie mohutně zbrojí a investuje do toho značné prostředky. Armádní Zpravodaj upozorňoval již v lednu 2025 na proslov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož by měly země NATO vydávat na zbrojení nekompromisně 5 % HDP, pakliže chtějí být připravené na válku s Ruskem.
Kupříkladu Česká republika investovala v roce 2024 do obrany 159 miliard korun, což je ve srovnání s rokem 2014 zhruba 3násobný nárůst. Mnohem větší výpovědní hodnotu má ovšem poměr k HDP, který za těch 10 let stoupl z 1 % na 2,1 %, jak Armádní Zpravodaj upozorňoval. Je tedy patrné, že výdaje rostou, ale očividně ne dostatečným tempem.
Navíc není jasné, do čeho přesně bude Evropa investovat. Vzhledem ke skřípajícím vztahům s Amerikou, jejíž současný prezident Donald Trump hází silnými slovy na všechny strany, se třeba Francie rozhodla nabízet nejenom evropským, ale i dalším zemím, svůj letoun Rafale namísto amerických F-35, ačkoliv se jim v oblasti stealth nemůže rovnat. A totéž platí pro novou verzi systému PVO známou jako SAMP/T NG, která by měla nahradit MIM-104 Patriot.
Američané už se ostatně začínají zlobit, nakolik se některé země začaly odklánět od nákupu jejich zbraní. Redakce Armádního Zpravodaje například nedávno upozorňovala, že přehodnocuje koupi amerických F-35 třeba Portugalsko, a pokud se k němu přece jenom přidají i další země, tak tím tamní zbrojní průmysl utrpí mnohem více, než kolik mu Donald Trump přinese. Nehledě na jiné obří objednávky z Evropy, třeba Polsko kupuje 500 raketometů HIMARS.
Měly by členské země NATO navýšit výdaje na obranu na zmíněná 3 % HDP? Nebo ještě více?


