Trump přetaktizoval a Rusko se bude divit. Kanada se chce připojit k obří půjčce EU pro Ukrajinu za 90 miliard eur

Když americký prezident tlačí spojence, aby si náklady na obranu Ukrajiny nesli sami, někteří z nich ho vezmou za slovo a postaví vlastní kanály, které na washingtonské náladě nezávisí. Přesně to se děje mezi Kanadou a Evropskou unií. Podle informací deníku Financial Times, které přinesl Kyiv Independent, Ottawa vyjednává o zapojení do unijního nástroje Ukraine Support Loan v celkové výši až 90 miliard eur. Cílem je mít jasno o výši kanadského příspěvku před summitem EU–Kanada, který se uskuteční 29.–30. října 2026 v Montrealu. Hotová dohoda to ještě není. Ale směr, kterým se Ottawa vydala, mluví sám za sebe.

Co přesně je půjčka za 90 miliard eur

Nejde o jednorázový šek, ale o dvouletý úvěrový nástroj, který si EU schválila v dubnu 2026. Peníze se dělí na dvě části:

• 30 miliard eur na makrofinanční a rozpočtovou podporu, aby Ukrajina dokázala platit učitele, hasiče a udržet stát v chodu.
• 60 miliard eur na obranné kapacity a nákupy, tedy drony, munici a protivzdušnou obranu.

EU si na celou částku půjčuje na kapitálových trzích a Ukrajina má úvěr splácet až z budoucích reparací od Ruska. Není to běžný komerční úvěr; je to konstrukce navázaná na válečné odškodnění, což znamená, že reálné splácení začne teprve tehdy, až Moskva zaplatí. Pro rok 2026 Rada zpřístupnila 45 miliard eur, z toho 28,3 miliardy na obranu. K polovině září už Ukrajina obdržela 11,6 miliardy eur v prvních tranších.

Důležitý detail: na nástroji se podílí 24 členských států EU v režimu posílené spolupráce. Česko, Maďarsko a Slovensko za půjčku neručí, česká vláda to potvrdila už po prosincové Evropské radě 2025. Česká pomoc Ukrajině ale běží jinudy: program Ukrajina 2026–2030 počítá s roční alokací jedné miliardy korun a další čtyři miliardy přišly přes projekty z Nástroje EU pro Ukrajinu.

Proč zrovna Kanada, a proč teď

Pravidla unijní půjčky výslovně připouštějí vstup třetích zemí, pokud mají s EU bezpečnostní partnerství, přislíbí poměrný podíl na nákladech financování a už Ukrajině významně pomáhají. Británie tímto procesem prošla v červenci 2026 jako první nečlenský stát. Kanada by byla druhá.

Ottawa přitom podmínky z velké části splňuje ještě dřív, než podepíše cokoliv nového. V červnu 2026 se stala první mimoevropskou zemí v unijním obranném nástroji SAFE. 10. září podepsala s Ukrajinou deklaraci o stoletém partnerství, oznámila investice do společné dronové výroby a přislíbila, že třetina nově vyráběných kanadských dronů půjde přímo Kyjevu. Celková kanadská pomoc Ukrajině od roku 2022 přesáhla 26 miliard kanadských dolarů, z toho přes 8,5 miliardy na vojenskou podporu.

Načasování ale není náhodné. Kanada uprostřed tvrdé obchodní války s Washingtonem hledá alternativní vazby. Premiér Mark Carney to 15. září řekl otevřeně: chce, aby Kanada z tohoto střetu vyšla odolnější a nezávislejší. Vstup do evropského obranného rámce je praktický krok tím směrem.

Jak Trump přetaktizoval, a proč to Ukrajině paradoxně pomáhá

Slovo „přetaktizoval“ sedí na souběh několika kroků, které Bílý dům podnikl během léta a září 2026. V červenci oznámil dodatečná padesátiprocentní cla na část kanadského zboží. V září Trump podepsal zákazy dovozu vybraných kanadských produktů s účinností od 29. září. Současně opakovaně mluvil o Kanadě jako o „51. státu“, rétorika, která v Ottawě posiluje vůli hledat partnery jinde.

Na ukrajinské frontě tlačil jinak. 3. září prohlásil, že bude po Evropě chtít „splatit“ dřívější americkou pomoc Ukrajině. O deset dní později veřejně vyzval Zelenského, aby přestal útočit na ruskou dieselovou infrastrukturu. A v červencovém shrnutí Bílý dům prezentoval jako úspěch, že Evropané konečně nesou náklady obrany Ukrajiny sami, zatímco USA snížily počty vojáků v Evropě na předúnorovou úroveň roku 2022.

Paradox: právě tento tlak urychluje vznik kanálů, které na americké domácí politice nezávisí. Kanada prohlubuje vazbu na EU. Británie už je v unijním mechanismu. Vzniká záložní osa EU–Kanada–Británie, která neznamená konec transatlantické spolupráce, ale pojistku pro případ, že Washington změní kurz. Kanada ostatně paralelně posílá část pomoci i přes americké kanály, třeba nový balík protivzdušné obrany oznámený 10. září jde právě touto cestou.

Proč by se Rusko mělo znepokojit

Moskva dlouhodobě sází na to, že západní podpora Ukrajiny je křehká a závisí na politických cyklech ve Washingtonu. Každé americké volby, každý spor o rozpočet v Kongresu, každý Trumpův tweet o „příliš drahé válce“ živí v Kremlu naději, že peníze jednou přestanou téct.

Jenže vstup dalších nečlenských zemí do unijního rámce tento předpoklad podkopává. Po Británii by Kanada byla druhým státem G7 mimo EU, který se napojí na obrannou část půjčky. To znamená širší okruh výrobců zbrojního materiálu, širší sdílení nákladů a politický signál, že podpora Ukrajiny není jen bruselský projekt, ale mezikontinentální závazek.

Samozřejmě, samotná půjčka není zázračná zbraň. Ukrajinský velvyslanec při EU Vsevolod Čencov v září sám připustil, že ani zrychlené čerpání 90 miliard nepokryje všechny potřeby. Výše kanadského příspěvku není veřejně známá a finální dohoda zatím chybí. Ale pro Moskvu je nepříjemný už samotný trend: čím víc Trump tlačí spojence k samostatnosti, tím víc se ti spojenci organizují způsobem, který je na americké rozmarnosti nezávislý.

Co to znamená pro Česko

Praha za unijní půjčku neručí a vstup Kanady na tom nic nemění. Tlak je spíš reputační a alianční: po Británii a případně Kanadě roste očekávání, že i další země budou hledat způsoby, jak se na podpoře Ukrajiny podílet. Česko svou cestu řeší bilaterálně: program humanitární a rozvojové pomoci, muniční iniciativa, dodávky techniky.

Pokud Kanada do mechanismu skutečně vstoupí, rozšíří se okruh donorů a výrobců, z jejichž produkce může Ukrajina čerpat. Pro český obranný průmysl, který už na ukrajinských zakázkách participuje, to může znamenat širší síť partnerů, a zároveň tvrdší konkurenci.

Jednání pokračují. Summit v Montrealu je za šest týdnů. A Kreml sleduje, jak se architektura, o jejímž rozpadu tak rád sní, místo toho rozrůstá o další patro.