NATO došla trpělivost, žádné cizí letouny nad Pobaltím netoleruje. Italské Typhoony sestřelily neznámý objekt

Obyvatelé středu Litvy se probudili do mobilních výstrah ještě za tmy. Litevské krizové centrum sledovalo objekt na trase přes Trakai směrem ke Kaunasu, NATO aktivovalo pohotovostní stíhačky ze základny Šiauliai a italský pilot dostal povel k zásahu. Dron byl zničen ve vzduchu v prostoru jižně až jihovýchodně od Kaunasu. Nešlo o vzlet na poplach, který skončí doprovodem nebo ztrátou kontaktu. Tentokrát aliance střílela.

Proč nad Litvou létají Italové

Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají vlastní stíhací letouny schopné nepřetržitě chránit vzdušný prostor. Od roku 2004 tuto roli zajišťují rotace spojeneckých kontingentů v rámci mise Baltic Air Policing, dnes už přejmenované na Baltic Air Defence. Itálie převzala službu na litevské základně Šiauliai 31. července 2026 se čtyřmi Eurofightery Typhoon a přibližně dvěma stovkami vojáků. Česká republika se do rotací zapojovala rovněž, naposledy v roce 2019 s pěticí Gripenů na estonské základně Ämari. Princip je jednoduchý: pobaltské nebe hlídá vždy někdo z aliance, 24 hodin denně, 365 dní v roce.

Rok 2026: série průniků, která změnila pravidla

Zářijový sestřel nad Litvou nepřišel z ničeho. Rok 2026 přinesl do Pobaltí bezprecedentní vlnu dronových incidentů:

• 25. března – pád neznámého dronu na lotyšském území.
• 7.–8. května – vícenásobné průniky do lotyšského vzdušného prostoru; alianční stíhačky aktivovány, ale zásah podmíněn vizuální identifikací a nulovým rizikem pro civilisty. Dva drony spadly samy, třetí prostor opustil.
• 19. května – rumunský F-16 sestřelil dron v estonském vzdušném prostoru. Estonská armáda výslovně zmínila ruský GPS spoofing a rušení signálu jako pravděpodobnou příčinu odchylky dronu.
• 8. června – další sestřel nad Lotyšskem.
• 14. srpna – lotyšské síly zničily cizí dron; vyšetřování později ukázalo, že šlo o ukrajinský bezpilotní prostředek vychýlený ruským elektronickým bojem.
• 1. září – vzdušný poplach v Lotyšsku, dron sledován až nad Estonsko.
• 13. září – Litva vyhlásila poplach kvůli podezřelému objektu na radaru. Ukázalo se, že šlo o hejno ptáků.
• 15. září – italský Typhoon sestřelil dron nad Litvou.

Právě tato eskalující řada vedla NATO k zásadnímu kroku. 8. července 2026 aliance přeřadila pobaltskou misi z režimu air policing do režimu air defence. Rozdíl není jen v názvu. Air policing znamenal primárně identifikaci, doprovod a reakci na narušení. Air defence dává pilotům širší mandát, včetně oprávnění ničit objekty, které představují hrozbu. Přesná operační pravidla zůstávají utajená, ale směr je zřejmý: práh pro tvrdý zásah se snížil.

Co víme, a co zatím ne

Italský ministr obrany Guido Crosetto po sestřelu uvedl, že objekt „s největší pravděpodobností“ přiletěl z Ruska. Litevské krizové centrum potvrdilo směr letu z prostoru Běloruska. Ukrajinský vojenský zdroj pro Reuters předběžně odhadl, že trosky na zveřejněných záběrech mohou odpovídat typu Šáhed (Geran-2) íránské výroby používanému Ruskem proti Ukrajině.

To je ale zatím jen pracovní hypotéza. Přesný typ dronu, jeho definitivní původ ani konkrétní zbraň, kterou Typhoon použil, veřejně potvrzeny nejsou. Vyšetřování běží. Důležitý je i kontext předchozích případů: v Lotyšsku se ukázalo, že srpnový sestřelený dron byl ukrajinský a do aliančního prostoru se dostal kvůli ruskému elektronickému rušení. Automatická zkratka „cizí dron rovná se ruský útok“ tedy neplatí. Může jít o záměrný průnik, může jít o zbloudilý stroj. Obojí je pro alianci nepřijatelné.

Litva se připravuje systémově

Litevská vláda už před zářijovým incidentem přiznala, že malé, nízko letící a relativně pomalé drony jsou pro běžné radary obtížně zjistitelné. Šéf krizového centra Vilmantas Vitkauskas to popsal přímočaře: radar ukáže bod pohybující se určitou rychlostí v určité výšce, ale přesně určit typ objektu nedokáže. Proto Litva nakupuje nové radary i bezpilotní prostředky schopné drony přímo zachytit. Podél celé hranice s Běloruskem platí dvanáct zakázaných vzdušných zón, prodloužených v červnu 2026.

Ambicióznější je projekt za zhruba 125 milionů korun: integrovaný systém sledování nízkého vzdušného prostoru, který má do roku 2027 propojit senzory s prostředky protivzdušné obrany a o rok později se napojit na alianční datové platformy. Litva zkrátka nepočítá s tím, že by incidenty přestaly.

Český kontext: Gripeny v pohotovosti

Podobný mechanismus ochrany funguje i nad Českem. České vzdušné síly drží Gripeny v nepřetržité pohotovosti s reakční dobou do patnácti minut, vzdušný prostor je monitorován 24 hodin denně v rámci integrovaného systému NATO. Přímé riziko průniku zbloudilého dronu z ukrajinského bojiště je pro Česko výrazně nižší než pro Pobaltí, chybí bezprostřední hranice s Ruskem nebo Běloruskem. Ale princip je stejný: pokud se na radaru objeví neidentifikovaný objekt, stíhačky vzlétnou.

Noc z neděle na pondělí nad Litvou ukázala, že aliance už v Pobaltí nepracuje s drony jako s ojedinělou kuriozitou. Pracuje s nimi jako s pravidelnou bezpečnostní hrozbou, a podle toho jedná.